Sovětská klasika: Slavná klasická nákladní vozidla značky Ural ve velké galerii

Historie výrobce nákladních automobilů Ural se začala psát v roce 1941, když Státní komise pro obranu SSSR rozhodla o přesunu automobilové výroby z moskevského závodu ZiS (Zavod imeni Stalina) do oblastí, jimž hrozilo menší nebezpečí od postupující německé armády. Město Miass v Čeljabinské oblasti se nejprve stalo útočištěm pro výrobu motorů, převodovek a zadních náprav pro nákladní vozidla, která byla vyráběna v Uljanovsku a nadále i v Moskvě.

Sovětský svaz však zoufale potřeboval mnohem více nákladních vozidel a Statní komise pro obranu SSSR dne 14. února 1943 učinila nové rozhodnutí o přesunutí výroby nákladních vozidel z Uljanovska do Miassu. První třítuny ZiS-5V opustily montážní linku v Miassu dne 8. července 1944 a již 30. září stejného roku i přes těžkosti válečné výroby sjelo z výrobní linky tisící vozidlo. V tomto období nesl závod název UralZiS (Uralskij zavod imeni Stalina) a vyráběl vozidla z produkce moskevské automobilky ZiS.

ZiL slaví 100 let. Připomeňte si nejvybranější kousky jeho historie

UralZiS-5M ve druhé polovině čtyřicátých let představoval modernizované provedení původního válečného modelu. Základem tohoto vozidla byl klasický žebřinový rám a k pohonu zadních kol sloužil zážehový řadový šestiválec o objemu 5,55 l s nejvyšším výkonem 59 kW a později 62,5 kW. Vzhledem k nedostatku benzinu byl vyráběno i provedení na dřevoplyn. Standardem bylo valníkové provedení, ale vyráběny byly i sklápěče, cisterny a jeřáby.

UralZiS-355M se na konci padesátých let dvacátého století stal přímým nástupcem modelu 5 a jeho odvozených verzí. Na svého předchůdce tento model navazoval koncepcí i konstrukcí podvozku s konfigurací 4x2 a zároveň i pohonnou jednotkou v podobě zážehového řadového šestiválce o objemu 5,55 l a výkonu 70 kW. Mezi hlavní přednosti tohoto modelu patřilo provedení a vybavení jeho celokovové kabiny s výkonnějším topením, elektrickými stěrači a dalšími prvky výbavy zvyšujícími komfort obsluhy.

Připomeňte si zapomenutou značku KrAZ. Co tahle sovětská automobilka vyráběla?

Ural-375, jehož výroba v řadě různých provedení probíhala od roku 1960 až do roku 1993, představuje pravděpodobně nejslavnější model výrobce se sídlem v Miassu. Zároveň je prvním vozidlem, u nějž byla poprvé použita značka Ural, která je pro nákladní vozidla z produkce závodu UralAZ používána dodnes.

Ural-375 s konfigurací náprav 6x6, k jehož pohonu sloužil sedmilitrový vidlicový osmiválec, spalující benzin, byl v první polovině šedesátých let vyráběn pouze s otevřenou kabinou řidiče s plátěnou střechou. Ural-375D s pevnou ocelovou střechou kabiny zamířil do výroby v roce 1964 a stal se následně nejrozšířenějším zástupcem své modelové řady, jehož zážehový vidlicový osmiválec disponoval výkonem 132 kW a spolupracoval s pětistupňovou převodovkou.

UAZ v nové době: Terénní specialista žije dál

Ural-377 je jedním z řady modelů odvozených od modelu 375, od nějž se liší především tím, že nemá poháněna kola přední nápravy a disponuje vyšší nosností. Ve své původní podobě byl model 377 a odvozený tahač 377S vyráběn v letech 1965 až 1983. Tahač Ural-377S mohl táhnout návěs o hmotnosti až 18,5 tun, což bylo o šest tun více než u tahače řady 375 s pohonem všech kol.

Ural-5920 se svým pásovým podvozkem představuje jedno z nejextrémnějších vozidel z produkce závodu UralAZ. Vývoj byl zahájen v první polovině sedmdesátých let dvacátého století a v roce 1976 byl hotov finální model 5920, který byl vyráběn od roku 1981 do přelomu osmdesátých a devadesátých let. Toto vozidlo s kabinou původem z modelu 375 bylo určen pro provoz v bažinatém terénu i v oblastech pokrytých sněhem.

Buchanka slaví 60 let. Připomeňte si historii legendárního UAZu 450

Ural-4320 se na první pohled téměř neliší od vozidel modelové řady 375, ale ve skutečnosti se pro závod UralAZ jedná o přelomový model, protože právě s ním byla v roce 1977 zahájena sériová výroba nákladních vozidel se vznětovými motory. Ural-375 však i přesto zůstal nadále ve výrobě a to především pro vlastnosti zážehového osmiválce při provozu v severských oblastech.

Ural-4320 s rozvorem náprav 3500 + 1400 mm, celkovou délkou 7366 mm, šířkou 2674 mm a výškou 2870 mm byl ve svém standardním provedení poháněn vznětovým vidlicovým osmiválcem o objemu 10,85 l s nejvyšším výkonem 156 kW. Podobně jako model 375 se i 4320 dočkal řady provedení, lišících se mimo jiné použitými pohonnými jednotkami a specifikacemi podvozků.

V osmdesátých letech byla vozidla Ural 4320 dovážena i do tehdejšího Československa a to především pro armádu, i když některé verze zamířily i do civilního sektoru. K přednostem stroje patří robustní konstrukce a schopnost jízdy i ve velmi obtížných podmínkách. Bez předchozí přípravy si má tento stroj poradit s broděním až do hloubky 1,5 metru.

KamAZ: Připomeňte si historii ruského výrobce nákladních aut a několikanásobného šampiona Dakaru

Ural-5557, který vychází z modelové řady 4320, byl na počátku osmdesátých let vyvinut jako sklápěč pro provoz při teplotách od -40 do 45 stupňů Celsia. Primární nasazení tohoto vozidla bylo v zemědělství, čemuž odpovídalo i provedení podvozku s pohonem všech kol a použitých pneumatik se systémem kontroly a úpravy tlaku podle potřeb a povrchu, po němž se Ural-5557 pohyboval.

UralAZ zahájil výrobu tohoto vozidla v roce 1983 se vznětovým vidlicovým osmiválcem o objemu 14,86 l a výkonu 176 kW. V následujících letech se model 5557 podobně jako starší modely dočkal vzniku řady odvozených verzí a posloužil i základ pro hasičské speciály.

GAZ v nové době: Vedle užitkových aut i výroba Škodovek

Ural-5323 je těžký nákladní automobil se čtyřmi nápravami a pohonem všech kol, který vznikl v osmdesátých letech dvacátého století. První exemplář s kabinou z produkce značky KamAZ byl představen v roce 1989 a sériová výroba se rozběhla o dva roky později. Pro základní model byl standardem přeplňovaný vznětový vidlicový osmiválec o objemu 14,86 l s nejvyšším výkonem 162 kW, ale později byly k dispozici verze i s modernějšími vznětovými šestiválcovými motory.

UralAZ se v devadesátých letech dvacátého století musel vypořádat se změnami na trzích bývalého SSSR, což se tomuto závodu zdařilo i díky kompletní rekonstrukci svých výrobních prostor. V roce 2001 se výrobce automobilů Ural stal součástí koncernu GAZ Group a dnes nabízí poměrně širokou paletu těžkých nákladních automobilů, vhodných především pro nasazení v náročném terénu.

Zdroj: UralAZ.ru, Wheelsage.org, Svět motorů, Auto.cz