Pontiac Chieftain (1949–1958): První poválečný velký náčelník
První poválečnou konstrukcí značky Pontiac byly modely Chieftain a Streamliner s klasickým rámovým podvozkem a pohonem zadních kol řadovými šestiválci a motory V8.
Americká automobilka Pontiac, založená v roce 1926 jako divize koncernu General Motors, měla ve znaku hlavu indiána a na trhu tradičně zaplňovala mezeru mezi nejdražším Chevroletem a nejlevnějším Buickem. Po skončení druhé světové války se Pontiac vrátil k výrobě cestovních automobilů. Modely ročníku 1946 se podobaly předválečným modelům, měly ale modernější masku chladiče s vodorovnými lamelami. V roce 1949 přišel Pontiac, podobně jako ostatní automobilky Velké trojky (GM, Ford a Chrysler), s novým modelem poválečné konstrukce.
Nový model, nazvaný Chieftain (náčelník), byl postaven na koncernové platformě A a nahrazoval typ Pontiac Torpedo. Chieftain se stal nejlevnějším modelem značky Pontiac, byl přitom však svými rozměry a volbou motorů velmi podobný modelu Pontiac Streamliner, postaveném na platformě GM B. Bylo to poprvé od roku 1934, kdy měly všechny vyráběné pontiaky stejný rozvor náprav.
1. generace (1949-54)
Chieftain se v modelovém roce 1949 představil se čtyřmi verzemi karoserií: Sedan, Sedan Coupe (foto), Business Coupe a Deluxe Convertible. Všechny tyto modely měly rozvor náprav 3048 mm (120 palců) a vnější rozměry 5144 x 1925 x 1608 mm (délka x šířka x výška). Proti svému předchůdci Torpedo měly přední blatníky zapuštěné do boků a prodloužené zadní blatníky. Typickým stylistickým prvkem bylo pět tenkých lišt na kapotě s hlavou indiána uprostřed. Říkalo se jim „Silver Streak“ a tento název se objevil i na bocích za předními koly.
Modely Pontiac Chieftain ročníku 1949 se nabízely se čtyřmi motory, všechny s rozvodem SV (L-Head). Řadové šestiválce s objemem 3926 cm3 a karburátorem Carter se dodávaly ve dvou výkonových verzích 91 k (67 kW) a 94 k (69 kW), lišících se kompresním poměrem (slabší motor měl 6,5:1). Sedan s třístupňovou manuální převodovkou a hmotností 1615 kg dosahoval rychlost 133 km/h. Řadové osmiválce s objemem 4078 cm3 měly výkon 104 k (77 kW) a 107 k (79 kW) (podle komprese) a vozy s nimi dosahovaly rychlost až 140 km/h. Chieftainy se rovněž nabízely se čtyřstupňovou automatickou převodovkou Hydra-Matic.
V roce 1950 byla nabídka rozšířena o model Catalina Coupe a všechny vozy dostaly novou masku chladiče s pěti většími „zuby“ na vodorovné liště a kratší svislé sloupky na náraznících. Za příplatek se dalo například pořídit rádio s osmi elektronkami, dávkovač papírových kapesníků, topení pod sedadly a také holicí strojek Remington.
„Zubatá“ maska chladiče byla v roce 1951 nahrazena maskou s jednou vodorovnou lištou, uprostřed ve tvaru písmene V. Výkon osmiválce vzrostl na 116 koní. Na palubní desce Chieftainu se objevil ampérmetr, měřič tlaku oleje a teploměr chladicí kapaliny. Rok 1952 nepřinesl mnoho nového, změnily se jen chromované lišty na bocích. Streamliner se přestal vyrábět, takže Chieftain byl jediným nabízeným modelem. U osmiválců se nepatrně zvětšil objem a výkon narostl o 15 koní (u šestiválců o 10). Nové bylo červené světlo na palubní desce, upozorňující na zataženou parkovací brzdu. Pontiac Chieftain se dal koupit i ve verzi kombi (Station wagon), které nahradilo kombi Streamliner.
K výraznějším úpravám Chieftainu došlo až v modelovém roce 1953. Rozvor byl prodloužen na 3099 mm (122 palců), takže délka narostla na 4150 mm a šířka o 20 mm. Vzhled vozu poznamenalo jednodílné přední okno (dosud bylo dělené středovou příčkou) a panoramatické zadní okno. Konce zadních blatníků se mírně zvedly, takže tvořily náznak zadních křidélek. Sedan a kabriolet Chieftain se nabízel v levnější verzi Special a lépe vybavené Deluxe. Nabídku doplňovalo dvoudveřové kupé Custom Catalina (foto) se střechou hardtop. Hlava náčelníka Pontiaka na kapotě se rozsvítila, když byla zapnuta hlavní světla.
