Pontiac Chieftain (1949–1958): První poválečný velký náčelník

Americká automobilka Pontiac, založená v roce 1926 jako divize koncernu General Motors, měla ve znaku hlavu indiána a na trhu tradičně zaplňovala mezeru mezi nejdražším Chevroletem a nejlevnějším Buickem.  Po skončení druhé světové války se Pontiac vrátil k výrobě cestovních automobilů. Modely ročníku 1946 se podobaly předválečným modelům, měly ale modernější masku chladiče s vodorovnými lamelami. V roce 1949 přišel Pontiac, podobně jako ostatní automobilky Velké trojky (GM, Ford a Chrysler), s novým modelem poválečné konstrukce.

Nový model, nazvaný Chieftain (náčelník), byl postaven na koncernové platformě A a nahrazoval typ Pontiac Torpedo. Chieftain se stal nejlevnějším modelem značky Pontiac, byl přitom však svými rozměry a volbou motorů velmi podobný modelu Pontiac Streamliner, postaveném na platformě GM B. Bylo to poprvé od roku 1934, kdy měly všechny vyráběné pontiaky stejný rozvor náprav.

1. generace (1949-54)

Chieftain se v modelovém roce 1949 představil se čtyřmi verzemi karoserií: Sedan, Sedan Coupe (foto), Business Coupe a Deluxe Convertible. Všechny tyto modely měly rozvor náprav 3048 mm (120 palců) a vnější rozměry 5144 x 1925 x 1608 mm (délka x šířka x výška). Proti svému předchůdci Torpedo měly přední blatníky zapuštěné do boků a prodloužené zadní blatníky. Typickým stylistickým prvkem bylo pět tenkých lišt na kapotě s hlavou indiána uprostřed. Říkalo se jim „Silver Streak“ a tento název se objevil i na bocích za předními koly.

Proti svému předchůdci Torpedo měl Chieftain přední blatníky zapuštěné do boků a prodloužené zadní blatníky.

Modely Pontiac Chieftain ročníku 1949 se nabízely se čtyřmi motory, všechny s rozvodem SV (L-Head). Řadové šestiválce s objemem 3926 cm³ a karburátorem Carter se dodávaly ve dvou výkonových verzích 91 k (67 kW) a 94 k (69 kW), lišících se kompresním poměrem (slabší motor měl 6,5:1). Sedan s třístupňovou manuální převodovkou a hmotností 1615 kg dosahoval rychlost 133 km/h. Řadové osmiválce s objemem 4078 cm³ měly výkon 104 k (77 kW) a 107 k (79 kW) (podle komprese) a vozy s nimi dosahovaly rychlost až 140 km/h. Chieftainy se rovněž nabízely se čtyřstupňovou automatickou převodovkou Hydra-Matic.

V roce 1950 byla nabídka rozšířena o model Catalina Coupe a všechny vozy dostaly novou masku chladiče s pěti většími „zuby“ na vodorovné liště a kratší svislé sloupky na náraznících. Za příplatek se dalo například pořídit rádio s osmi elektronkami, dávkovač papírových kapesníků, topení pod sedadly a také holicí strojek Remington.

Pontiac Banshee se měl postavit Mustangu. Změní první prototyp konečně majitele?

„Zubatá“ maska chladiče byla v roce 1951 nahrazena maskou s jednou vodorovnou lištou, uprostřed ve tvaru písmene V. Výkon osmiválce vzrostl na 116 koní. Na palubní desce Chieftainu se objevil ampérmetr, měřič tlaku oleje a teploměr chladicí kapaliny. Rok 1952 nepřinesl mnoho nového, změnily se jen chromované lišty na bocích. Streamliner se přestal vyrábět, takže Chieftain byl jediným nabízeným modelem. U osmiválců se nepatrně zvětšil objem a výkon narostl o 15 koní (u šestiválců o 10). Nové bylo červené světlo na palubní desce, upozorňující na zataženou parkovací brzdu. Pontiac Chieftain se dal koupit i ve verzi kombi (Station wagon), které nahradilo kombi Streamliner.

K výraznějším úpravám Chieftainu došlo až v modelovém roce 1953. Rozvor byl prodloužen na 3099 mm (122 palců), takže délka narostla na 4150 mm a šířka o 20 mm. Vzhled vozu poznamenalo jednodílné přední okno (dosud bylo dělené středovou příčkou) a panoramatické zadní okno. Konce zadních blatníků se mírně zvedly, takže tvořily náznak zadních křidélek. Sedan a kabriolet Chieftain se nabízel v levnější verzi Special a lépe vybavené Deluxe. Nabídku doplňovalo dvoudveřové kupé Custom Catalina (foto) se střechou hardtop. Hlava náčelníka Pontiaka na kapotě se rozsvítila, když byla zapnuta hlavní světla.

Na vzhledu vozu se příznivě projevilo jednodílné přední okno a panoramatické zadní okno. Vůz na obrázku má tehdy oblíbený stínící štít nad předním oknem.

