TEST Peugeot 807 2.2 HDI Pack - Dálniční expedice (04/2003)

V konkurenci avantgardních, tradičních či technicky zaměřených konkurenčních vozů je zákazníkovo pohodlí solidní zbraní proti konkurenci. Nejde ale jen o marketingovou proklamaci? Krátký test C8 napověděl mnohé a tak jsme se rozhodli Peugeot 807 vyzkoušet v podmínkách, na které by měl být ideální - při cestě na ženevský autosalon. Dva tisíce kilometrů ve čtyřech lidech s mnoha zavazadly odhalilo mnohé...

Už při nastupování jsme ocenili elektricky posuvné boční dveře, dálkový ovladač byl ale někdy až příliš citlivý a dveře se po otevření někdy zase samy zavřely - tlak prstem na ovladač byl vyhodnocen jako dvojklik. Při styku i se sebemenší překážkou se ale dveře poslušně samy zastaví, takže případný nepozorný cestující nedojde úhony. Posuvné dveře narozdíl od otevíracích do stran považujeme vůči většině konkurence za výhodu - možnost pohodlného vystupování při parkování mezi auty je opravdu přínosem. Ocenili jsme také možnost dálkového ovládání stahování bočních okének - kdo někdy vstupoval do auta stojícího dlouho na slunci ví, o čem je řeč.

Se zavazadly problém nebyl - v pětimístném uspořádání nabízí Peugeot velmi dobrých 1160 litrů prostoru, navíc se zcela plochým dnem a nízkou hranou. Výstupky na výklopných zadních dveřích nicméně stále považujeme za potenciálně nebezpečné.

Výhodou se ukázala být i velká zasklená plocha Peugeotu. I když jsme neměli k dispozici verzi se třemi střešními okny, výhled do všech stran byl velmi dobrý a o přiměřené soukromí se starala zatmavená skla v zadní polovině vozu.

Řidič je sice oblažován hned třemi proměnnými ukazateli (pod volantem, u ovládání klimatizace a uprostřed palubní desky), prakticky ale potřebuje pouze poslední - designově efektní, ale trochu hůře čitelné tři kruhové přístroje. Řadicí páka padne dobře do ruky, samotné řazení je ale trochu "gumové" a i po týdnu cviku jsme se leckdy nestrefili napoprvé. Pohodlné, i když o trochu kratší sedačky neunavují ani při dlouhé jízdě a velkou pochvalu si zaslouží i optimálně tvarovaný volant.

K ovládání klimatizace má blíže spolujezdec, díky jednoduchému systému je ale řidič s to vše potřebné zvládnout téměř poslepu. Dobrý nápad je ukrytí autorádia za výklopnou přepážku, nelze ale počítat s tím, že zloději tuto skrýš neznají.

Na dlouhé cestě se využití zcela jistě dočká i mnoho větších či menších odkládacích prostor, rozmístěných po celém voze.

Také na zadních sedadlech je komfort přiměřený, přičemž největšího využití se na dlouhé cestě dočkalo sklápění opěradel vzad. Nabídka prostoru pro kolena je na zadních sedadlech také přijatelná, samozřejmě ovšem závisí na posunu předních sedadel. Ke klidnému cestování přispívá u Peugeotu i šestice airbagů ve standardní výbavě.

Na dálnici působí Peugeot 807 i ve vyšších rychlostech jistě a stabilně, odpružení je jednoznačně komfortní, takže nepřipraveného řidiče může překvapit mírný náklon v zatáčkách. Citlivost na boční vítr je v mezích normy a problémy nemá vůz ani s opakovaným bržděním. Podvozek se chová dlouho neutrálně, k nedotáčivosti jej přiměje až brutální manévr.

Námi testovaný model byl vybaven čtyřválcovým turbodieselemo objemu 2,2 litru a výkonu 94 kW. I s těžkým MPV má překvapivě málo práce, je s to solidně zrychlovat a mezi jeho největší klady patří velmi kultivovaný běh a nízká hlučnost. Na německých dálnicích nebylo problém dlouhodobě jet okolo 170 km/h, ovšem spotřeba se v takových chvílích přehoupla i přes jedenáctilitrovou hranici. V celém testu jsme pak spotřebovali průměrně 9,9 l/100 km, což je vzhledem k vysokým rychlostem s plným zatížením solidní hodnota.

Více než milion za vůz se silnějším turbodieselem a velmi solidní výbavou je v dané kategorii již obvyklá cena. Dálkové cestování pak s tímto vozem můžeme směle doporučit už kvůli pohodlí, bohaté výbavě a variabilitě vnitřního prostoru. Technicky vyspělý motor pak umožňuje jak jízdu vysokými rychlostmi, tak úsporné běžné cestování.