Rallye Dakar 2025 v cíli: České hlasy z cílové rampy
Letošní ročník nejtěžší dálkové soutěže skončil. Jeho účastníci vyrazili na zpáteční cestu. Nalodí své stroje, odevzdali organizátorům navigační přístroje a zamířili domů. K událostem v předchozích dnech se vracíme v několika komentářích a ohlédnutích.
Pošesté se jelo na území Saúdské Arábie. Soutěž měřila v nejdelší verzi 7759 kilometrů, z toho bylo 5146 rozděleno do dvanácti závodních etap. V pěti z nich měly motocykly a automobily s kamiony odlišné tratě.
Loprais jel pořádný masakr
Aleš Loprais s Davidem Křípalem a Nizozemcem Darekem Rodewaldem se s Dakarem 2025 rozloučili pátým etapovým vítězstvím, které v průběhu tohoto ročníku vybojovali. V konečném hodnocení kategorie kamionů patří posádce InstaTrade Loprais Teamu De Rooy FPT třetí příčka s odstupem pěti a půl minuty od druhého Nizozemce van den Brinka.
„Řekli jsme si, že to i v poslední etapě zkusíme, protože stát se ještě mohlo komukoliv cokoliv. Proto jsme i na poslední speciálce tlačili, jak jen to šlo,“ popisuje navigátor David Křípal. „Po startu jsme se ujali vedení, v dunách jsme tahali, ale Mitchel van den Brink pochopitelně věděl, že pokud se mu ztratíme a nebudeme mu ukazovat, jak se lámou duny, tak by mohl nějaký čas ztratit. Proto se nás držel jako klíště.“
„Alda opravdu letěl. Myslím, že to byla nejrychlejší jízda v dunách, jakou jsem kdy zažil. A to bez ohledu na to, jestli šlo o auto nebo kamion. Fakt to byl strašný masakr. Myslím si, že jsme jeli na hraně možností našeho vozu. A je to vidět i na celkovém čase. Vaidotas Žala moc stál o etapové vítězství, takže se taky hodně snažil, ale nakonec na nás ztratil přes dvě minuty. A to mi v cíli říkal, že jel opravdu na limitu. Výsledek je takový, jaký je. Ale musíme za něj být rádi, protože třetí místo je fajn. Nechceme se rouhat a být s takovým výsledkem nespokojení. Naše cíle sice byly vyšší, ale to je Dakar. Už teď hledíme dopředu a uvidíme, co bude dál,“ uzavírá Lopraisův navigátor.
Aleš Loprais si z Dakaru odváží trofej za umístění na stupních vítězů již potřetí (v roce 2007 byl třetí, loni druhý), zatímco v případě navigátora Davida Křípala, který letos přesedl z osobního automobilu do kamionu, se jedná o jasně největší úspěch jeho dosavadní dakarské kariéry. Palubní mechanik a trojnásobný dakarský vítěz Darek Rodewald se z pódiového umístění raduje celkově již posedmé.
Jednička s hvězdičkou pro Engela
Třiadvacáté místo celkově a třinácté v hodnocení Rally2 obsadil při své jedenácté účasti na Dakaru motocyklový jezdec Milan Engel z týmu Orion - Moto Racing Group. „Tenhle ročník byl fakt náročný, ale loňský byl asi těžší. Bylo v něm více dun,“ říkal v cíli spokojený Engel. Martin Prokeš dokončil svůj druhý Dakar na 79. příčce. Pro český tým to byl dvanáctý dokončený Dakar. „Jsem hrdý na celý tým, jak to zvládl, i když v polovině soutěže jsme měli problémy,“ prohlásil Ervín Krajčovič, šéf týmu Orion - Moto Racing Group.
Nejsmutnější momentem bylo odstoupení Martina Michka v prvním týdnu rallye, kterého zastavil přetržený řetěz. „Oceňuji jeho bojovnost, a hlavně také to, jak rychle se s výpadkem dokázal vyrovnat. Patří určitě do nejlepší desítky v kategorii motocyklů. Mrzí mě, že se to letos nenaplnilo,“ tvrdil Krajčovič. Elitní český motorkářský tým táhl Milan Engel, kterého ho přibrzdily problémy s kyvnou vidlicí a s čepem.
