Renault Scénic (1997-2003) - Pán prostoru

13. 6. 2005 • 00:00

Francouzský Renault proslul jako inovátor automobilových koncepcí. V osmdesátých letech přivedl do Evropy pojem MPV modelem Espace, na začátku devadesátých let nabídl městské jednoprostorové Twingo a v roce 1996 pak přišel Scénic. Ostatním...

Renault avizoval příchod minivanu už první studií stejného jména, představenou v roce 1991. Kupodivu se tehdy žádný jiný výrobce nenechal inspirovat natolik, že by Renault předběhl v uvedení originálního mini MPV. I Renaultu to možná nakonec trvalo déle než původně chtěl. Scénic byl uveden na konci roku 1996 v rámci rozsáhlé rodiny řady Mégane. Stěžejní myšlenkou tohoto vozu bylo nabídnout cestujícím dostatek prostoru, široké možnosti úprav uspořádání interiéru a to vše za zajímavou cenu, na podvozku běžného vozu nižší střední třídy.

Hlad po MPV byl v západní Evropě velký, ale ani ve vyspělých zemích rodiny s dětmi nemohly investovat značnou částku do dospělého velkoprostorového vozu, jakým byl třeba Renault Espace. Nový koncept karosérie Scéniku umožnil splnit rodinám sen. Cena byla jen asi o 2000 Euro vyšší než u pětidveřového hatchbacku Mégane, pětimístný interiér přitom plnil nároky většiny uživatelů.

Renault Scénic s vnějšími rozměry 4169 x 1719 x 1600 mm poskytoval na rozvoru 2580 mm (stejném jako u ostatních Méganů) bohatou škálu možností uspořádání pětimístného interiéru. Už základní konfigurace přitom zahrnuje 410 l zavazadlového prostoru, který má pravidelný objem a je tak dobře využitelný do posledního litru. Klasické sklápění zadní lavice Renault nahradil trojicí samostatných sedadel. S nimi je možno individuálně manipulovat, takže například z prostředního sedadla lze vytvořit stolek. Potřebujete-li převážet rozměrný předmět a posádku současně, stačí jedno sedadlo nechat v garáži. Sedačky lze klasicky sklopit, nebo rovnou vyjmout. V každém případě vám zůstane rovná ložná plocha. Variabilita v pojetí Renaultu znamená také množství odkládacích ploch a schránek. K nejzajímavějším patří úložné prostory pod zadními sedadly.

Představení Scéniku proběhlo na samém konci roku 1996, na trh se tak ve větší míře model dostal až v roce 1997. Nabízela se prakticky celá škála motorů řady Mégane. Zpočátku šlo o zážehové motory 1.6 (66 kW) a 2.0 (85 kW), resp. vznětové čtyřválce starší konstrukce 1.9 dT (69 kW) a 1.9 dTi (72 kW). Později byla paleta obměněna, základ tvořil zážehový motor 1.4 (55 kW) a slabší turbodiesel byl nahrazen atmosférickým motorem 1.9 D (48 kW).

V roce 1999 Renault Scénika zbavil rodinného pouta s řadou Mégane (do toho roku byl totiž prodáván jako Mégane Scénic) a minivan prodělal modernizaci. Při ní došlo k zásadní změně na přídi vozu, která dostala větší světlomety, detailní změny najdeme také v interiéru a na zádi. Na trh v té době přišla také konkurence, takže Scéniky dostaly lepší výbavu. Motorová nabídka byla omlazena šestnáctiventilovými agregáty 1.4 16V (70 kW), 1.6 16V (79 kW) a 2.0 16V (103 kW). O rok později se na trh dostal první moderní diesel se vstřikováním common-rail 1.9 dCi (79 kW). Raritou se stalo SUV postavené na bázi Scéniku, které se prodávalo pod názvem Scénic RX4. Na závěr kariéry se pod kapotou objevily ještě motory 1.8 16V (85 kW) a přepracované diesely 1.9 dTi (59 kW) a 1.9 dCi (75 kW).

K nejčastěji doporučovaným verzím patří samozřejmě vznětové motory 1.9 dCi, které rozměrnějším Scénikům propůjčují dobrou dynamiku a současně nežádají příliš mnoho paliva. Ve srovnání s dnešním standardem jsou však tyto motor přeci jen více slyšet. Doporučit lze i zážehové pohonné jednotky 1.4 16 V resp. 1.6 16V.

