Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rozhledny Olomouckého kraje: Málo, ale zase daleko! Hodně daleko!

Svět motorů
Diskuze (3)

Na rozdíl od většiny krajů ten s hlavním centrem v Olomouci je na rozhledny docela skoupý. Většina – i ty nižší – však poskytuje opravdu daleké výhledy.

Více než dvě třetiny z necelých 20 vyhlídkových staveb mají datum narození v 21. století, které má zásluhu i na záchraně dvou rozhleden z 19. století.

Což současně znamená, že ani historickými rozhlednami Olomoucký kraj neoplývá, nicméně samozřejmě několik jich tu najdeme. Červenou věž v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem nechal postavit v letech 1839-1846 tehdejší majitel zámku, hrabě Ervín z rodu Silva-Tarouců. Z ochozu ve výšce 14 m ovšem tehdy i nyní, přestože věž (znovu zpřístupněna byla v roce 2016) byla umístěna na umělé návrší vytvořeném zeminou po budování rybníků, je rozhled jen po zámeckém parku. Ten není nezajímavý, ale do obce Čechy pod Kosířem stojí za to zajet z více důvodů. Na prvním místě je to zámek se třemi trasami prohlídek. Kromě interiérů z přelomu 19. a 20. století vyzdobenými díly Josefa Mánesa je to samostatná expozice věnovaná filmům otce a syna Svěrákových a s průvodcem může být i komentovaná procházka parkem s výstupem na věž. Zámecký park je však i volně přístupný denně od 6 do 22 hodin.

Další nejstarší rozhledny najdete v Olomouckém kraji na horách, obě ve výšce téměř 900 m nad mořem. Primát mezi horskými rozhlednami patří té zvané nyní Biskupská hora u Zlatých Hor, která má v rodném listu datum 26. srpna 1898. Tehdy dostala jméno Kaiser Franz Josef Warte. V době míru sloužila jako rozhledna, za válek jako vojenská pozorovatelna. V době totality chátrala a současnou podobu jí daly dvě rekonstrukce, poslední v roce 2017. Poskytuje vynikající kruhový rozhled (Nízký a Hrubý Jeseník, Zlaté Hory, pohraničí Polska), opravdu se vyplatí dojít necelé dva kilometry od Petrových bud, kde je možné zaparkovat. Na místě čeká 90 schodů.

Svět motorů 37/2021 Svět motorů 37/2021

 

Jen o rok mladší (výstavba 1898-1899) je rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku. Kameny na ní se těžily na místě, cihly dovážely z Polska. Také tato rozhledna musela být vzkříšena, velké opravy proběhly v letech 1976 a 2011- -2012. Z ochozu ve výšce 26 m (146 schodů) spatříte Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník a opět přilehlou část Polska. I zde je to na krátký pěší pochod, 1,1 km z Čertových kamenů. Za většinou rozhleden Olomouckého kraje musíte značnou část cesty dojít po svých, i reportážní Subaru XV končilo většinou daleko od rozhledu. Zákazy vjezdu jsme samozřejmě respektovali, i když tahle čtyřkolka by dojela dál.

Zpět k novým rozhlednám. Vesměs mají zajímavou architekturu a nabízejí daleké rozhledy. Platí to pro Borůvkovou horou u Javorníku, Tetřeví chatu na Medvědí hoře, Bukovku u Rapotína, Háj u Šumperka i Velký Kosíř na Hané. Daleko dohlédnete i z pětimetrové vyhlídky Brusná u Bludova, která je navíc pozoruhodná svou architekturou. Výhled je však panoramatický, od Červenohorského sedla přes Praděd až po Kamenec, na druhou stranu například Zábřeh, Postřelov a Olšanská hora. I některé další nové rozhledny do 10 metrů (Štátula u obce Kelčice, Vitčice u Němčic nad Hanou, Brodek u Přerova) díky vybranému místu poskytují dobré, někdy i kruhové rozhledy!

Top tip: Čechy pod Kosířem

Ze zámecké věže se pokocháte vlastně jen parkem, ale na Čechy pod Kosířem budete potřebovat dopoledne na zámek (dva okruhy, jedna expozice) a odpoledne na jedinečné muzeum kočárů (50 vozů – smuteční, biskupské, restaurované, dílna, dokumenty, sbírka kočárových luceren) a pak hasičské muzeum, jehož exponáty připomínají i místní továrnu na výrobu hasičské techniky a její vývoj.

Věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Přístupných věží ve městech (radnice, kostely) a na hradech a zámcích není v Olomouckém kraji tolik jako ve většině krajů, jen něco přes dvacet. V jednom však tento kraj vede: většinu věžních vyhlídek si musíte zasloužit, pokud je před vámi něco okolo sta schodů, můžete si blahopřát.

V šesti případech k výhledu musíte zdolat 200 a více schodů (Tovačov 200, Prostějov 256, Jeseník 268). Hodně síly a vytrvalosti budete potřebovat v Olomouci. Na věž Muzea moderního umění jich vede jen 119, ale na chrám sv. Mořice 208 a radniční věž 207. To ale není nic proti tomu, kolik schodů má před sebou návštěvník, který zamíří na velkou jižní věž dómu sv. Václava. Prohlídku si je třeba předem rezervovat, je tedy čas se rozmyslet, ostatně přístup mají jen starší 15 let (do 18 v doprovodu dospělé osoby) a nedoporučuje se vstup kardiakům. K vyhlídce v 81 m na Olomouc a většinu Hané je třeba zdolat 448 schodů!

Věže Olomouckého kraje – jen na čtyři stačí zdolat méně než sto schodů – jsou ale zcela výjimečné tím, že až na dvě kostelní (Šternberk, Rapotín) jsou většinou přístupné po celou sezonu nebo v době prohlídek (hrad Helfštýn, zámky v Přerově a Tovačově). Jen výjimečně je třeba čekat na akci jako Noc kostelú (Šternberk, Rapotín) nebo se individuálně domlouvat. Většinou je možnost podmínky najít na webových stránkách.

Parkování do 150 m: Svatý Kopeček u Olomouce, Božka v Přáslavicích na Haně, Kopaninka v Repechách, Brodek u Přerova

Lanovka: Na Štvanici u Stříbrnicce, Tetřeví chata na Medvědí hoře

Skryté skvosty

Muzeum i cukrárna: Tvarůžky jako jediný český původní sýr nejlépe poznáte v Lošticích, kde na místě nejznámější manufaktury na jejich produkci vzniklo muzeum, kde poznáte původní stroje, pomůcky i zařízení. Tvarůžky se tu stále vyrábějí a ve firemní prodejně je zakoupíte, v Lošticích je ale i ochutnáte v restauracích, a dokonce i v cukrárně hned za rohem od muzea.

Levandulový statek: Malá vesnička Bezděkov nedaleko Úsova, kam jezdí příznivci myslivosti do Loveckomysliveckého muzea na stejnojmenném hradu, láká nejspíš odlišné návštěvníky. Zdejší „levandulový“ statek lze poznat při komentované prohlídce, případně navštívit uprostřed obce Levandulovou galerii (fotky, obrazy), případně nakoupit v levandulovém krámku.

Sekery na zámku: Zámky mají různé magnety. Ten v Konici kromě stálé expozice zvyků a řemesel láká na největší českou sbírku seker (přes 800 kusů), v níž jsou i sekery staré několik tisíc let a je zde možné vidět i největší tesařskou sekeru na světě.

Krovy a dýmky: Až pod střechu se podíváte na jednom z prohlídkových okruhů zámku Janský vrch, na němž jsou k vidění autentické krovy z období gotiky i 18. století. Kromě interiérů a sbírek sem láká největší sbírka dýmek v ČR, pozoruhodná jak počtem, tak mezinárodním charakterem (tuzemsko, Evropa, Amerika, Afrika, Orient).

Poštovní štola: Po nedávném rozšíření prohlídkové trasy historické zlatorudné štoly z 16. století u Zlatých Hor přibyly další ručně vytvořené chodby a komín. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je modrá alofánová barva (sirníky mědi), respektive bílý povlak (sirníky zinku). Nechybí ani podzemní jezírko. Trasa je dlouhá 1,5 km a počítejte na ni s 90 minutami, doporučuje se rezervace.

Autor: Tomáš Pudil

Svět motorů
Diskuze (3)

Doporučujeme

Avatar - lyon667
19. 9. 2021 09:26
Re: Čechy pod Kosířem
Tak ono z ní stejně není moc co vidět, neb to není rozhledna, nýbrž parková věž. Pro výhledy musíš nahoru na Kosíř.
18. 9. 2021 19:55
Čechy pod Kosířem
Byl jsem tam 2 x a pokaždé byla věž poctivě zamčená.