Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Peugeot Moovie: Kapka pro dva se vyráběla sériově. Jako model...

Aleš Dragoun
Diskuze (9)

Jedno z nejoriginálnějších mikroaut do města neslo logo lva. Nikdy nejezdilo, bylo jen stylistickým cvičením. Jeho zmenšeninu má ale leckdo doma ve sbírce miniatur.

Na stánku Peugeotu na IAA ve Frankfurtu 2005 mohli návštěvníci vidět velmi zajímavé vozidlo. Jmenovalo se Moovie, Tvarem připomínalo kapku, případně velkou počítačovou myš na čtyřech kolech. Bylo bohatě prosklené. Palubní deska spíše evokovala futuristický stůl, přesto před jednoramenným volantem nechyběly dva kulaté přístroje. Zajímavě, ale velmi snadno se vstupovalo dovnitř, boční kulaté dveře s chromovanými logy lva byly posuvné směrem dopředu. Skrývaly totiž dvě velká zadní kola! Přední malá měla tvar koulí, aby bylo s tímhle agilním vozítkem snadné jezdit i v omezených prostorech. Interiér vyznával žluté odstíny včetně dvojice sedadel. Se zavazadly se nepočítalo.

Vítěz soutěže

Šlo o vítězný návrh 3. ročníku Peugeot Concours Design, Automobiloví stylisté z celého světa byli vyzváni, aby navrhli auto svých snů blízké budoucnosti, které by zároveň chtěli sami řídit. Portugalec André Costa, tehdy třiadvacetiletý student průmyslového designu v Lisabonu, vytvořil Moovie, snadno použitelné městské mini šetrné k životnímu prostředí. Anglický název byl takovou slovní hříčkou, vyjadřoval pohyb (ze slova „move“, výrazem „movie“ označují Američané hrané filmy).

Už na jaře v Ženevě za něj získal trofej La Griffe z rukou tehdejšího generálního ředitele Peugeotu a předsedy poroty Frédérica Saint-Geourse. Jednou z cen soutěže byl i šek na 6 tisíc eur. Konkurence měl přitom více než dost. Soutěže se zúčastnilo více než 2.600 designérů ze 107 zemí světa, na webu www.peugeot-concours-design.com zaregistrovali 3.800 návrhů.

V originálním stylu

Porotce oslovil originální styl Moovie, atraktivní koncept dvoumístného městského vozu, který si získal oblibu u většiny členů. I když byl futuristický a inovativní, vyjadřoval jasnou příslušnost ke značce. Costa použil nenápadně a chytře tvar písmene U, které obvykle rámovalo logo lva na maskách. Při pohledu shora je to jasně vidět, navíc jej skutečně linkuje chrom. Jen emblém vpředu je mnohem menší... Na střechu navazovalo zadní sklo ve tvaru písmene V s koncovými reflektory.

Koncept vozu v životní velikosti se tedy představil na podzim na německé půdě. Byl pochopitelně nefunkční a ani poté nikdy nejezdil. Vznikal pod dohledem stylistického centra automobilky podle kritérií běžně používaných pro konstrukci „showcarů“. Práce trvaly tři měsíce od fáze digitalizace po prezentaci finálního modelu.

Modely, formy a montáž

Costa nenavrhoval auto jako trojrozměrné, kresby se musely do 3D převést, a to jak exteriéru, tak interiéru. Poté se už mohla určit referenční data, tedy délka, výška a šířka. Následně byl vytvořen model v měřítku 1:5 a pak se přikročilo k pěnovému 1:1, na kterém se upravovaly křivky a poloměry.

Vzniklo šest forem potřebných k výrobě karoserie a vyložilo epoxidovou pryskyřicí o tloušťce 3 mm, která zaručila vynikající tuhost. Přikročilo se také k tvarování polykarbonátových světel (už LED), jednodílných sedadel a obložení interiéru. Sedačky byly vyrobeny ze dvou epoxidových poloskořepin a namontovány na ocelový podvozek. Přístrojový panel se frézoval z jediného bloku pěny o vysoké hustotě.

Následně bylo nutné vše smontovat. Tato fáze byla nejdelší, neboť vyžadovala vysokou úroveň přesnosti. Díly byly dále lehce přepracovány a upraveny některé montážní postupy ještě modifikovány. Na velkorysé prosklení posloužil opět polykarbonát, ve finále ještě modifikovaný zatepla. Barva se nanášel ve dvou fázích, nejprve spočívala v polyuretanovém základu ředěném vodou, což umožnilo provést na karoserii konečné korekce. Poté se aplikovaly tři různé pigmenty barvy, tmavě modrá na karoserii byla lesklá.

V malém měřítku

Světlý a elegantně tvarovaný interiér měl navozovat pocit pohody a zmíněným opravdu velkorysým prosklením, byť z umělé hmoty zdůrazňoval prostor a pouštěl dovnitř maximum světla. Dvoubarevná přístrojová deska v odstínech žluté byla namontována na mírně zakřiveném středovém sloupku. Modré bezpečnostní pásy ladily s karoserií i volantem. Oproti původnímu návrhu zmizela zpětná zrcátka.