Jízda se Scénikem je typicky francouzsky měkká. Podílí se na tom naladění odpružení a snad až příliš měkké čalounění sedadel. Řidič si musí zvyknout na specificky umístěný volant, který je sice výškově nastavitelný, ale jeho neobvyklý sklon evokuje pozici řidiče autobusu. Na zadních sedadlech je dostatek místa v podélném směru, rozměry sedáků ale spíše vyhoví dětem. Kvůli rozdělení zadní lavice do jednotlivých sedadel jsou jednotlivá místa pro dospělého dost úzká. I na našich fotografiích je vidět ne právě dokonalé zpracování, které se v tom horším případě projevuje povrzáváním plastů při jízdě.

Jízdní vlastnosti jsou poznamenány charakterem odpružení, při extrémních manévrech nepůsobí Scénic právě jistě. Trumfem Renaultu je vysoká úroveň pasivní bezpečnosti, která je samozřejmě zachována i ve voze z druhé ruky. V testech Euro NCAP posbíral Scénic dost bodů na to, aby si odnesl čtyři hvězdičky.

Příbuznost Scéniku s řadou Mégane s sebou nese také shodná problémová místa. Nejčastěji je kritizována malá odolnost výfukového potrubí, které již po třech letech provozu u mnoha vozů zkorodovalo. Naopak pozinkované karosérii se tento problém vyhýbá. Známé jsou případy stávkujícího imobilizéru, který si někdy nechá poradit opakovaným uzamčením a otevřením vozu dálkovým ovladačem. Pokud nelze nastartovat závada zpravidla bývá v magnetickém spínači ve startéru a tady pomáhá jedině výměna.

Ke klasickým místům vyžadujícím prověření patří výměna rozvodového řemene, resp. stav brzdové soustavy. Scénikům je dobré často kontrolovat hladinu oleje. Za její pokles mohou úniky různými místy kolem olejové vany nebo ventilového víka. Je-li motor „jako nový“ pravděpodobně jej majitel důkladně umyl před prodejem, aby tak zakryl problematické netěsnosti.

Vozy, které prošly těžkým životem univerzálně používaného podnikatelského vozu budou mít výborně zachovalá zadní sedadla (majitel je vymontoval) a zřejmě také šrámy v zavazadelníku. Pokud vám vizuální nedokonalosti nevadí, vyplatí se prověřit stav tlumičů, které mohou být po náročném provozu na hranici životnosti.

Německý žebříček TÜV se v aktuálním znění nechává slyšet, že Scénic většinou končí na technických kontrolách spíše jako podprůměrný model. Mezi šesti a sedmiletými vozy je s 20,3 % vozů s vážnou závadou na 63. místě (průměr věkové skupiny je 17 %), novější čtyř až pětileté exempláře se umisťují blíže k průměru (11,3 %), když s vážnou závadou přijíždí 12,2 % vozů a mezi nejnovějšími vozy se dokonce dostává nad průměr kategorie se 6,4 % vadných automobilů.

Hodnocení managera výkupu AUTOESA:

"Renault Scénic patří stále mezi nejpoptávanější vozy této kategorie (mini MPV). Především díky svému designu a ceně. Tento model je vcelku bezproblémový, výborně vybavený rodinný vůz, který trpí pouze běžnými neduhy pramenícími spíše z celkového opotřebení, než nějakých konstrukčních nedostatků. Velmi časté jsou vůle v přední nápravě, což většinou vyřeší investice několika málo tisíc korun (2 - 5 tis.). Občas se setkáme s poruchami startérů a palivových čerpadel. U benzínových šestnáctistovek poměrně často docházelo k poruchám čidla teploty vody, což mělo za následek, že nebylo možno spustit motor. Při vyšším nájezdu km, začínají vrzat plasty v interiéru, což je daň za ne přiliš precizní zpracování. Sám za sebe bych pro Scenic volil motor 2.0i 84 kW - propůjčuje vozu skvělou dynamiku s překvapivě nízkou spotřebou - díky kroutícímu momentu mnohdy nižší, než u šestnáctistovky. Krom toho je neobyčejně spolehlivý s dlouhou životností. Jedinným nedostatkem je vyšší sazba povinného ručení, což je na českém trhu bohužel stále ještě velký handicap. Rozdíl necelých 3000 Kč za rok s vám však několikanásobně vrátí v komfortu cestování. První ročníky tohoto žádaného vozu dnes již pořídíme za neuvěřitelných 130.000 Kč."