Rozhledny Jihočeského kraje: Našli jsme vyloženě magická místa!

Boubín (1362 m n. m) společně se sousedním ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m n. m) tvoří výraznou dominantu této části Šumavy. Známý je zejména Boubínským pralesem, od roku 2004 i novou dřevěnou rozhlednou (21 m) ze smrkové kulatiny, která byla na vrchol dopravována lanovkou, koňmi a lidmi. Volně přístupná rozhledna (109 schodů) poskytuje výhled na Šumavu, Vimperk, Kleť, Plechý a za dobré viditelnosti Alpy. Kromě rozhledny je tu obelisk připomínající výstup knížete Schwarzenberga.

Projeli jsme rozhledny v Ústeckém kraji: Kde je nejvyšší výhled?

Nejstarší kamenná rozhledna u nás na Kleti (1083 m n. m z roku 1858) je dostupná historickou jednosedadlovou lanovkou z Krasetína (parkoviště), ale zejména po mnoha desítkách kilometrů značených tras. My jsme kvůli šetření času získali výjimku pro auto a kupodivu se trefili k Tereziině chatě, i když žádné šipky avizující směr na rozhlednu na silničkách nenajdete. Reportážní Subaru Forester se ovšem těšilo marně na terén – vedou sem cesty sice na jedno auto, ale všechny perfektně asfaltované. Mimochodem můžete si tu vyzkoušet fyzičku nejen pěším výstupem, ale účastí na akcích Himálajský medvěd a tygr. Pod lanovkou s převýšením zhruba 350 m při každoročním závodu to rekordmani stihnout za šest hodin až desetkrát, za 9 h 14x. Najdete tu i nejvýše položené sluneční hodiny a nedaleko vrcholu je i nejvýše položená hvězdárna v Čechách.

Svět motorů 30/2021

Třetí z tria – Klostermannova rozhledna na Javorníku. Milovník Šumavy na vrchol této hory chodíval často a nakonec inspiroval stavbu rozhledny. Rozhodnutí padlo pár dnů před vypuknutím 1. světové války. Klostermann se na rozhlednu postavenou nakonec až v roce 1938 nikdy nedostal, ale víte, že po odtržení Sudet Javorník (1042 m n. m) byl nejvyšší horou na území protektorátu a hojně navštěvován? To platí i dnes, ale připravte se na jihu Čech na rekordních 201 schodů.

Ke klasickým kamenným rozhlednám patří ještě Libín (1093 m n. m). Stoupání od Prachatic na Libínské sedlo znají milovníci automobilových závodů, v 80. letech tu startovalo pravidelně do stovky soutěžáků. Závodilo se i v minulém desetiletí, rekordní čas znamená průměr 159 km/h. K rozhledně se ze sedla napůl jede autem a jde pěšky (zhruba 3 km od silnice č. 141).

Vyrážíme za rozhlednami! Jaké jsou ty nej v Libereckém kraji?

Podobně jako v jiných krajích také většina rozhleden v Jihočeském kraji má datum narození v posledních třech desetiletích, s převahou stožárů mobilních společností kombinovaných s vyhlídkovými ochozy. Těch je přibližně třetina, dalších 30 procent lze zařadit mezi nižší vyhlídky, někdy připomínající posedy, což většinou znamená spíš lokání rozhled. Ze zbývající třetiny upozorníme na Hýlačku II, na kopci nad Táborem, Langovu rozhlednu v místě zvaném Onen svět s restaurací a chatou na jejím úpatí.

Rozhledny na jihu Čech stále přibývají. Rozhodně stojí za to dojít tři kilometry k rozhledně Hradišťský vrch u Kaplice nebo něco přes kilometr Rydův kopec u Jindřichova Hradce, případně se podívat z rozhledny U Jakuba (nejvyšší ochoz mezi rozhlednami na jihu Čech – 33,3 m) na Českou Kanadu a spatříte i několik dalších rozhleden.

Na závěr dvě netradičně pojaté rozhledny. Stezka korunami stromů na Lipně byla první u nás a čeká již na třímiliontého návštěvníka a jedinečná je návštěva věže skokanského můstku na Churáňově změněného na rozhlednu.

Rozhledny ve středočeském kraji: Je jich tady nepřeberný výběr!