V roce 1954 se stal vrcholem značky Pontiac model Star Chief a Chieftain převzal roli základního modelu. Oba vozy dál používaly koncernovou platformu A, Star Chief měl ale o 280 mm delší rám. Osmiválcové motory posílily v roce 1954 díky změně karburátoru o 9 koní na 124 k (91 kW), modely s automatem měly ještě další 3 koně navíc. Šestiválce zůstaly beze změn.
Vozy Pontiac byly v rámci koncernu GM poslední, které používaly řadové osmiválce s postranními ventily (rozvod SV) vzniklé před válkou, zatímco Oldsmobile, Cadillac a Buick dostaly moderní motory V8 s rozvodem OHV. To byl jeden z důvodů, proč prodej vozů Pontiac klesl v roce 1954 o 30 %. Nepomohla ani skutečnost, že vozy Pontiac ročníku 1954 mohly být vybaveny posilovačem bubnových brzd, elektrickým ovládáním oken předních dveří a klimatizací s ovládáním na přístrojové desce.
2. generace (1955-57)
Do modelového ročníku 1955 vstoupil Pontiac Chieftain s novým podvozkovým rámem, karoserií a motorem. Největší novinkou byl první vidlicový osmiválec použitý ve voze Pontiac. Motor GM Strato-Streak měl objem válců 4706 cm3 a s dvojitým karburátorem Carter WGD měl nejvyšší výkon 175 k (129 kW) při 4400 min-1. Vzhledem k nízkým prodejním číslům se už modely poháněné řadovým šestiválcem nenabízely. S motorem V8 dosahoval sedan s třístupňovou manuální převodovkou a hmotností 1735 kg maximální rychlost 163 km/h.
Pontiac Chieftain 1955 (foto) měl stejný rozvor náprav jako předchůdce (3099 mm) a podobné rozměry (5161 x 1915 x 1531 mm). Tradičních pět lišt na kapotě bylo nahrazeno dvěma oddělenými pásy a všechny modely dostaly panoramatické přední okno. Do oválné přední masky zasahovaly dělené chromované nárazníky a nad kruhovými světlomety se objevily ozdobné otvory. Nabízely se sedany a hardtopy se dvěma nebo čtyřmi dveřmi a třídveřová nebo pětidveřová kombi.
V roce 1956 byl objem motoru V8 zvětšen na 5,2 litru, což mělo za následek zvýšení výkonu na 194 (143 kW) a se zvýšenou kompresí dokonce 205 koní. Na vzhledu vozů se mnoho nezměnilo, úpravou prošla jen přední maska a nárazník a na zadních blatnících se objevily tři malé oválné otvory a chromované pásky sahající až ke kruhovým koncovým svítilnám. Délka vozů překročila 5,2 metru. Proti roku 1955 stoupl prodej vozů Pontiac Chieftain 1956 o 20 %.
Výraznějšího faceliftu se Chieftainy dočkaly v roce 1957. Styl nazvaný "Star Flight" dal vozům „raketový“ vzhled s rozdvojenými bočními lištami a prodlouženými zadními blatníky zakončenými velkými zadními světly. Přední světlomety byly výrazně vystrčeny dopředu a nad nimi už nebyly ozdobné otvory. Na vrcholu modelové řady Chieftain debutoval model Super Chief. Objem motoru Pontiac V8 byl znovu zvětšen na 5690 cm3 a výkon dosáhl hodnoty 230 k (169 kW). V Austrálii se vozy Pontiac ročníku 1957 montovaly v továrně General Motors-Holden a prodávaly pod názvem Super Chief.
3. generace (1958)
Posledními úpravami prošly Chieftainy v modelovém roce 1958. Byly tak důkladné, že je tento ročník považován za třetí generaci, i když se vyráběl jen jeden rok. Všechny modely Chieftain používaly platformu GM B a motor Pontiac Tempest 395 V8 s objemem zvětšeným na 6041 cm3 a výkonem až 288 k (212 kW). Vozy s hmotností přes 1,8 tuny s ním dosahovaly rychlost přes 190 km/h. Modely 1958 zůstaly u rozvoru 3099 mm, ale vnější rozměry narostly na 5347 x 1966 x 1448 mm. Široká přední maska (foto) dostala čtvercovou mřížku, přední světlomety a zadní koncová světla byly dvojité a zadní blatníky měly konkávní tvar. Přední okno bylo ještě více zahnuté do boků a z kapoty zmizely tradiční chromované lišty.
Ročníkem 1958 skončila desetiletá éra modelů Pontiac Chieftain. V roce 1959 je nahradily modely Catalina.
