Srovnávací test Světa motorů: Peugeot 208 vs. Fiat Punto vs. Ford Fiesta

Všimli jste si, že dosud žádný z vtipů s Chuckem Norrisem neříkal nic o autech? Zvláštní, viďte? I nám to vrtalo hlavou, ale minulý týden jsme na jeden sami přišli: Chuck Norris koupil manželce malé auto na jezdění po nákupech, naložil do něj celou rodinu s třemi dětmi, babičkou a jejím kokršpanělem,

v naprostém pohodlí všechny odvezl na dovolenou k moři, přičemž navzdory průměrné rychlosti 150 km/h a šesti bicyklům na střeše dosáhl čtyřlitrové spotřeby.

Aha, nikdo se nesměje. To bude asi tím, že jsme Češi a malá auta tímhle způsobem používáme naprosto běžně. Rodinnému provozu musí stačit na všech frontách, proto na ně pohlížíme trochu účelověji než západní sousedé. Stejně tomu bude v našem testu, kde se nový krasavec od Peugeotu utká s prověřenou konkurencí. Zajímá nás, jestli nezůstalo jen u té krásy a zda trumfy praktičnosti nebudou v rukách ostřílených hráčů. A pozor – své k tomu tentokrát řekne i Chuck Norris.

DOJEM: Kam jsme došli

Začneme u nejstaršího. Fiat Punto se představil už téměř před sedmi lety, proti dnešním vozům mu ale chybí jen optická lákadla typu bočních prolisů a zaoblených rohů karoserie. Jeho hlavní myšlenku naopak mnoho konkurentů převzalo a drží se jí dodnes. Právě punto přišlo s karoserií ve tvaru zmenšeného MPV, strmě stoupající kapotou a velmi plynule navazujícím čelním sklem. To mimochodem vidíme i na zbylých dvou autech.

Fiat přesvědčuje naprostou tvarovou čistotou. Vypadá dobře bez jakýchkoli příkras, na čemž naštěstí nic nezměnil ani druhý, velmi skromný facelift.

Složitější, ale stejně jednolitá je fiesta. Její tvář rozdělují křivky obepínající celé tělo, ze všech úhlů je to prostě ona. Napětí linek navíc působí z celé trojice nejvýrazněji a nejživěji. U peugeotu můžeme jen zopakovat postřehy z prvního testu. Působí žensky mile a elegantně, ale zároveň nesourodě a povrchně.

Co do funkčnosti designu jsou na tom všichni soutěžící stejně. Skloněné přední sloupky a rozměry zadních oken slibují omezený výhled, u punta se k tomu připojuje široký sloupek C. Kvůli požadavkům na tuhost karoserie a efektnímu designu se také povážlivě smrskly rozměry víka kufru. Příznačně méně se to týká jednoduše tvarovaného fiatu, zatímco u peugeotu vstupuje do hry i tvar zadních lamp.

PROSTOR A POHODLÍ: Krása proti prostoru

Boj o milimetry v kabině poznamenává její vzhled. Tady už je na fiatu stáří poznat. V době premiéry prostorem přímo ohromoval, ovšem konkurenti mezitím dokázali citelně zkrátit celkovou délku karoserie. Palubní deska výrazně zasahuje do kabiny, což cestující vytlačuje víc dozadu. Sedák je kratší a opěradlo tvarovanou oporu zad jen naznačuje. Na delších cestách také nemusí každému vyhovovat měkké čalounění.

Ford i peugeot se vydávají novější cestou: palubní desku mají velmi štíhlou a celá posádka se může posunout dopředu. Dvěstěosmička ovšem došla o hodně dál. Řidič sedí přímo u čelního skla a mezi koleny si pohrává s maličkým volantem. Tomu by prospěl větší rozsah seřízení na výšku, vzhledem k tvaru palubní desky už ale není kam dál ho posunout. Na druhou stranu povrchy, zpracování i ovladače vypadají perfektně, což korunuje velká dotyková obrazovka. Rovněž tužší sedadla poskytují tělu lepší oporu.

Fiesta má k tomuto modelu funkčně velmi blízko. Vysoké vybrání palubní desky má pro kolena posádky stejně blahodárný přínos. Také ovládání rádia je vysoko a po ruce. Materiály zanechávají spíš účelový dojem, což platí i pro otočné kohouty ventilace. Poloha za volantem se ve fi estě hledá nejsnáze a také se v ní nejlépe sedí. Opěradlo podepírá i ramena a v bocích nabízí špetku sportovního vedení.

A co vzadu?

Na výlet ve čtyřech dospělých je rozhodně nejlepší 208. Asi víte, že Chuck Norris si umí sednout sám za sebe, ale jinde než v peugeotu na to nebude mít místo. Punto i fiesta samozřejmě poberou dospělé taky, ale měli by mít raději do 180 cm. V kufrovém trojboji si peugeot s fordem vedou vyrovnaně. V objemu je rozdíl pouhých čtyř litrů a úzkým vstupem trpí oba stejně. Fiat má o deset litrů méně, což bychom sami těžko poznali, přístup do kufru je ale tvarově pravidelnější – směrem dolů se nezužuje. Při rodinných etudách s převážením pračky může právě tento detail rozhodnout o úspěchu.

