TEST Renault Arkana 160 EDC RS Line – Druhé setkání
Do redakční garáže podruhé dorazil Renault Arkana ve vrcholné výbavě RS Line a s vrcholnou motorizací 160 EDC. Přesto se mu ještě jednou krátce pověnujeme.
Stylové SUV kupé Renault Arkana už se v naší redakční garáži objevilo se všemi myslitelnými motorizacemi. Jako první jsme ozkoušeli základní čistě spalovací motorizaci 140 EDC, následoval hybrid E-Tech 145 a nakonec jsme si před pár týdny vyzkoušeli i vrcholný spalovací motor 160 EDC, který se nakonec zdál být tou ideální z nabízených motorizací.
Naprosto přitom chápu, že by mnozí pod kapotou nejraději viděli nějakou pohonnou jednotku z dílny dnes již zaniklé divize Renault Sport, která splynula se značkou Alpine. Na druhou stranu, své místo by zde bez problémů mohl mít i diesel, kdyby s ním francouzská značka již před časem neskončila. V roli stylového zvýšeného GT na dlouhé cesty by se mi totiž arkana také celkem líbila.
Nicméně proč píšu v podobných hypotézách? Před časem se nám totiž do rukou znovu dostala arkana právě s vrcholnou motorizací EDC 160 a téměř identickou výbavou R.S. Line, která se lišila snad jen černým lakováním za 16.000 Kč a střešním oknem za příplatek 20.000 Kč. Žádných dalších odlišností jsem si ale na autě k mému překvapení nevšiml.
Ve snaze najít k vozu něco dalšího jsem tedy s lehkou nervozitou nahlédl do komentářů posledního testu a trochu se pídil po tom, na co dalšího bych se mohl zaměřit. Stesk po zajímavějších motorech bohužel nijak nevyřeším, přesto si nemyslím, že by třináctistovka v provedení 160 EDC, nabízející nejvyšší výkon 116 kW (160 k) při 5500 min-1 a nejvyšší točivý moment 270 Nm v rozmezí 1800 až 3750 otáček, měla být pro budoucí majitele nějakým výrazným zklamáním.
Renault Arkana 160 EDC RS Line
I tentokrát jsem se ale setkal s drobnou laxností převodovky. Ta se projevuje nejen při změně převodu z D na R, které převodovce trvají poměrně dlouho, ale zejména při rozjezdech a snaze o svižnější akceleraci. Jakmile však s autem přestanete zacházet v rukavičkách a častěji mu šlápnete na krk, začne fungovat vcelku solidně.
Alternativou pak samozřejmě zůstává možnost manuálního řazení, dostupného po delším stisknutí pádla pod volantem. Při krátkém stisknutí pádla si sice podřadíte, vůz by ale po chvíli opět přešel zpět do automatického režimu. Další možností pak zůstává zapnutí sportovního jízdního režimu, ten však na můj vkus drží motor zbytečně dlouho ve vyšších otáčkách.
Pokud ale patříte k vyznavačům klidnější jízdy, má arkana rovněž co nabídnout. Na druhý pokus jsem se totiž pokusil dosáhnout skutečně co nejlepší spotřeby, kterou se mi při poklidné jízdě nakonec podařilo dostat až na úroveň 6,5 l/100 km. Stále však platí, že při spíše svižnějších kombinovaných přesunech po městě a okreskách se spotřeba pohybovala okolo 7,4 l/100 km. Při delších přesunech po českých dálnicích, samozřejmě při nejvyšším zákonem povoleném tempu, navíc potěší, že motor točí pouze cca 2400 ot/min-1.
Znovu mohu zopakovat pochvalné zmínky o odhlučnění, což platí jak pro motor, tak pro podvozek. A to jak při dálničních rychlostech, tak na horším povrchu. Stejně tak ale platí spíše rozporuplný dojem z 12V mikrohybridního systému, jehož stop-start systém zkrátka působí na dnešní dobu průměrně. A to jak po stránce rychlosti, tak kultivovanosti. Naštěstí vám ale k jeho vypnutí stačí jediné tlačítko.
Podvozek si stále zaslouží pochvalu za schopnost solidně odfiltrovat většinu nerovností a nabídnout tak poměrně vysoký komfort. Ostatně i v nejvyšší výbavě je vůz postaven na 18palcovýc litých kolech s pneumatikami v rozumném rozměru 215/55 R18. Co jsem ale v posledním testu nezmínil, je systém Easy Pilot – tedy asistent pro jízdu po dálnici a v koloně. Tento částečně autonomní asistent samozřejmě stále vyžaduje vaši pozornost a ruce na volantu, přesto považuji systém společnosti Renault za jeden z těch schopnějších. Vůz drží jistě v pruzích, snadno zvládá táhlé dálniční zatáčky a nevyvolává žádný dojem nejistoty.
