Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Škoda Felicia (1959)
Škoda Felicia (1959)
Škoda Felicia (1959)
Škoda Felicia (1959)
49
Fotogalerie

Půvabná Škoda Felicia slaví šedesátku. Je nejhezčí škodovkou všech dob?

Škoda Felicia navázala na krátce vyráběný model 450, ten spolu s Octavií prošel začátkem roku 1959 konstrukčními změnami. Fešácký kabriolet se poté vyráběl pět let a dnes je velmi vyhledávaný.

V únoru 1959 se krátce vyráběná dvoudveřová Škoda 450 podrobila stejné modernizaci jako výchozí tudory o měsíc dříve. Pohledný kabriolet tedy dostal novou lichoběžníkovou nápravu s vinutými pružinami místo příčného listového pera, teleskopickými tlumiči a příčným zkrutným stabilizátorem. A v souvislosti s touto modifikací i nové jméno: Felicia, interně typ 994. Název byl odvozen z latinského „felicitas“ (štěstí). Trojčíselné kódy dle schématu „počet válců a výkon v koních“, ke kterým se mladoboleslavská automobilka nakrátko vrátila, používala je už před druhou světovou válkou, se vůbec neujaly. Uzavřená Škoda 440/445 byla, je a bude přece vždy Spartak.

S modernější nápravou a palubkou

Pravda, zvenčí se první modely od starších a vzácnějších čtyřistapadesátek příliš nelišily. Boční lišty na předních blatnících zdobily patřičné nápisy, „žraločí“ maska chladiče byla jinak shodná s posledními exempláři starší řady, kterých se stihlo zrodit pouze 1.010. Felicia ale dostala modernější palubní desku, trojice přístrojů v čele se středovým velkým rychloměrem už se nenacházela v samostatné kapličce, byla plně integrována. Změnil se také vnitřek „budíků“, bílý podklad s černými čísly vystřídala opačná kombinace. Uzavíratelnou odkládací schránku před spolujezdcem měly už 450.

Čtyřdobý zážehový kapalinou chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV podélně v přídi zůstal totožný. Škodovácká klasika objemu 1089 cm3 dávala díky dvěma spádovým karburátorům Jikov 32 SOPb rovných 50 koní, tedy 36,8 kW v 5500 otáčkách. Točivý moment vrcholil hodnotou 74,5 N.m při 3500 min-1. Normované údaje na desetiny nepředstavovaly tenkrát nic neobvyklého.

Chladicí systém dostal přetlakovou zátku, rekonstrukcí prošla i čtyřstupňová přímo řazená převodovka a listové pero zadní nápravy, stále příčné, bylo zesíleno. Základ podvozku s rozvorem 2,39 m nadále tvořil vpředu rozvidlený páteřový nástavný rám s centrální rourou doplněnou o příčníky. Minimálně 930 kg těžká (nebo lehká?) Felicia jela 130 km/h při devítilitrové spotřebě benzinu, používala samozřejmě na všech kolech bubnové brzdy. Standardní třicetilitrová nádrž ale vyžadovala častější návštěvy čerpacích stanic.

Laminát

Auta klasické koncepce s textilními střechami měřila na délku 4065 mm, byla 1600 mm široká a 1380 mm vysoká. Dal se na ně koupit i bílý laminátový hardtop. Plátno s ním bylo zaměnitelné, při jeho výrobě v Kovoně Karviná byl použit nástřik směsi sklolaminátových vláken s plnivem do formy. Pevná střecha, která vážila pouhých 27 kg, umožňovala celoroční provoz. Z dnešního pohledu se to zdá být absurdní, ale půvabný kabriolet sportovního střihu mnohdy sloužil jako rodinné auto, i když na zadní lavici mnoho místa nebylo, pořád šlo o uspořádání 2+2. Nebyl to tedy roadster, jak se mnohdy mylně uvádí... Autodružstvo v Praze 10 v Ruské ulici dokonce později nabízelo méně půvabnou tmavou střechu z kovu (samozřejmě i pro starší vozy) a úpravu zadních míst, takže v inzerci označovalo „svou“ Felicii jako „čtyřsedadlovou“. Je nutno tento údaj brát s rezervou... Do zavazadelníku se sice vešlo 320 l, ale muselo se pamatovat na nižší užitečnou hmotnost 300 kg.

