TEST Renault Thalia 1,4 RT
Renault vyrábí sedan odvozený od modelu Clio již léta v Jižní Americe a Turecku pro potřeby tamních trhů. Podle marketingových odborníků nejspíš už uzrál čas na jeho uvedení i na český trh, kam se dováží právě z Turecka a kde nese jméno Thalia.
Na jinak pohledné Clio je v případě thalie poněkud nepřirozeně naroubován "kufr" a výsledný dojem z jinak zdařilých kreací francouzských tvůrců je v tomto případě poněkud rozpačitý. To ale není zas tak důležité, protože malý sedan chce nabídnout především dostatek prostoru pro uložení nákladu. Ten činí opravdu výjimečných 510 litrů a je velmi dobře využitelný. Komu by tento objem nestačil, může jej ještě zvětšit sklopením opěradel zadních sedadel. Otvor do prostoru pro cestující je však velmi malý, takže většinou bude asi využíván zavazadelník v základním uspořádání. Jeho největší nevýhodou je však velmi malý vstupní otvor pro zavazadla, který omezuje využití pouze na menší předměty. To je však obecně problém většiny sedanů. Ocenili bychom také čalounění víka zavazadlového prostoru, které thalia postrádá.
V interiéru najdeme staré známé clio. Typická kaplička před řidičem spolu s designem středové konzoly díky svým tvarům nezestárnou, to se však již nedá říci o tvrdých plastech světlé barvy, které působily laciným dojmem, k našemu překvapení však na nerovnostech nerezonovaly. Nelíbilo se nám umístění a tvar tlačítek elektrického stahování předních oken, umístěné na poněkud "dlouhou ruku" na jen symbolické středové konzole. Řazení mohlo být přesnější a neškodily by také kratší dráhy páky pětistupňové převodovky s přímým řazením. Volant nezvyklého tvaru se dobře držel, řízení je přesné. I přesto se však lehká thalia dobře ovládala. Překvapila nás absence červeného pole otáčkoměru, takže omezovač bez varování v 6000 otáčkách za minutu zasáhl. Přední sedadla byla zbytečně měkká a postrádala výraznější boční vedení, sedělo se v nich však pohodlně. Vzadu by neškodilo více místa nejen pro kolena, ale kvůli svažující se střeše především pro hlavu.
V námi testovaném voze pracovala zážehová čtrnáctistovka s výkonem 55 kW při 5500 otáčkách za minutu, která je základním motorem nabídky. Ten s 940 kg těžkým vozem dělal pravé divy. Thalia se probouzela k životu výrazně již od 2000 ot/min, ten pravý požitek z jízdy se pak dostavil i přesto, že má pohonná jednotka dvouventilovou techniku, po překročení 4000 ot/min. Vytáčení bylo doprovázeno sytým zvukem, při nižších otáčkách a klidné jízdě však je motor poměrně tichý. S kvalitami motoru příliš nekorespondoval měkce nastavený podvozek. Ten se v zatáčkách výrazně nakláněl, poměrně dlouho však držel zvolenou stopu, nedotáčivý smyk se dostavil teprve s ostrým stylem jízdy a předznamenalo ho pískání pneumatik. Spolu s účinnými brzdami tak Thalia umožňovala i rychlé cestování, i když klidnou jízdu má přeci jenom raději.
Za cenu 321.900 Kč nabízí Thalia velmi dobrou dynamiku, účinné brzdy, ovladatelnost, dobré jízdní vlastnosti a bezkonkurenční zavazadlový prostor. Thalia však není zrovna krasavice a materiály v interiéru již nezapřou svůj věk. Sedadla jsou sice pohodlná, ale postrádají výraznější boční vedení, vzadu je málo místa pro hlavu a využití obrovského zavazadlového prostoru omezuje malý vstupní otvor. Díky své ceně v kombinaci s výkonným motorem tak bude významným konkurentem Škodě Fabia Sedan, Seatu Cordoba a Volkswagenu Polo Classic.