Pisten Bully 300W: Večerní úprava sněhu („rolba“)
V českém prostředí se pásovému vozidlu na úpravu sněhu neřekne téměř jinak než rolba. V současnosti jde však o zavádějící název, protože slovo Rolba použila poprvé v roce 1962 stejnojmenná švédská firma, která začala vyrábět stroje na úpravu ledové plochy. Zajdeme-li tedy na hokejové utkání, tam slovo rolba právem patří. Na sněhový svah však úplně ne.
Kässbohrer a sněžné stroje
My jsme vyzkoušeli stroj Pisten Bully 300W, který vyrábí ulmská firma Kässbohrer, známá zejména jako dřívější producent autobusů (nyní Setra) i návěsů a přívěsů (v současnosti Kögel). V letech 1979-1989 Kässbohrer prodal dva tisíce strojů na úpravu sněhu. Zkoušené Pisten Bully poháněl 7,2litrový šestiválec Mercedes-Benz OM 926 LA. Kvůli emisím používá selektivní katalytickou redukci SCR. Před každodenní odpolední prací jej obsluha nechává dvacet minut zahřát, protože pak po něm žádá vysoký výkon. Agregát podává točivý moment 1300 N.m, který slouží k pohybu jedenáctitunového kolosu. Největší zážitek ze síly stroje jsme měli během hrnutí sněhu do prudkého svahu černé sjezdovky.
Sníh musí nahoru
Proč hrnete tolik sněhu nahoru, ptáme se Jiřího Dlaboly, upravujícího sjezdovky na Tanvaldském Špičáku, který v rukou místo volantu pečlivě drží knipl jako v letadle. S úsměvem odpovídá, že lyžaři mají přes den spoustu času jej shrnout dolů. Do prudkého stoupání naplno zabírají pásy, ale to nestačí. Za kabinou, ve které jsme usazení ve skořepinových sedadlech téměř jako piloti Formule 1, se nachází naviják lana s hydromotorem o výkonu 110 kW. Jedenáctimilimetrové ocelové lano zakotvené na vrcholku sjezdovky táhne Pisten Bully silou odpovídající maximálně dovoleným třem tunám.
Nosnost lana je koncipovaná na čtyři tuny. K zajištění bezpečnosti práce s lanem slouží detektor neporušenosti lana, který dá včas signál při jeho porušení. Provozovatel stroje nemusí kilometrové lano měnit preventivně, ale dostane varovnou informaci při počátcích narušení lana. Výrobce slibuje až tisíc provozních hodin bezpečné práce s lanem v navijáku.
Skýtá se nám úchvatný pohled na několik stovek metrů vytaženého lana, které jde od stroje téměř přímo na vzdálený vrchol kopce. Samotné lano o celkové pracovní délce tisíc metrů váží kolem tuny, včetně navijáku a pohonu pak přidává na pásy celkové zatížení 1,7 tuny.
Hrnutí sněhu vzhůru a zarovnávání povrchu sjezdovky nejsou veškeré úkoly. Na konci více než desetimetrového stroje se nachází fréza, která hroudy sněhu rozbíjí a připravuje jej pro finální úpravu na roletu, kterou dobře znají lyžaři přijíždějící ráno na sjezdovky mezi prvními.
Téměř hodinářská práce
V nejprudším stoupání jde šestiválec OM 926 na plný výkon a občas se široké pásy na měkkém sněhu prohrábnou. Obsluha stroje reaguje bleskurychle, protože bychom během chvilky mohli ve sněhu udělat pořádný záhrab či vyrýt spoustu trávy a hlíny. Množství budíků před řidičem vévodí kulatý, který ukazuje tah lana. Ten lze regulovat na jednu, dvě či tři tuny, nad touto hranicí se nachází zakázané červené pole. Rychloměr
samozřejmě nenajdete, nejvyšší rychlost Pisten Bully činí 22 km/h.
Jako v nákladním autě
Kromě navijáku jsou u pohonu druhým nejdůležitějším údajem otáčky motoru. Ukazatel má jasně vyznačené ekonomické pole nejvyššího točivého momentu při 1200-1600 min-1. Ekonomika provozu je i u tak speciálního stroje velmi důležitá, aby palivová nádrž o objemu 190 litrů v pohodě vystačila na celou pracovní směnu od čtyř odpoledne až těsně po půlnoci. Výrobce poskytuje ke spotřebě nafty velmi ostýchavý údaj – průměrně od 18 l/hod. Během hodinového pobytu v kabině stroje jsme však stále žasli, co všechno tento naftový pomocník ulmské značky dokáže.
Vybavení interiéru si nijak nezadá s kabinami distribučních užitkových vozidel, protože řidič tráví během zimní sezony v kabině mnoho hodin. Nejvíce práce je podle Jiřího Dlaboly na začátku zimy, kdy se v případě mrazu maximálně zasněžuje. Musí vzniknout pořádná podkladová vrstva, která je schopná odolávat i tak nepříznivým podmínkám, které nastaly tuto zimu.
