Pokuty za tři roky, nikoliv každoročně. Ústupek EK automobilkám je jen malý
Automobilky mají své flotilové emise reportovat jednou za tři roky souhrnně, nikoliv každoročně. Podle EK jim to dá větší manévrovací prostor. Požadavek na nulové emise oxidu uhličitého u osobních aut a dodávek od roku 2035 však zůstává.
Evropská komise potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta prodávaná v Evropské unii měla od roku 2035 nulové emise CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.
„Držíme se cílů pro rok 2035,“ řekl podle agentury Reuters na tiskové konferenci eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Evropská komise nicméně v pondělí navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit.
Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. „Cíle zůstávají stejné. Musí tyto cíle plnit. Pro odvětví to znamená větší manévrovací prostor,“ řekla k navrhované úpravě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Česká vláda však hodlá usilovat o prodloužení tohoto období na pět let.
„Budeme se držet dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je mít v Evropě udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl, který bude prospěšný pro naše občany, ekonomiku i životní prostředí,“ uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.
Pořád to tedy neznamená jakoukoliv změnu šibeničního limitu průměrných emisí CO2 u nového auta 93,6 gramu na kilometr. Takové číslo je platné pro rok 2025 a v dalších letech se bude postupně zpřísňovat, až v roce 2035 dosáhne nuly.
Řezání větve klíčového odvětví
Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává zhruba 13 milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 % zpracovatelského průmyslu a 24 % exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba půl milionu lidí.
V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.
Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. „Chci, aby se náš evropský automobilový průmysl ujal vedení. Budeme podporovat domácí produkci, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména ve výrobě baterií,“ uvedla.
Akční plán vypracovaný na základě těchto rozhovorů se podle EK zabývá pěti prioritními oblastmi, a to inovacemi a digitalizací, přechodem k čisté mobilitě, zajištěním konkurenceschopnosti odvětví a odolnosti dodavatelského řetězce, zlepšováním kvalifikace pracovníků a řešením sociálních záležitostí a zaručením rovných podnikatelských podmínek a konkurenčního prostředí.
Dotace a pomoc
Komise rovněž uvedla, že bude se všemi členskými státy EU spolupracovat na výměně zkušeností ohledně opatření na podporu prodeje automobilů s nulovými emisemi spotřebitelům. Na základě této spolupráce doporučí vhodná opatření a nastíní, jaké zdroje budou moci členské státy využít k jejich financování. Komise plánuje rovněž kroky na pomoc pracovníkům, kterých se dotkne transformace automobilového průmyslu spojená s přechodem k nulovým emisím.
„Prostřednictvím tohoto akčního plánu podnikáme rozhodné kroky k posílení evropské průmyslové základny, urychlení digitalizace a podpoře čisté mobility,“ uvedl Tzitzikostas. „Náš cíl je jasný: zajistit, že příští generace automobilů se bude v Evropě nejen vyrábět, ale také inovovat, že bude využívat evropské technologie a že bude stát na evropských hodnotách,“ dodal.
Podle některých českých europoslanců nicméně je akční plán polovičatý. EK „zůstala stát na půl cesty“ podle Alexandra Vondry (ODS). „Opakovaně říkáme, že nejférovější by bylo pokuty zrušit úplně,“ dodal Ondřej Krutílek (ODS).
Podobně se vyjadřuje ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Není vina automobilek, že se mění chování spotřebitelů a že v minulém roce významně klesl počet prodaných elektrických vozidel. Myslím si, že v tomto směru je nutné změnit podmínky tak, aby automobilky mohly investovat a nemusely platit sankce, které by je naopak v porovnání s konkurencí dál znevýhodňovaly," řekl ČTK.
Mluvčí nošovické automobilky Hyundai Jan Rodek řekl, že rozložení vykazování emisních cílů je jednou z možností, jak sladit emisní limity s reálnou situací na trhu. „Větší smysl by dle nás mělo pětileté období (jak navrhuje i Evropské sdružení výrobců automobilů ACEA), nicméně jakákoli úprava v tomto směru je vítaná, protože přinese větší flexibilitu ve výrobě. Přísné limity ovlivňují produkci,“ uvedl.
Dražší paliva za dva roky
Radikální plán v rámci snahy EU bojovat se změnou klimatu, pojmenovaný Green Deal, byl schválen před pěti lety – za vlády Andreje Babiše – mimo jiné i díky hlasům tehdejších europoslanců za ANO, TOP09, Piráty a Starosty a nezávislé. Proti byla ODS, SPD a KSČM. Balíček opatření Fit for 55, který je de facto prováděcím postupem pro Green Deal, představila EK v červenci 2021. Členské země ho podpořily v polovině roku 2022, krátce před začátkem českého předsednictví, které probíhalo v druhé půlce toho roku – za vlády Petra Fialy.
Nejznámější odsouhlasené opatření je zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, nejpodstatnější naopak reforma trhu s emisními povolenkami. Ty se totiž od roku 2027 začnou vztahovat také na emise z vytápění budov a silniční dopravy.
Zatížení pohonných hmot a paliv pro vytápění emisními povolenkami bude mít za cenu významné zdražení; u benzinu a nafty podle některých odhadů i o více než 10 korun za každý litr. Takové zdražení by se promítlo do nákladů na dopravu a následně do cen v podstatě veškerého zboží, což by mělo za následek velkou inflaci. Tou jsou jako vždy nejvíce ohroženi ti nejzranitelnější, tedy lidé s nižšími příjmy.
Kvůli přechodu na elektromobily, který EU plánuje vynutit za deset let, automobilky i firmy v subdodavatelských řetězcích přitom plánují propouštění či neobsazování určitých pozic poté, co lidé, kteří je zastávají, z firmy odejdou, už nyní.
Nejčerstvěji vzbudila vášně slova šéfa Škodovky Klause Zellmera, který hovořil o snížení počtu pracovníků o 15 % do roku 2028. V tomto případě se ovšem nejedná o zaměstnance z výroby aut a ani o skutečné propouštění, nýbrž právě o to, že automobilka dle vlastních slov „využije přirozené fluktuace“ a neobsadí místo, z nějž zaměstnanec odejde např. do důchodu.
Snižovat počet pracovních míst má také Porsche, a to o 1.900 do roku 2029. Volkswagen se chystá ve střednědobém výhledu také počet zaměstnanců snižovat; zhruba dva tisíce míst může být zrušeno ve vývoji.
Subdodavatelský gigant Continental chce do konce roku 2026 zrušit 3 tisíce pracovních míst mimo jiné uzavřením závodu v Norimberku. Firma zaměstnává velké množství lidí ve výrobě i vývoji i v Česku, a to na sedmi místech napříč zemí od Horšovského Týna přes Jičín či Adršpach až po Frenštát pod Radhoštěm.
Michelin plánuje uzavřít dvě fabriky ve Francii, ZF Friedrichshafen chce do roku 2028 snížit své stavy až o 14 tisíc lidí, Schaeffler plánuje zavřít dvě továrny v Rakousku a Velké Británii a propustit 4.700 lidí, většinu v Německu.