Do města jej předurčovala minimální délka, pouhých 2,33 m, Šířka 1,80 m trochu vybočovala, Moovie byl 1,54 m vysoký a podle propočtů neměl vážit více než půl tuny. Nakonec se do sériové výroby tato vyhlídka do blízké budoucnosti dostala. Nemohli jste se ale svézt, maximálně si ji postavit do vitríny, popřípadě na poličku. Vyrobil ji totiž Norev v měřítku 1:43, později se dostala i do kolekce konceptů francouzského vydavatelství Altaya. Hromadná produkce miniatury vítězného projektu byla součástí tohoto prvenství.

Historie klání

Peugeot vyhlásil poprvé soutěž designérů na autosalonu v Paříži v roce 2000. Návrháři po celém světě byli nadšeni, dostali příležitost sdílet svou automobilovou vizi pro sezónu 2020 (ano, takové bylo téma) s dalšími vyzyvateli. Každému soutěžícímu umožnila podat maximum, navíc s příslibem široké publicity díky výstavě koncepčního vozu na dalších mezinárodních akcích. André Costa se přihlásil už do něj. Jen pro porovnání: druhého ročníku (2002) se zúčastnilo 1900 designérů z devadesátky zemí. s 2800 návrhy „retrofuturismu“.

Třetí ročník byl rozdělen celkem do pěti fází mezi srpnem 2004 a zářím 2005. 1. fáze od 30. srpna do 8. prosince 2004 zahrnovala fázi návrhu a registraci projektů na webu www.peugeot-concours-design.com. Ve 2. fázi od 16. do 27. ledna 2005 vybrala porota třicítku návrhů, které zveřejnila online, mohli hlasovat jak internetoví uživatelé, tak i novináři. Na základně této ankety byla následně zveřejněna desítka finalistů. Od února do března porota vybírala vítězný projekt, od března do září vznikala jeho maketa a 5. fází byla její prezentace na IAA.

Poražení

Druhé místo za projekt kupé 607 Arabesque patřilo Britovi Davidu Dewittovi, který ovšem pracoval v Austrálii. Získal šek na tři tisíce eur. Soupeřili spolu nejen mladí stylisté, stříbrnému v pořadí bylo v té době sedmatřicet. 2 tisíce eur a bronzovou příčku uhájil 21letý Číňan Čung Chua-i za projekt červeného pick-upu ZCC.

Dalších sedm finalistů obdrželo cenu útěchy: tisíc eur. Konkrétně jediná žena, jedenadvacetiletá Američanka Rebecka Keskey-Shaw (Peugeot 3rd Avenue), dále Ital Roberto Delfanti (27 let) za studii 3X4, nejstarším ze všech oceněných byl Nizozemec Edwin van der Mark (48 let), ten stvořil 5007 HPV. Kanadskému Turkovi Emre Husmenovi bylo naopak pouhých osmnáct, měl na svědomí 707 Coupé. Bodyboard představoval dílo třicátníka Gerjana Storma, dalšího Nizozemce. Dario Gagula stál za Conceptem 05, v Německu žijícímu Chorvatovi bylo teprve jednadvacet. O čtyři roky starší Li-o Chuang pocházel z Tchaj-wanu a uspěl s kreací nazvanou Felidae.

Internet se od začátku milénia ukázal jako zásadní médium, které pomohlo zvýšit povědomí o této mezinárodní soutěži. Do září 2005 zaznamenala specializovaná webová stránka skoro 700 tisíc návštěv a samotná komunita měla 17 tisíc členů ze všech pěti kontinentů, nejvíce Francouzů, Mexičanů, Argentinců, Kolumbijců a Španělů.. I tohle všechno je už historie, www.peugeot-concours-design.com bohužel nefunguje, Peugeot zápolení nevyhlašuje. Trochu škoda...

Zdroje: Peugeot, Serious Wheels, altaya.fr, IxoModels.com, Wikipedia, Netcarshow, Ultimatecarpage.com, Supercars.net

Foto: Peugeot

Aleš Dragoun
Diskuze (9)

Doporučujeme

11. 9. 2020 20:06
Re: Fajn se dělají stylistické studie ...
Nj, takže všechno vlastně k ničemu
11. 9. 2020 20:04
Re: Fajn se dělají stylistické studie ...
Poprosil bych o příklad elektromobilu, který fungoval dávno před touto soutěží. Myslím opravdu fungoval, ne s dojezdem 50 km

A co se týká městských konceptů, i ty by asi měly splňovat nejaké bezpečnostní a funkční kritéria. Nemyslím že by zrovna tahle studie v tom nějak zářila
Avatar - Blue Sun
11. 9. 2020 18:30
Re: Fajn se dělají stylistické studie ...
Elektrika fungovala dávno před touhle soutěží. Sám jsem se tím zabýval v letech 2003-2006 a vycházel jsem z ještě starších pramenů. Naopak, jako elektrický městský koncept by to bylo naprosto v pohodě, i když dojezd by byl poměrně omezený (při dnešních technologiích by se dalo udělat tak 100 km)
11. 9. 2020 17:01
Re: Fajn se dělají stylistické studie ...
Ostatní studie ze soutěže nebyly realizovány vůbec, jen tahle vítězná. Klání pořádala automobilka. P.S. Nefunkčních konceptů v měřítku 1:1 bylo v historii vytvořeno opravdu hodně.
11. 9. 2020 11:14
Re: Fajn se dělají stylistické studie ...
Pak nerozumím, proč to soutěžilo v kategorii automobilů.
Absence pohonu je u auta jen nepodstatný detail ?