V roce 1954 se stal vrcholem značky Pontiac model Star Chief a Chieftain převzal roli základního modelu. Oba vozy dál používaly koncernovou platformu A, Star Chief měl ale o 280 mm delší rám. Osmiválcové motory posílily v roce 1954 díky změně karburátoru o 9 koní na 124 k (91 kW), modely s automatem měly ještě další 3 koně navíc. Šestiválce zůstaly beze změn.

Vozy Pontiac byly v rámci koncernu GM poslední, které používaly řadové osmiválce s postranními ventily (rozvod SV) vzniklé před válkou, zatímco Oldsmobile, Cadillac a Buick dostaly moderní motory V8 s rozvodem OHV. To byl jeden z důvodů, proč prodej vozů Pontiac klesl v roce 1954 o 30 %. Nepomohla ani skutečnost, že vozy Pontiac ročníku 1954 mohly být vybaveny posilovačem bubnových brzd, elektrickým ovládáním oken předních dveří a klimatizací s ovládáním na přístrojové desce.

2. generace (1955-57)

Do modelového ročníku 1955 vstoupil Pontiac Chieftain s novým podvozkovým rámem, karoserií a motorem. Největší novinkou byl první vidlicový osmiválec použitý ve voze Pontiac. Motor GM Strato-Streak měl objem válců 4706 cm³ a s dvojitým karburátorem Carter WGD měl nejvyšší výkon 175 k (129 kW) při 4400 min^-1. Vzhledem k nízkým prodejním číslům se už modely poháněné řadovým šestiválcem nenabízely. S motorem V8 dosahoval sedan s třístupňovou manuální převodovkou a hmotností 1735 kg maximální rychlost 163 km/h.

Řídili jsme Pontiac Fiero. Vážně je tak špatný, jak se někdy říká?

Pontiac Chieftain 1955 (foto) měl stejný rozvor náprav jako předchůdce (3099 mm) a podobné rozměry (5161 x 1915 x 1531 mm). Tradičních pět lišt na kapotě bylo nahrazeno dvěma oddělenými pásy a všechny modely dostaly panoramatické přední okno. Do oválné přední masky zasahovaly dělené chromované nárazníky a nad kruhovými světlomety se objevily ozdobné otvory. Nabízely se sedany a hardtopy se dvěma nebo čtyřmi dveřmi a třídveřová nebo pětidveřová kombi.

Největší novinkou ročníku 1955 byl motor V8 s objemem 4,7 litru a výkonem až 175 koní.

V roce 1956 byl objem motoru V8 zvětšen na 5,2 litru, což mělo za následek zvýšení výkonu na 194 (143 kW) a se zvýšenou kompresí dokonce 205 koní. Na vzhledu vozů se mnoho nezměnilo, úpravou prošla jen přední maska a nárazník a na zadních blatnících se objevily tři malé oválné otvory a chromované pásky sahající až ke kruhovým koncovým svítilnám. Délka vozů překročila 5,2 metru. Proti roku 1955 stoupl prodej vozů Pontiac Chieftain 1956 o 20 %.

Výraznějšího faceliftu se Chieftainy dočkaly v roce 1957. Styl nazvaný "Star Flight" dal vozům „raketový“ vzhled s rozdvojenými bočními lištami a prodlouženými zadními blatníky zakončenými velkými zadními světly. Přední světlomety byly výrazně vystrčeny dopředu a nad nimi už nebyly ozdobné otvory. Na vrcholu modelové řady Chieftain debutoval model Super Chief. Objem motoru Pontiac V8 byl znovu zvětšen na 5690 cm³ a výkon dosáhl hodnoty 230 k (169 kW). V Austrálii se vozy Pontiac ročníku 1957 montovaly v továrně General Motors-Holden a prodávaly pod názvem Super Chief.

3. generace (1958)

Posledními úpravami prošly Chieftainy v modelovém roce 1958. Byly tak důkladné, že je tento ročník považován za třetí generaci, i když se vyráběl jen jeden rok. Všechny modely Chieftain používaly platformu GM B a motor Pontiac Tempest 395 V8 s objemem zvětšeným na 6041 cm³ a výkonem až 288 k (212 kW). Vozy s hmotností přes 1,8 tuny s ním dosahovaly rychlost přes 190 km/h. Modely 1958 zůstaly u rozvoru 3099 mm, ale vnější rozměry narostly na 5347 x 1966 x 1448 mm. Široká přední maska (foto) dostala čtvercovou mřížku, přední světlomety a zadní koncová světla byly dvojité a zadní blatníky měly konkávní tvar. Přední okno bylo ještě více zahnuté do boků a z kapoty zmizely tradiční chromované lišty.

Modely Chieftain ročníku 1958 poháněly motory V8 s objemem zvětšeným na 6 litrů a výkonem až 288 k (212 kW).

Ročníkem 1958 skončila desetiletá éra modelů Pontiac Chieftain. V roce 1959 je nahradily modely Catalina.