Top tip: Boubín

Rozhledna na Boubíně není žádný architektonický zázrak, ale fotografie jsou z ní exkluzivní. Zvláště když na ní stojí její nejčastější návštěvník Jan Tláskal, který sem chodí takřka denně. Na rozdíl od mnoha lovců rekordního počtu výstupů kvůli fotkám. Podívejte se na Fotokroniku Jana Tláskala (vimperk.eu).

Věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Mnohé z jihočeských věží ve městech nebo na hradech a zámcích patří k nejproslulejším. Rozhlédnete se tu zpravidla z nejvyššího místa zámků Hlubová, Český Krumlov, Český Rudolec, Vimperk a Dub, z takřka dvou desítek hradů s vyhlídkovými věžemi jmenujme alespoň Zvíkov, Landštejn, Choustník, Rožmberk (2x), Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Šelmberk a Helfenburk – vesměs v rámci prohlídek. Kostelů (často vstup do domluvě nebo při akcích) je víc než deset (třeba Dačice, Bechyně, Prachatice, Jistebnice, Chotoviny, Kunžak, Tábor). Samozřejmě je přístupná celá řada městských věží. Z nich má „jméno“ především Černá věž v Českých Budějovicích, přičemž v tomto městě se můžete po okolí podívat také ze střechy radnice. Na panoráma střech i okolí sídla se podíváte z městských věží například ve Slavonicích, Třeboni a Jindřichově Hradci.

Vyrážíme na rozhledny v kraji Vysočina: Rozhledny na jednu nádrž

Parkování do 150 m: Pětnice u Záhoří, Čestice u Volyně, Jezerní slať u Kvildy, Slaboška u Besednice, Semenec u Týna nad Vltavou, Velký Kamýk u Písku, Langova rozhledna, Na Kupě u Jestřebic, Radětice u Bechyně, Babina u Tábora, Hýlačka u Tábora, Kovářka v Moravči, Čermákův vrch u Krátošic

Lanovka: Churáňov, Kleť, Stezka korunami stromů Lipno

Skryté skvosty

Koňská železnice: Muzeum koněspřežky v Bujanově, na který odbočíte kousek za pomníkem obětem autobusové tragédie u Nažidel ze silnice 3 (E55), najdete v objektu bývalého strážního domku u současných kolejí. Muzeum představuje historii této unikátní technické památky, která vedla z Českých Budějovic do Lince a se svými 128,85 km byla ve své době nejdelší železnicí na evropském kontinentu. K vidění je i model přepražní stanice. V sezoně otevřeno o víkendech, jinak domluva na nedalekém obecním úřadu.

Včelí království: Machův malovaný včelín v Krušlově s řezbářskou výzdobou představuje unikátní dílo lidové tvořivosti. Kromě 65 úlů, dílem malovaných a vyřezávaných, najdete v interiéru množství řezeb představující i místa z okolí a památky naší země. Dřevěné včelky jsou takřka všude, od oken přes hodiny až po židle.

Vyrazili jsme na rozhledny v plzeňském kraji: Pohoří i podhůří!

Zámecké hodiny: Zámek Brandín nedaleko Červené Lhoty a Choustníku po letech nepřístupnosti otevřel brány díky novému majiteli, automobilovému závodníkovi Petru Vojáčkovi. Jedinečná je sbírka zámeckých hodin i nástěnná mapa s vymalovanými hrady a zámky v okolí a z věže je rozhled po okolí.

Otáčivé hlediště: Nezveme do Českého Krumlova, ale Týna nad Vltavou. Zdejší „točnu“ vybudovali ochotníci v roce 1983 a je každoroční letní scénou spolku Vltavan, který po většinu roku hraje ve vlastním Zámeckém divadle. Více na www.dsvltavan.cz.

Cestou na ochoz: Třeboňská městská věž je odevšad vidět, ale poklady skrývá uvnitř. Když nyní zdoláte 50 schodů (přesně polovina), dojdete k pokladně a první kolekci skvělých fotografií Martina Pecha. Třeboňsko v mnoha poetických podobách na desítkách fotografiích a s výtečnými doprovodnými texty. Totéž v dalších patrech při výstupu na ochoz, příjemný oddych. Také další vyhlídka Kotěrův vodojem dává něco navíc: k zajímavé architektuře a výhledu expozici buddhistického umění.

Autor: Tomáš Pudil