Před deseti lety byl v Polsku vyroben poslední Maluch
Vozítko, jež bylo jedním ze symbolů socialistického Polska, se vyrábělo plných 27 let. Poslední exemplář spatřil světlo světa 22. září 2000.
Maluch, česky "mrňous", sehrál klíčovou roli v motorizaci Polska. Od zahájení produkce v roce 1973 ho bylo v zemi vyrobeno skoro tři a půl milionu kusů, přičemž převážná většina z nich skončila na domácím trhu. Na auto, jež navzdory svým miniaturním rozměrům často suplovalo funkci rodinného vozu, vzpomíná řada Poláků s jistou nostalgií. Více či méně uvěřitelné historky o tom, kolik cestujících a jaké množství nákladu dokázal fiátek přepravit, tak jsou udržovány v oběhu dodnes.
Ne každý ovšem nadšení z tohoto auta sdílel. "Je dobře, že maluchy postupně nahradí automobily, které bez problémů brzdí i zatáčejí," prohlásil u příležitosti ukončení výroby Artur Orlikowski, který tato vozítka připravoval do soutěží v rallyecrossu. Narážel tak na nevalnou spolehlivost Fiatů 126p, o níž se přesvědčil nejeden majitel. Zlé jazyky dokonce tvrdily, že manuály k maluchovi jsou tlustší než u jiných typů aut, protože jsou v nich pro jistotu vloženy jízdní řády autobusů.
Fiat 126, jenž byl nástupcem legendárního modelu 500, se poprvé představil veřejnosti na autosalonu v Turíně v roce 1972. Varšava o licenci na vůz projevila zájem s cílem pozvednout průmyslovou produkci země a zvýšit životní standard obyvatel. O tom, že Gierkowi komunisté měli s malým autem velké plány svědčí skutečnost, že rozšíření výrobní linky v Bielsku-Bialé a výstavba továrny ve městě Tychy byly v sedmdesátých letech jednou z největších investic v Polsku.
V rodné Itálii se Fiat 126 vyráběl od roku 1972, v Polsku se produkce rozeběhla v létě následujícího roku. Fabryka Samochodów Malolitražowych dlouho nabízela pouze dvoudveřovou variantu. Ve druhé polovině 80. let pak přišla s verzí Bis, která měla výklopné třetí dveře a kapalinou chlazený motor. Zřídka vídaný byl kabriolet, který vznikl v počtu asi 500 kusů. Další modifikace, jako dodávka či kombi, zůstaly jen ve fázi prototypů. Stejně dopadl i pokus opatřit malucha pohonem předních kol.
Skromný výkon vzduchem chlazeného dvouválce byl v průběhu let několikrát zvýšen. I tak zůstával polský Fiat častým terčem posměchu. Oblíbený byl například vtip, kterak chtěl majitel předvést malucha známému. Za řevu motoru několikrát popojede dopředu a dozadu, nato zběsile opíše pár malých koleček, a teprve poté vyrazí vpřed. A příčina neobvyklého rozjezdu? Pampeliška přivřená ve dveřích, jejíž stonek auto nedokázalo přetrhnout, a bylo tudíž nutné ho ukroutit.
Produkce Fiatu 126 byla v Itálii ukončena už v roce 1980, zato v Polsku se toto auto vyrábělo ještě další dvě desetiletí. Přes snahu o jeho modernizaci, která spočívala například v instalaci katalyzátoru, nemohl fiátek držet krok s konkurencí ani stále přísnějšími normami. V létě 2000 proto byla vyrobena poslední tisícová série s příznačným názvem Happy End. Produkce vozu, který od roku 1997 oficiálně nesl název Maluch, definitivně skončila 22. září 2000.
Celkem bylo postaveno kolem 4,7 milionu kusů Fiatu 126, z toho 3,3 milionu v Polsku. Méně známou skutečností je, že malý počet těchto aut pocházel i z dílen rakouské firmy Steyr-Puch, která do dodávaných karoserií montovala motor vlastní konstrukce. Ve výrobním programu nahradil Fiat 126p podobně jednoduchý, nicméně výrazně modernější model Cinquecento a později druhá generace Fiatu Panda.