V komentářích k předchozímu testu se také objevovaly zmínky o lacinějších detailech v kabině, nicméně za sebe mohu dodat, že naživo působí kabina skutečně příjemně a moderně, tedy snad jen s výjimkou tvrdých plastů středové konzole přesně u kolene, které mě na delších cestách nepříjemně tlačily. Navíc vůz potěší poměrně moderní výbavou, obsahující digitální přístrojový štít s jemným rozlišením a svižnými reakcemi i moderně vypadající obrazovku infotainmentu s hezkou grafikou, ze které kazí dojem snad jen místy pomalejší reakce. Minule i nyní testovaný vůz navíc dostal 360° kamerový systém, který za příplatek 10.000 Kč výrazně usnadňuje parkování i manévrování ve stísněných prostorech. Především ale kabina potěší skutečně solidní prostorností. U SUV kupé jsme sice všichni zvyklí očekávat málo místa vzadu, nicméně v arkaně se pohodlně posadí i čtyři dospělí.
Renault Arkana 160 EDC RS Line
Navíc pokud se podíváte do tabulky naměřených rozměrů, v arkaně jsme s kolegy nad zadním sedákem naměřili 920 mm, zatímco například v capturu jen 910 mm a v ještě větším kadjaru dokonce jen 900 mm. Příplatkové střešní okno, které je jen nad předními sedadly, přitom na situaci nic nezmění. Pouze nabídne ještě víc světla v jinak tmavě stylizovaném interiéru verze R.S. Line.
Proti většímu i menšímu stájovému soupeři však arkana ztrácí v oblasti podélného prostoru. Při naměřených hodnotách 560/780 mm vychází nepatrně hůř než captur (575/810 mm) a kadjar ji s hodnotou 620/870 naprosto bezpečně strčí do kapsy. Přesto jsem v Renaultu Arkana neměl nejmenší problém posadit se sám za sebe a stále mi zbývala rezerva před koleny. Vůz jsem navíc využil i k přepravě známé s nohou v sádře a ta o místo také neměla nouzi.
Navzdory spíše módnímu pozadí vzniku tak Renault Arkana ukazuje, že skutečně dokáže nabídnout plnohodnotnou využitelnost. A to ukazují také data o standardním objemu zavazadelníku. Zatímco arkana nabízí 513 litrů, captur pouze 404 a kadjar 540 litrů. Zavazadelník je přitom dobře přístupný a potěší dvojitým dnem, pod které se za příplatek 5.000 Kč stále vejde i rezerva.
Možná jsou tedy vozy typu SUV kupé zvláštním trendem, přesto model arkana ukazuje, že se nemusí jednat o nesmyslnou módní pózu. Nutno ovšem dodat, že vzhled vozu se ani po třech letech od globální premiéry (v květnu 2019) neokoukal. Vůz v černé barvě totiž během týdne přitahoval mnoho zvědavých pohledů a pochvalné komentáře sklízel i od známých, kteří se jinak ve světě aut příliš neorientují. Nebo je nezajímá.
Trochu smutné však je, že se arkana za dobu od svého uvedení stále více přibližuje cenám prémiového segmentu, ve kterém se styl SUV kupé začal rozmáhat. Když totiž automobilka v dubnu loňského trhu uvedla arkanu na český trh, základní motorizace 1.3 TCe 140 EDC v nejdostupnější výbavě Zen startovala od částky 620.000 Kč. Od té doby však vůz několikrát podražil a dnes ho již pořídíte od částky 690.000 Kč.
Konkrétně testovaná motorizace 1.3 TCe 160 EDC pak ještě v březnu startovala ve vyšší výbavě Intens od částky 770.000 Kč, dnes už se ale bavíme o částce 785.000 Kč. Kombinace vrcholné výbavy R.S. Line a vrcholné motorizace TCe 160 EDC pak během uplynulých měsíců podražila z 843.000 Kč na 858.000 Kč s a několika příplatky tak testovaný vůz vyšel celkově na 916.500 Kč. Po designové i jízdní stránce tak s vozem pořád nemám nejmenší potíže, statut dostupného SUV kupé však pomalu bere za své.
Renault Arkana 160 EDC RS Line
Nejlevnější verze modelu | 690.000 Kč (Zen, TCe 140 EDC) |
Základ s testovaným motorem | 785.000 Kč (Intens, TCe 160 EDC) |
Testovaný vůz bez příplatků | 858.000 Kč (R.S. Line, TCe 160 EDC) |
Testovaný vůz s výbavou | 916.500 Kč (R.S. Line, TCe 160 EDC) |
Plusy
- Prémiový design
- Komfortní podvozek
- Vnitřní prostor
- Bohatá výbava
Minusy
- Laxní převodovka
- Pomalejší infotainment
- Tvrdé plasty u pravého kolene
- Svižně rostoucí ceny