První Hyperloop má vzniknout v Indii, maximální rychlost má dosahovat 1078 km/h

Již od roku 2013, kdy Elon Musk odstartoval vážnou debatu na téma Hyperloop, se vedou neustálé spekulace o místě, kde bude tento progresivní způsob přepravy poprvé uveden do plného provozu. Nyní už je ale takřka jisté, že tím místem se již v příštích letech stane Indie.

V rozhovoru pro Yahoo Finance to naznačil Jay Walder, ředitel společnosti Virgin Hyperloop One, kterou financuje Sir Richard Branson. „Jeden z největších projektů, na kterých teď pracujeme, je v Indii – a to vytvořit trasu z Bombaje do Púne,“ prozradil Walder během rozhovoru v New Yorku, kde Hyperloop One v současnosti vystavuje svou cestovní „kapsli“ XP-1.

Elektromobily, tunely, rakety i plamenomety. V čem všem už má Elon Musk prsty?

„Je to zhruba 7.5 míle (cca 12 km) dlouhá trasa. Myslím si, že do země by se mohlo poprvé kopnout ke konci příštího roku. Je to skutečně vzrušující. Děje se to. Teď je to tady.“ Walder navíc dodal, že by se kapsle mohla v tunelu pohybovat rychlostí až 670 mil v hodině, což je cca 1078 km/h. „Jízda bude skutečně klidná. Klidně během ní budete moci držet šálek kávy.“

Společnost Virgin Hyperloop One tak potvrzuje svou čelní pozici v závodě o stavbu prvního veřejného a plně funkčního Hyperloop systému. Tohoto závodu se přitom účastní i společnost Hyperloop Technologies a svým způsobem i Elon Musk se svou Boring Company, která chce tunely přepravovat auta i lidi.

Musk představil tunel pro superrychlou jízdu. Prezentuje ho pomocí Tesly

Původní vize, kterou bylo postavit rychlý, bezpečný a efektivní způsob přepravy, který nebude limitován přírodními podmínkami, přitom oslovila již řadu potenciálních zájemců. Kromě Indie projevily zájem i státy jako Dubaj nebo Saúdská Arábie. Uvedení technologie do plného provozu však ještě nejspíš ještě nějaký rok potrvá a rozhodně nebude levné.

Během posledního zveřejněného pokusu, který společnosti Virgin Hyperloop One uskutečnila v roce 2017 na své testovací dráze v nevadské poušti, dosáhla její kapsle rychlosti pouze 387 km/h. Do maximální slibované rychlosti tak má stále ještě daleko, ačkoliv její dosažení by podle Waldera nemělo být problémem.

„Naše kapsle cestují na vzduchovém polštáři,“ dodal při popisu systému Hyperloop. „Ovšem na rozdíl od ostatních systémů Maglerv, které jsou používány jinde ve světě v otevřeném prostředí, můžeme díky uzavřenému prostředí vytvořit ještě rychlejší a ekologičtější systém.“