TEST Peugeot 108: První jízdní dojmy

Při pohledu na první fotky se nám Peugeot 108 zdál ze všech aut z kolínské továrny TPCA nejumírněnější. A poté, co jsme automobily viděli naživo, se tento dojem potvrdil. Paradoxně pro konzervativního Evropana by to mohlo být výrazné plus pro vůz se lvem ve znaku.

Nechápejte mě však špatně, rozhodně se nedá říci, že by snad 108 byla nevýrazná a zapadala do davu. Automobil, který jako jediný z Kolína změnil s další generací své jméno, je díky množství individualizací a zajímavých barevných kombinací nepřehlédnutelný. Jestli je krásný? Tohle posouzení již nechám na vás.

Jako první jsme usedli do červeného pětidveřového vozu se základním litrovým motorem, odnímatelnou střechou a prostředním stupněm výbavy. I v této verzi působí interiér dostatečně hodnotně, zde udělalo každé z trojčat velký pokrok vpřed oproti předchůdci. Interiér je rovněž o kousek prostornější a jak nám potvrdili lidé z automobilky, do zavazadelníku se konečně vejde basa piv.

Elektricky jsme si stáhli střechu a můžeme vyrazit. Litrový motor původem od Toyoty nás hned od začátku zaujal nízkou mírou vibrací. Slyšíte jej po celou dobu jízdy, není to však nic vyloženě otravného a agregát má poměrně zajímavý, typicky tříválcový a nadšený zvuk. Rozjíždět se mu příliš nechce, v té chvíli musíte přidat více plynu. Ostatně motor s točivým momentem pouhých 95 N.m ani nemůže předvádět bůhvíjakou dynamiku. Ta je v tomto případě výrazně omezena ještě velmi dlouhým převodováním, kdy se na dvojku není problém dostat přes hranici sta kilometrů v hodině. Ostatně zde se nic oproti Peugeotu 107 nezměnilo, motor se chová velmi podobně – má příjemně hbité reakce na plyn, ale je třeba často podřazovat i pro udržení rychlosti v kopci. Do města však stačí. Plusem je pak samotné řazení pětistupňové převodovky, které má sice trochu gumový chod, ale dráhy jsou krátké a přesné.

TEST Citroën C1: První jízdní dojmy

Na silnici se pak 108 chová příjemně dospěle. Překvapilo nás, že i přes malé náklony a obecně tužší nastavení podvozku není auto nepohodlné, ale tiše a účinně filtruje nerovnosti. Podvozek tak sice kopíruje povrch silnice, ale díky dobrým tlumičům vám auto zuby nevytluče. Jde vidět, že tohle auto nebylo navrhováno pro hladké německé silnice, ale spíše pro naše rozbitější cesty. Nečekejte však hravé malé auto, podvozek upřednostňuje jistotu a na nějaké dovádění není nastaveno ani řízení.

Kladně ještě hodnotíme úspornost litrového motoru. Testovací trasa vedla částečně po Paříži, částečně po dálnici a v neposlední řadě i v kopcovitém terénu. Vydatně jsme zkoušeli nevelké dynamické schopnosti motoru, přesto jsme dojeli do cíle s průměrnou spotřebou pouhých 5,8 litrů na sto kilometrů.

Na další část cesty jsme si vzali silnější dvanáctistovku o výkonu 60 kW původem z dílen PSA. Již od prvních kilometrů byly cítit větší vibrace motoru, zároveň se však agregát projevoval mnohem ochotněji, byl pružnější a s malým vozem měl výrazně méně práce. Jízda tak byla nenucená, čemuž dopomáhalo i kratší zpřevodování v porovnání s litrovým motorem. Samotné řazení francouzské převodovky je sice velmi hladké, ale dráhy nevynikají přesností ani krátkostí drah. Není to však nic hrozného, zejména v porovnání s chodem páky v Peugeotu 208 se stejným motorem i převodovkou. Spotřeba se na konci cesty ustálila na více než sedmi litrech na sto kilometrů, dynamiku vozu jsme však v tomto případě zkoušeli ještě důkladněji než s litrovým motorem, proto i tento výsledek lze hodnotit jako dobrý.

Celkově není Peugeot 108 žádným revolučním vozem, jedná se spíše o výrazné dopilování konceptu, ze kterého těžila již původní 107. Přesto má automobil v našich očích dostatek schopností na to, aby byl na vrcholu třídy minivozů. Problémem na českém trhu by však mohla být jedině částka na pořízení. Vždyť v porovnání s Toyotou Aygo je základní cena o 14.000 Kč vyšší. Verze TOP se stahovací střechou je pak za příplatek 30.000 Kč.

TEST Toyota Aygo: Jízdní dojmy z Rotterdamu