Rozblikáme Česko: Objíždění cyklistů a překážek v provozu (5. díl)
Existují případy, kdy blikáme, aniž bychom o jedinou úhlovou sekundu změnili směr. Jde o situace, kdy předjíždíme cyklistu nebo míjíme překážku na silnici.
Povinnost dát blinkr máme spojenou hlavně s okamžiky, kdy točíme volantem. Samozřejmě kromě zatáček. Jenže když budeme předjíždět cyklistu či cyklisty, může se na široké silnici stát, že volantem nepohneme ani o fous, a přesto budeme blikat. Nejprve doleva a pak doprava, i když pořád pojedeme rovně.
Samozřejmostí je, že dodržíme předepsaný odstup metr a půl. A blikat vlevo a vpravo budeme i při objíždění překážky. Tou překážkou může být cokoliv: stojící vozidlo, spadlý strom, složený písek, výkop, rozbitý asfalt, vysypaný náklad, střepy po nehodě, olejová skvrna, velká kaluž, mrtvé či ještě se trochu škubající sražené zvíře nebo cokoliv jiného, co si jen dovedete představit.
V některých případech se asi můžeme dohadovat, zda má smysl blikat, nebo ne. Ale pokud je třeba řidiče jedoucího za námi upozornit na to, že ho čeká nějaká překážka či něco mimořádného, nečekaného a nepříjemného, je lepší zablikat. Stejně tak naše blikání může varovat protijedoucí, že budeme přejíždět na druhou polovinu vozovky, a to z nějakého pádného důvodu. Jinak, pokud ten proti nám nevidí, že se něčemu vyhýbáme, může nabýt dojmu, že kličkujeme kvůli opilosti či náhlé srdeční příhodě.
A co cyklista?
Když předjíždíme cyklistu, musíme blikat. Ale co cyklista? Jak ten dává znamení o změně směru jízdy? Tohle byla opravdu jen řečnická otázka. Každý, kdo absolvoval základní školu, nemusel ji ani nutně dokončit, ví, že se ukazuje rukou.
A rukou se ukazuje ve všech případech, kdy auta blikají. Takže nejen na křižovatce při odbočování, ale taky při zajíždění k okraji vozovky, odjíždění od kraje nebo při předjíždění. S tím se v praxi asi málokdy setkáme, ale předpisy to tak chtějí. A pokud cyklista dojede pomalejšího kolegu a předjíždí ho, musí ukázat. Nejdřív doleva a pak doprava. Jediné, co cyklista nemůže udělat, je dát výstražné blinkry. Možná vás teď napadne vtipná scénka, kdy jezdec na kole dává znamení obouruč, tedy rozpažením. Jenže tím by porušil paragraf 58, odstavec 4, kde se píše, že cyklista nesmí jet bez držení řídítek.
Zastavme se ještě u ručního vozíku. Pokud tlačíte vozík širší než 60 centimetrů, jste vozka, a ne chodec. Musíte jít po pravém okraji silnice a ukazovat. Pokud vezete na kárce staré harampádí do šrotu, budete na křižovatkách pěkně dávat znamení o změně směru jízdy. To samé budete dělat při jízdě povozu. A paragrafy o blikání, nebo spíš dávání znamení o změně směru jízdy platí přiměřeně i pro útvary chodců, které, jak známo, nesmí jít přes most jednotným krokem. Takže když jde pohřební průvod nebo výprava školní mládeže, mělo by se na křižovatkách a případně při zastavování u krajnice nebo vcházení na místo ležící mimo pozemní komunikaci též dávat znamení rukou. Je to spíš taková kuriozita, ale je v našich předpisech.
Představa, že organizovaný útvar chodců předchází jiný útvar či velmi pomalého cyklistu, a musí tedy opět dávat blinkr, to už je opravdu velká absurdita. Kdyby se něco takového někdy stalo, jistě by to brzy kolovalo jako video po sociálních sítích nebo by o tom psal Blesk.
Blikej s rozmyslem
V autoškole instruktoři nutí žáky, aby blikali při objíždění sebemenší překážky. Psali jsme o tom už v úvodu našeho seriálu v čísle 36. Ono to má svou logiku. Žáky je třeba učit blikat všude, aby až po autoškole začnou dávání směrovek trochu lajdat, pořád na to ve většině případů nekašlali.
Jenže i blinkry musíme dávat s rozumem. A ač teď možná některého instruktora autoškoly či zkušebního komisaře naštveme, tak jsou případy, kdy je lepší směrová světla spíš nedat. Na mysli máme situaci, kdy objíždíme překážku nebo předjíždíme cyklistu kousek před křižovatkou. Po předjetí či objetí bychom měli blikat doprava. Jenže jedeme po hlavní a z vedlejší vyjíždí motorka. Vidí nás, jak blikáme vpravo, a řidič to bere tak, že odbočíme do ulice, ze které on vyjíždí. Rozjede se a bum!
Podle policie bude viníkem, protože nám nedal přednost. Ale je to zbytečný karambol. A motocyklista za pár dní, pokud přežije, zjistí, že po úraze se dnes dost těžko shání volný termín na rehabilitaci. Přitom stačí, aby ten, kdo jede po hlavní, zablikal buď až za křižovatkou nebo se v tomto případě obešel bez znamení o změně směru jízdy.
Blinkry na kolo
Na internetu můžeme sehnat v různých e-shopech dokonce i blinkry na jízdní kolo. Prodávají se také brzdová světla vybavená akcelerometrem, která se rozsvítí, když cyklista začne zpomalovat. Protože řidič nemusí nutně očekávat na kole blikačky, a navíc nehomologovaný výrobek nemusí zajišťovat dostatečnou viditelnost, doporučujeme i cyklistům s blinkry, aby raději ukazovali. Blinkry můžou použít jako vhodný doplněk.
Jak blikají lodě
Znamení o změně směru jízdy dávají i lodě. Nemají blinkry, změnu směru hlásí troubením. A dokonce jinak troubí, pokud blikají při odbočování, jinak při předjíždění a ještě jinak při otáčení. Jedno krátké zahoukání znamená změnu kurzu vpravo, dvě vlevo. Dvě dlouhá a jedno krátké zatroubení značí předjíždění zprava. Dvě dlouhá a dvě krátká troubení dává loď, která bude předjíždět zleva. Jeden dlouhý a jeden krátký tón znamená otočku vpravo, pokud se loď při obratu bude točit vlevo, dá kapitán jeden dlouhý a dva krátké tóny.
Partneři projektu
Zdroj: Svět motorů
