Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rekordní Abarth 1000 Bialbero: Princezna za 35 milionů korun

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 23. 6. 2016
6
7
Zobrazit náhledy (6)
Abarth
V Pebble Beach proběhne jako každý srpen i letos motoristický svátek včetně aukcí. Síň Gooding & Company má připraveno několik bonbónků včetně rekordního speciálu Abarth.

Carlo Abarth se proslavil zejména úpravami vozů Fiat, ačkoli firmě se štírem ve znaku nebyly rozhodně cizí ani jiné značky. Abarthy závodily nejen mezi cestovními vozy a v rallye, ale také v kategorii sportovních aut. A na svém kontě měly spoustu světových rekordů v objemově malých automobilových třídách.

Gooding & Company nabídne jeden autentický speciál během motoristického týdne v kalifornském Monterey. Pochází z roku 1960, kdy měl premiéru na 42. ročníku autosalonu v Turíně. Jde o slavnou, ale poněkud zapomenutou „Princeznu“ (auto dostalo přezdívku „La Principessa“).

Stříbřitá kapka s číslem šasi E1351 nese rukopis karosárny Pininfarina, díky testování v aerodynamickém tunelu turínské polytechniky se podařilo snížit součinitel odporu vzduchu až na hodnotu 0,20. Jednomístná placka (výraz „monoposto“ pochází mimochodem právě z italštiny) trochu připomínala předválečné aerodynamické vozy Mercedes-Benz a Auto Union, které řádily na Avusu a překonávaly rekordy na německých dálnicích, ale byla mnohem menší. Na délku ovšem i tak měřila 4,56 m, byla 1,55 m široká a 1,2 m nízká. Měla rovněž odnímatelné kryty kol, ten, který chránil pilota, se odklápěl směrem dopředu.

Za ním se ukrýval řadový čtyřválec 982 cm3/75 kW (101 k) spojený se čtyřstupňovou přímo řazenou převodovkou. Abarth postavil podobných speciálů několik už dříve, dokonce i s polovičním objemem. Agregát měl původ ve Fiatu 600, byl však opatřen svébytnou hlavou, rozvodem DOHC a půlkulovitými spalovacími prostory. „Bialbero“ (dvouvačkový) mimochodem postrádal jakékoli přeplňování. Překonal devítku světových rekordů ve své kategorii včetně nepřetržité jízdy na 72 hodin průměrem 186,7 km/h a na 10 tisíc kilometrů, tehdy dosáhl dokonce 191 km/h.

Raritní „Princezna“ se bude dražit vůbec poprvé veřejně, na první pohled vypadá jako nová, ale nebyla nikdy restaurována, po mnoho let odpočívala v soukromé sbírce. Zaujme kromě přísně aerodynamických a čistých tvarů hlavně polovinou dřevěného závodního volantu s dvojicí ramen, spodní část s případným třetím by se do těsného kokpitu už nevešla a nebyla vlastně vůbec potřeba. Analogový otáčkoměr i ostatní čtyři malé přístroje prozrazují dobu vzniku.

Britský Top Gear odhaduje její prodejní cenu na závratný minimálně milion liber (35,3 milionu korun dle současného kurzu), aukční síň však rozmezí dosud nestanovila. Nového majitele bude historický poklad hledat ve dnech 20. a 21. srpna. Pochopitelně není ochuzen o patřičnou dokumentaci včetně kompletní závodní historie.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Nějak nechápu tu autorovu poznámku o přeplňování.
rrren9
| 23. 6. 2016
To auto bylo určeno pro stanovení rekordu v určité kategorii, zjednodušeně prototypy do 1000ccm, tak co tam s přeplňováním, auto by se dostalo do jiné objemové kategorie.
Pak je tu aspekt spolehlivosti. Auto bylo stavěno i na vytrvalostní rekordy a případným přeplňováním by vytrvalostní cíl mohl být ohrožen.
Spíš by mě zajímalo jestli tehdejší předpisy požadovali akcelerační jízdu v obou směrech jako je to dnes a jestli teoreticky bylo možné odstartovat k vytrvalostnímu rekordu a po odstartování v jedné jízdě měřit 0-100, 1/4 míle, 1000m atd. a pak nechat vůz dále kroužit tratí.
Chápu, že z praktického hlediska je to nesmysl a snaha překonat rekord ve sprintu s nádržemi plnými paliva na vytrvalost by nebyla úspěšná.
Sám Carlo Abart byl nevelké postavy preferoval stejně nevelké jezdce, tvrdil, že malý jezdec odved stejnou práci jako velký, ale méně váží. Vadilo mu, že by konstruktéři šetřili gramy aby se dostali na hmotnostní limit třídy a pak do auta o hmotnosti třeba 560kg usedl metrákový pilot.
Avatar - Emel
Sběratelský kousek
Emel
| 23. 6. 2016
Hezký stroj, což o to... ale asi bych radši nějaké auto, se kterým se dá i jezdit.
Chtěl jsem napsat,
rrren9
| 23. 6. 2016
berte to tak, že od doby německých rekordů do doby rekordních Fiatů C. Abarta poznání aerodynamiky příliš nepokročilo. Odpor stoupá s kvadrátem rychlosti stejně pro Němce i Italy. :-)
Prostě minimální čelní plocha, daná předpisy, a tvar kapky pro laminární proudění, bez míst s turbulencí.
Konstruktéři pracovali velmi intuitivně, zobrazení proudění se provádělo většinou kouřem na modelech, aerodynamické tunely nebyly nebo pro drobné firmy byly nepřístupné. A vymyslet něco tvarově zásadně nového už tehdy nešlo.
Dnes při použití počítačů je to vlastně stejné. zadáte rozměry a vypadne vám ideální tvar.
Avatar - Stejsn
Krásný fiat
Stejsn
| 23. 6. 2016
Zajímalo by mě, jaký to s tím maličkým motůrkem mělo zvuk.
Avatar - fostek
Chtěl jsem napsat,
fostek
| 23. 6. 2016
Až pojedete do Frankfurtu (a tam asi pracovně byste mohl na salon.) ) tak kousek po dálnici dolů na Darmstadt je parkoviště s pomníčkem kousek v lese, přesně na místě, kde se Rosemeyer ležel :-(

btw model mám taky, od Revellu 1:18 - počítám, že je to ten stejný :-)
Krása :-)