První studentský vůz Škoda vznikl před 50 lety. Chybělo málo a vyráběl se, zůstalo u pěti kusů

Novodobé žákovské vozy Škoda vznikají od roku 2014. Letos podeváté vytvoří devětadvacet studentů Středního odborného učiliště Škoda Auto projekt automobilu dle vlastní libosti. Připomeňme, že v minulosti takto vznikl například pick-up Kodiaqu, otevřená Scala Spider či kabrio Karoq. V roce loňském bodovali učni rallyeovým speciálem Škoda Afriq, tedy odolným Kamiqem s pohonem všech kol.

Studenti při stavbě vysněného auta spolupracují s různými odděleními Škoda Auto, například z oblasti designu a technického vývoje. Na letošním autě se pracuje od začátku letošního školního roku, podrobnosti o karoserii a technice však zůstávají tajemstvím. Mladoboleslavští říkají, že více se o projektu dozvíme v horizontu několika příštích měsíců.

První vznikl díky autokrosu

V úvodu odstavci jsem záměrně zmínil novodobé žákovské vozy. Za prapůvodními zakladateli studentských prací se totiž musíme vrátit do poloviny sedmdesátých let. Tehdy v Československu zažíval boom autokros, kterého se účastnily nejrůzněji upravené sériové automobily. V roce 1970 při akci v areálu dostihového závodiště v Pardubicích zvítězil tovární jezdec Škody Milan Žid s pečlivě odlehčeným sedanem 1100 MB. Neměl nárazníky ani druhý pár dveří, podstatně se zredukoval také interiér.

Obecně rostoucí popularita autokrosu se tehdy prolnula s fenoménem vozů pro volný čas, tzv. beach buggies. Trend dorazil ze Spojených států amerických a oblibě se těšil zejména na mořském pobřeží evropských zemí. V první polovině sedmdesátých let upravovali sériové škodovky nezávislí stavitelé, mezi nejaktivnější patřil Belgičan Francois Vernimmen. Ten v roce 1971 postavil dva kusy Buggy VF na zesílené plošině Škody 100 se zkráceným rozvorem.

Škoda Afriq je tu. Má dvoulitr, pohon 4x4 a umí vyrábět vodu ze vzduchu

Mezičasem vzniklo ještě několik zajímavých projektů, než se iniciativy ujalo vývojové středisko Škody. Značka si chtěla ověřit, zdali by projekt s relativně zajímavým exportním potenciálem dával obchodně smysl. A tak v roce 1973 odstartoval projekt Škoda Buggy typ 736. Nejintenzivněji se na vozech pracovalo v dalších dvou letech.

Coby základ posloužila Škoda 110 L, rozvor byl ale zkrácen na 2000 mm. Podvozkovou plošinu konstruktéři vyztužili dvěma podélníky, trubkovým rámem čelního skla a vyšším obloukem nad hlavami posádky vpředu. Od belgických či italských úprav se tovární bugy lišily propracovanější konstrukcí. Pohon obstarával 1,1litrový čtyřválec s výkonem 33 kW a 74 newtonmetry točivého momentu. Vůz s délkou 3320 mm měl pohotovostní hmotnost 710 kg a užitečné zatížení 400 kg, což odpovídalo čtveřici dospělých a stem kilům zavazadel. Tradiční kufr tady přitom chyběl, „odložit“ jste si mohli na zadní lavici.

Svezli jsme se Škodou Mountiaq. Je to nejhezčí projekt škodováckých studentů vůbec

Co má tento projekt společného se škodováckými studenty? Otevřenou kovovou karoserii prototypu s dispozicí 2+2 navrhl designér Josef Čech a s vysokým podílem ruční práce ji vyrobili právě učni firemního odborného učiliště. Vzniklo celkem pět exemplářů. Lakování a kompletaci prvního vozu provedlo vývojové oddělení automobilky, další čtyři kusy opět vznikaly pod rukama učňů v mladoboleslavském SOU, poslední v říjnu 1975.

Seriál: Zapomenuté prototypy Škoda. Specialitky pro mladé.

Netradiční Škoda Buggy typ 736 absolvovala náročné jízdní testy čítající téměř 30.000 zkušebních kilometrů. Ač bylo hodnocení ve většině bodů pozitivní, k prosazení okrajového vozu do sériové produkce nakonec nedošlo. Vývoj přitom přišel s několika nápady, kterak výrobu zjednodušit a zlevnit. Namátkou šlo o použití laminátové karoserie a záměr nabídnout takový vůz složkám policie a pohraniční stráže. To však neumožňovala tehdejší legislativa. A tak zůstalo jen u pěti prototypů, přičemž exemplář Škoda Muzea se v roce 2017 dočkal pečlivé renovace. Tematicky se do oživení vozu pustili tehdejší studenti firemního učiliště, kteří tak navázali na práci svých předchůdců.