Prague to Pebble or Bust: Film o cestě Tatry 603 do Kalifornie

Kopřivnická Tatra je sice jednou z nejstarších dosud existujících automobilek světa, ale do obecného povědomí se příliš nezapsala. V zahraničí, obzvláště pak v Severní Americe, ji pořád berou i odborníci za velmi exotickou. Nejznámější je aerodynamická série od typu 77 až k 603. Loni se v Pebble Beach objevilo hned několik exemplářů právě z ní: dvě 77a, červená 97 ročníku 1938, modrá 87 z válečného období (1940), její stříbrná kolegyně ze sezóny 1947 z kanadského Ontaria, bílý Tatraplan (1951) a v neposlední řadě trojice 603, zástupce všech tří sérií.

Cestu jiného černého kusu zachycuje film „Prague to Pebble or Bust“. Celou akci zorganizoval automobilový server The Fast Lane, který vede původem Čech Roman Mica. Ten z rodné země odešel spolu s rodiči v roce 1968. Oblou černou krásku stejného roku výroby koupil v u nás v Liberci včetně původního technického průkazu i další dokumentace, která obsahuje kupříkladu fotky z renovace. S přihlášením si užil dost legrace... Vývozní registrační značka 0L4 18E vozu vydržela až do Kalifornie.

Padesátiminutový snímek v angličtině, který je zaměřen na zámořské zájemce a fanoušky, dokončili se synem Tomasem až nedávno, po roce od výstavy. 15. srpna 2015 se oficiálně objevil na Youtube. Vůz ujel přes 6.400 km, nejprve z Prahy do Wolfsburgu. Na německé dálnici se mu podařilo dosáhnout dokonce tachometrových 160 km/h. Výpravu zpočátku doprovázel i bývalý majitel tatry Jiří Bušek. Ta dále pokračovala do přístavu Bremerhaven, odkud se málem nepřepravila lodí do amerického Baltimoru. A poté už vyrazila po ose přes Chicago, Omahu, coloradský Brighton, solnou pláň v Bonneville a pobřeží Pacifiku až do tradičně mlhavého Pebble Beach.

Ač Tatra 603 vznikla v neveselé době, sloužila hlavně moci a ve srovnání s konkurencí měla vzadu výkonově dost poddimenzovaný dvouapůllitrový vidlicový osmiválec s dvojicí karburátorů, její tvary nenechají snad žádného Čecha chladným. A koncepce s nádherně bublajícím vzduchem chlazeným motorem vzadu dnes představuje unikát. Jen řazení pod volantem vyžaduje cvik, jedničce se moc nechce zapadnout. Ještě v Evropě se navíc převodovka rozbila, která byla opravena až v USA. Zde tatru řídila také žena, Romanova kolegyně Emme Hall, i když práce s tenkým volantem vyžaduje pořádného chlapa. Zaujmou dvě šestivoltové baterie v předním zavazadelníku i spínací skříňka vlevo na palubní desce, agregát šlo ale nastartovat i zezadu bez klíčku.

Mimochodem, v Des Moines objevili dobrodruzi ještě jednu černou šestsettrojku odpočívající v muzeu. V Americe se za volantem střídali hlavně s kolegou z TFL Nathanem Adlenem. Jako hosté se dostali jen na výstavu Legends of the Autobahn, organizátoři Concours d'Elegance v Pebble Beach jim neodpověděli... Na prestižní akci sice jiná tmavá 603 byla, ale mladší ročníku 1969 sběratele z Kanady. Tu svou nakonec Roman prodal, dnes je k vidění v Bostonu. Příběh tak končí trochu hořce. Je navíc obrovská škoda, že z Kopřivnice vyjíždějí posledních šestnáct let už jen nákladní automobily – a nejnověji s mnoha zahraničními komponenty. Ale Tatra žije dál. Naštěstí.