„Za tento Dakar bych Milanovi dal jedničku a pět hvězdiček za to, jak si dokázal poradit s těmi problémy. Konstantním výkonem se dostal do cíle. Poslední den stačil na motokrosaře, i když je to rodilý endurák. Smekám před ním, jakou ukázal vůli,“ dodal Krajčovič. Nejlepším umístěním Engela na Dakaru zůstává 15. místo v roce 2019. Například před dvěma lety byl druhý v kategorii bez asistence.
Další jezdec týmu Martin Prokeš nedokončil jednu etapu po technické závadě jeho motoru. „S týmem jsme se rozhodovali, jestli pokračovat. Udělali jsme dobře, že jsme jeli dál. Je to pro mě hodně cenné, že jsem to dokončil. Kluci odvedli skvělou práci a uvidíme, co bude dál,“ tvrdil v cíli Prokeš. K jeho účinkování šéf týmu Ervín Krajčovič dodal: „Porucha motoru je opět nevídanou věcí, která nás potkala. Martin to nevzdal. V dálkových rallye má určitě budoucnost. Má se stále co učit. Je to můj dvanáctý Dakar a vybrali jsme si dva dny, ve kterých jsme měli peklo. Zvládli jsme to, jsme v cíli a moc děkuji všem v našem týmu a také děkuji našim partnerům.“
Brož dojel s přetrženými vazy
Majitel globální společnosti Montáže Brož dokázal překonat všechny nástrahy jednoho z nejtěžších závodů světa a Jiří Brož úspěšně dorazil na cílovou rampu na 92. místě. Jako nováček v barvách týmu BAS World KTM Racing Team. A to si ve druhé polovině soutěže po pádu na duně nepříjemně poranil koleno, Ke zranění přišel při jednom z pádů, kdy letěl přes řídítka motocyklu. Na jedné z dun mu stále roztočené kolo nešťastně otočilo nohou v koleni při jejich kontaktu dopadu na zem. Se zraněním mu pravidelně pomáhal týmový fyzioterapeut a jezdec přes bolest pokračoval dál.
„Bolest se projevila ještě víc v oblíbených dunách, které tak byly ještě větší překážkou. Po závodě jsem se dozvěděl, že mám přetržené vazy v koleni. Věděl jsem, že je to průšvih, ale nechtěl jsem k lékaři přijít dřív. Když jedu a nevím, co to je, rudnu bolestí. Jakmile to vím, tak to mám v hlavě a mohlo mě to zpomalit, což jsem nechtěl,” uvedl Jiří Brož.
V předposlední etapě se potýkal také s enormními technickými potížemi. Problém na spojce ho přinutil k opravě v nehostinné poušti. „Musel jsem rozebrat celou spojku a sehnat náhradní lamelu. Zaobíral jsem se tím více než tři hodiny, nakonec se mi to zázračně povedlo opravit. Musel jsem ale pak vyrazit do cíle po provizorní trase,” dodal Brož, který za neprojetí několika časových bodů dostal penalizaci 20 hodin. V hlavní soutěži ale mohl pokračovat.
Jedním z nejdramatičtějších okamžiků závodu byla dvoudenní maratonská etapa v první polovině Dakaru. Ta přinesla problémy s řadící pákou, spojkou, poškozenou zadní palivovou nádrží, a dokonce na jeho motorce někdo odčerpal palivo. Navzdory těmto překážkám se Brož nevzdal a dokázal dokončit etapu na jeden rychlostní stupeň bez funkční spojky a v nočních hodinách mezi vozy a kamiony. V samotném začátku se Brož potkal i s prezidentem republiky Petrem Pavlem, ukázal mu zázemí a potěšilo ho, že má hlava státu o český motorsport takový zájem.