Další body si punto připisuje po sklopení opěradel. Díky překlápění sedáků vznikne rovná plocha, na níž se přepravky s ovocem ze zahrady povezou lépe.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ: Není čtrnáct jako čtrnáct

Všichni tři kandidáti vsadili na atmosférické čtrnáctistovky, přesto mezi nimi za jízdy najdeme zajímavé rozdíly. Fordův Duratec proslul sportovním projevem, kvůli pevnému časování ventilů však o něco hůř spolupracuje dole. Po váhavém rozjezdu se ale probere a začne se odhodlaně prokusovat velmi dlouhými převody. Při 130 km/h točí jen 3600 ot./min a do kabiny nevysílá žádné rušivé zvuky. Pro cesty mimo město vzorný, navíc konstrukčně jednoduchý a spolehlivý pohon.

Osmiventilový motor Fiatu se odspodu sbírá daleko bojovněji, což mu dodává pohotové reakce ve městě. Na otevřené silnici mu však síly nečekaně brzy dojdou a situaci nezachrání ani závodně krátké převody. Při dálničním limitu točí punto extrémních 4100 ot./min a i po zpomalení na 110 km/h zůstává agregát dost hlučný. Ani Chuck Norris nechápe, proč tohoto starého psa v Turíně už dávno nevyměnili za geniální šestnáctiventilový MultiAir.

Nejvyváženější vlastnosti tedy nabízí peugeot. Jednotka VTi pohotově reaguje na plyn a díky přiměřeně dlouhým převodům (na dálnici 3800 ot./min) i proměnnému časování ventilů má stále dost sil ke zrychlení. Není tak tichý jako fiesta, ale daleko k ní nemá.

Spotřeba paliva odpovídá popsaným jevům jen částečně. Nepřekvapuje, že vytáčený fiat má vyšší spotřebu všude kromě města, kde ho zachraňuje stop-start. Zajímavější je vyrovnaná spotřeba zbylých dvou vozů. Proti modernějšímu motoru 208 zde stojí nižší hmotnost fiesty, roli také může hrát klidný styl jízdy v testu.

Řazení žádného z vozů z národních tradic nevybočuje. U fordu přímé a exaktní, ve fiatu trochu kostrbaté, ale přátelské, a u peugeotu bohémsky rozevláté.

JÍZDA: Malí, ale šikovní

Peugeot 208 má všechny předpoklady k dobrému chování na silnici: dlouhý rozvor, krátké převisy i přiměřenou hmotnost. Naladění podvozku je ale pro naše silnice trochu kompromisní. Na menších nerovnostech se jemně zhoupne a tlumiče karoserii rychle uklidní, s většími dírami už si tak hladce neporadí a do kabiny pronikají rázy.

Punto jezdí po faceliftu stejně jako před ním. Na volných tlumičích stále mírně vlaje a nad hrbolatou silnicí se neumí vznášet s takovým klidem. To ale nemusí každému vadit. Tlumení rázů a hladina valivého hluku jsou s peugeotem zcela srovnatelné.

Fiesta si za tři roky stihla získat mnoho přátel, přitom nikoho nezklamala. Její podvozek totiž dokáže spojit obratnost a spontánní reakce s cestovním pohodlím. Takže právě to auto, kterým nejplavněji překonáte hrbaté dálnice a zvlněné dlažby, si vzápětí vybere Chuck Norris na své divoké honičky. Možná už by nám u Fordu měli vysvětlit, jak to ten chlap dělá.

ZÁVĚR

Sečteme-li body ve všech oblastech, je vítězem testu Ford Fiesta. Porazil horkou novinku od Peugeotu, čímž potvrdil známou věc: novější není vždy lepší. Proto není od věci připomenout skvělou praktickou využitelnost Punta, které je z celé trojice nejstarší. Dvěstěosmička je silná v konkrétních parametrech, ale na celkové vítězství to nestačí. A nestačilo by ani Chucku Norrisovi.

Ford Fiesta 1.4 Duratec

Plusy

• Spojení komfortu a obratnosti
• Tichý a výkonný motor
• Citlivé řízení

Minusy

• Užší vstup do kufru a variabilita
• Tah motoru v nejnižších otáčkách
• Ovládání rádia mnoha tlačítky

Peugeot 208 1.4 VTi

Plusy

• Pružný a živý motor
• Místo na zadních sedadlech
• Rychlé a jemné řízení

Minusy

• Nepřesné řazení
• Jen průměrná variabilita prostoru
• Rázy na větších nerovnostech

Fiat Punto 1.4

Plusy

• Variabilita vnitřního prostoru
• Komfortně měkký podvozek
• Výrazově čistý design

Minusy

• Slabý výkon motoru
• Malá a měkká sedadla
• Velmi krátké převody

Údaje o testovaných vozech