Výstavní premiéru si Felicia odbyla na veletrhu v Lipsku 1. března 1959, později spolu s Octaviemi putovala i do Ženevy, tamní autosalon se konal od 12. do 22. března.. Tři exempláře čekala cesta přes Atlantik, konkrétně do New Yorku na výstaviště Coliseum. USA tenkrát ještě byly největším výrobcem aut na světě a také bezkonkurenčně největším trhem, takže šlo o mimořádně prestižní záležitost. Následovalo turné po dalších akcích: Felicie se prezentovaly třeba v mexické metropoli a v jihoafrickém Johannesburgu. K její koupi (stejně jako předchůdce) nebylo v tehdejším Československu zapotřebí poukazu, na volném trhu stála 42 tisíc korun.

1961

Model 1961 se v lednu toho roku těšil z podobných úprav jako Octavia včetně módních ploutviček na zadních blatnících a s nimi souvisejících zvětšených koncových světel. Bylo také upraveno víčko nalévacího hrdla palivové nádrže: Felicie jej měly od začátku kruhové, nacházelo se vedle víka zavazadelníku. Nově však dostaly velké čtvercové se zaoblenými rohy na pravý zadní blatník. Karoserie byla uložena v rozměrných pryžových silentblocích, tolik nevibrovala a do kabiny se přenášelo méně hluku.

„Utopená“ mřížka chladiče se skládala z malých obdélníků. Řadicí páka se ovšem přesunula ze sloupku řízení na podlahu. To znamenalo konec široké celistvé přední lavice s rozdělenými opěradly ve prospěch dvou samostatných sedadel. Kola byla sice stále patnáctipalcová, ale se širšími pneumatikami (5,9 místo 5,5 palce). Nový model se také mohl pochlubit zaoblenou plastovou přístrojovou deskou potaženou tmavou koženkou. Laminátová střecha byla nyní delší, kulatější a s vyklápěcími zadními bočními okénky místo dosavadních pevných, takže vnitřek se lépe větral.

Modernizovaná Felicia se představila na autosalonu v Ženevě 1961. Podle automobilky samotné pak měl motor 1,09 l díky technickým změnám větší výkon 38,2 kW, odehrály se vzhledem k tomu, že u československých „pump“ byl k dostání kvalitnější benzin se 70 oktany.

Super

Výkonnější Felicii Super (typ 996) poháněl od počátku sezóny 1962 větší motor, opět se dvěma spádovými karburátory Jikov, ale o objemu 1221 cm3, tím pádem i s vyšším výkonem 40,4 kW při 5100 otáčkách a točivým momentem 82 N.m/3000 min-1. S větrem ve vlasech mohla posádka uhánět až o 5 km/h rychleji, i když Super přibral 10 kg. Udávaná spotřeba benzinu přitom stoupla jen o pouhý půllitr. V roce 1963 došlo k dalším úpravám přídě: žebrování bylo změněno na čtverečky. Víko kufru dostalo plastové madlo s nápisem „Škoda“ a změněno bylo i odklápění sedadel, dosud se směrem dopředu pohybovala jen opěradla.

Na tehdejší československý trh se dostalo Felicií jen velmi omezené množství, více než dvě třetiny produkce putovaly hlavně do západoevropských zemí, ale i mimo starý kontinent. V kvasinském závodě AZNP vzniklo během pěti a půl roku celkem 14.863 exemplářů určitě jedněch z nejhezčích škodovek v historii. Poslední Super vyjel z bran továrny na konci června 1964. Dvacítka elegantních kabrioletů se objevila v muzikálu Dáma na kolejích s Jiřinou Bohdalovou. Natočil jej režisér Ladislav Rychman a do kin film zamířil v září 1966, tedy dva a čtvrt roku po ukončení produkce... Ladné tvary vozů ale již dříve zaujaly i polské filmaře.

Současnost

Po sametové revoluci se Felicia spolu se svou starší a vzácnější sestrou stala vyhledávaným veteránem, i když tehdy ještě některé exempláře sloužily jako auta pro běžný provoz. Boom trochu ochabl začátkem století, půvabné otevřené vozy jsou častými návštěvníky veteránských srazů, sejde se jich i několik najednou. Bohužel ne vždy se renovátoři drželi a drží původního vzhledu toho kterého modelu. Ceny navíc rostou. Dnes i kus před renovací vyjde na 300 tisíc, zatímco za exemplář po vzkříšení si prodejci neváhají říci i trojnásobek této částky. Majitelé jsou však na své historické kousky hrdí a plným právem.

Škoda vzkřísila jméno pro radikální modernizaci Favoritu (1994) a další ze základního hatchbacku odvozené modely.