Dakar 2025 nebyl pro Jiřího Brože jen závodem, ale také osobní i profesní výzvou. Jeho filozofie, že závodění i podnikání jsou kalkulovaná dobrodružství, se plně potvrdila. Stejně jako v byznysu, kde jeho společnost Montáže Brož staví skladovací techniku po celém světě, i na Dakaru bylo klíčem k úspěchu odhodlání, pečlivost a schopnost překonávat překážky. „Dakar mi dal nejen nový pohled na mé vlastní limity, ale také mě inspiroval k dalším krokům v podnikání i v osobním životě. Tato zkušenost je nepřenositelná a já jsem vděčný za každou chvíli, kterou jsem na této neuvěřitelné cestě prožil,“ dodal v cíli Jiří Brož.
Spolehlivá Tatra a otřes mozku
Do první desítky se probojoval Tomáš Vrátný, Bartolomiej Boba a Jaromír Martinec s novou Tatrou FF7. V kategorii kamionů obsadili 9. místo a jsou třetí českou posádkou v první desítce. Motocyklový kaskadér, stuntrider Adam „Special“ Peschel předvedl vynikající debut, když v kategorii Rally2 obsadil skvělou 34. pozici. Byl čtvrtým nejlepším nováčkem va stal se prvním kaskadéerm, který dokončil Rallye Dakar. Všichni jmenovaní startovali v barvách ostravského týmu Fesh Fesh.
Šestatřicetiletý český motorkář Adam Peschel dokončil závěrečnou etapu a celý Dakar s velkým štěstím. Na 25. kilometru měřeného úseku měl v rychlosti asi 130 km/h pád. David Pabiška, který jel za ním, mu pomohl zpět na motorku a Peschel dojel z motorkářů poslední. Po převzetí medaile za dokončení Rallye Dakar navštívil lékaře, proběhlo vyšetření CT a byl potvrzen otřes mozku. Silná vůle mu pomohla tuto těžkou situaci zvládnout a dostat se do vytouženého cíle.
„Na začátku závodu jsem se dost trápil, měl jsem pocit, že přitahuju problémy, třeba namotaný drát na zadním kole nebo spadlý řetěz. Chtělo všechno si to srovnat v hlavě, zvyknout si na úplně jiné prostředí, rozložit si jinak síly. V polovině závodu, kdy se dost ochladilo, mě začalo všechno bolet, nejvíc ruce, které na takovou porci kilometrů v terénu nebyly úplně zvyklé. Hlava ale nakonec zvítězila, a i ty duny se mi začaly najednou líbit. Dlouhé výjezdy či sjezdy, kdy jsem si mohl najít svůj rytmus a tempo,“ řekl k průběhu rallye s typickým úsměvem Peschel, který ho proslavil po celém bivaku a také u fanoušků u televizních obrazovek. “Měl jsem skvělé kluky – Jardu Janovského a Kubu Kykala, kteří se mi bezvadně starali o motorku. A pak samozřejmě Tomáš Vrátný a celý jeho tým, který mi vytvořil perfektní zázemí,” dodal Adam Peschel.
Osmý Dakar absolvoval Tomáš Vrátný, tentokrát s novou Tatrou FF7. „Naše Sedmička nás v závěru rallye opravdu podržela. Je to skvělé auto a děkuji všem, kdo se podíleli na jeho stavbě a přípravě na závod. Na začátku jsme ladili výkon, pak jsme ve třetí etapě nabrali zpoždění kvůli nefunkční uzávěrce předního diferenciálu, ale v zásadě se auto osvědčilo a jsme s ním velmi spokojeni,“ chválil Vrátný nový speciál. V první desítce jako jediný hájil barvy značky Tatra. Nové auto si pochvaluje také palubní mechanik Jaromír Martinec, který má s letošní ročníkem odjeto již sedmnáct „Dakarů“! „FF7 je bezesporu to nejlepší auto, ve kterém jsem kdy seděl. Přestože máme o něco delší rozvor, jsme v dunách mrštnější než některé kamiony jiných značek,“ dodal Martinec.
Šéf a majitel týmu Fesh Fesh Tomáš Vrátný zopakoval svůj nejlepší dakarský výsledek z roku 2023: „Devítka mě určitě těší, byť je to se štěstím, ale o i o tom tohle závodění je. Našim primárním cílem bylo nové auto pořádně otestovat, nasbírat cenná data a o přední příčky nám příliš nešlo. O to více nám dělá první desítka radost.“
