Stáčení tachometrů: Osobní zkušenost s nehorázným podvodem

Stáčení tachometrů je věčné téma. Letité pranýřování autobazarů i dovozců za tento typ podvodu by jistě bylo účinnější, kdyby trochu neplatilo, že lid chce být klamán.

Podvod, který lidé chtějí

„Dokud bude dost lidí, kteří chtějí BMW, ale mají na něj jen sto tisíc korun a zároveň akceptují nanejvýš 120 000 najetých kilometrů, budou se tachometry stáčet. Takoví lidé ani moc nepátrají, kolik má auto opravdu najeto. Sami vědí, že dvojnásobnou částku na opravdu málo ojeté BMW po prvním majiteli zkrátka nemají. Dokonce ani nechtějí slyšet, kolik je budou stát opravy. Mají prostě svůj sen a odmítají se z něj probudit,“ vysvětluje Jiří Sklenář, bývalý zkušený prodejce v několika bazarech, který již byl poměry na českém trhu ojetin tak znechucen, že si v Berouně otevřel obchod se zbraněmi a může dnes mluvit naprosto otevřeně.

„Setkal jsem se se situací, že si mladý zákazník stočení tachometru na zcela nereálnou cifru dokonce objednal. Byla to jeho podmínka, aby si auto koupil. Pak vyplynulo, že nákup postaršího mercedesu financoval otec, který by pořízení vozu s 270 000 km na tachometru neschválil a tlačil syna do zánovní fabie. Když však na počítadle svítilo 68 000 km a vymyslela se pěkná historka o pánovi, co si koupil mercedes a záhy zemřel, peníze za šestiválcový turbodiesel bez problémů vydal. A taky si pamatuju na zákazníka, co koupil opravdu hezký VW Passat se 180 000 kilometry. Jako první věc ho jel nechat stočit, aby se mu prý kamarádi nevysmívali,“ popisuje českou bazarovou realitu.

Automobilky se zatím neshodly na obraně proti stáčení tachometrů

Souhlasíme, že polovina kupujících si o stočený tachometr svou lehkovážností minimálně koleduje, nebo s ním dokonce počítá. „Já vím, že na lepší auto nemám, ale nemusí to vědět každý, koho vezu,“ říká si takový člověk. „Navíc český venkov žije se stigmatem Škody 120, která byla po 150 000 km zralá do šrotu. A nahlíží tak i na násobně odolnější moderní ojetiny,“ dodává opět Jirka Sklenář, k němuž dnes půlka lidí do obchodu chodí pro zbraň a druhá půlka pro rady o koupi ojetiny, takže stále platí v tomto směru za autoritu.

Tutovka, která nám utekla

Pokud teď s otevřenými ústy zíráte, že se snad chystáme hájit podvodníky, zadržte! Naopak chceme upozornit, že doslova brutálně stočené tachometry systémově číhají i na toho, kdo si o žádný průšvih nekoleduje a naopak se při výběru ojetiny chová maximálně zodpovědně.

Jako nejmenovaný čtenář, který se na nás obrátil se svým problémem. „Na nákupu octavie jsem nehodlal šetřit, a tak jsem na internetu zadal heslo Předváděcí vozy Škoda. Hned nahoře mi vyskočila firma KupŠKODU.cz. Zajel jsem do Litvínova a byl nadšen. Všechna auta v čisté hale, veliká loga Škody, opravdu jsem si myslel, že kupuji předváděcí vůz z Německa. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se přijel doma pochlubit kamarádovi automechanikovi, kterému k udávanému počtu kilometrů 44 200 dost věcí nesedělo – třeba kondice brzd, stav přední nápravy (zřejmě myšleno silentbloků), a hlavně na něj po sundání spodního krytu vypadl zapomenutý štítek s datem posledního servisu při stavu 210 000 kilometrů!“

Čtenář zavolal zpět prodejci, kde mu ale tvrdili, že to není možné a lidé jsou zlomyslní. „Že mi ho tam prý někdo schválně hodil. Že prý všechna auta prověřují ve značkovém servisu Škody a ať to klidně udělám také. V servisní databázi však je záznam až z Čech – za dva roky, co auto jezdilo v Německu, vůbec nic. Přejímací technik si myslí, že má najeto víc, ale nejezdilo do značkového servisu, takže mi nic písemně dát nemůže. Poraďte mi, co mám dělat. Vždyť auto s dvěma sty tisíci kilometrů by stálo o sto tisíc míň, než kolik jsem zaplatil já,“ hořekoval čtenář.

Za tři dny však došel do redakce další e-mail: „Tak mi kamarád, co mluví výborně německy, zavolal do servisu, jehož číslo jsme našli na štítku. Tam

byli velice ochotní a písemně potvrdili, že auto u nich skutečně bylo, když mělo najeto 210 000 km. Dal jsem to prodejci, který mi vrátil peníze a říkal, že ho asi museli podvést v Německu a že jim tam vůz zpět pošle. Myslím si svoje, ale to je jedno, peníze mám zpět. A prosím, nic o tom nepište.“

Jak se podvádí s ojetinami: Opravdu skončil Divoký západ?

Odpověděli jsme, že nevidíme důvod, proč o tom nepsat. Je nám totiž jedno, zda ta auta stáčí přímo koncový prodejce či už někdo po cestě. Důležité je varovat čtenáře před místem, kde člověk v dobré víře může koupit stočené auto.

Dobrý prodejce ojetin nejenže sám tachometry nestáčí, ale má nastavené takové mechanismy výkupu ojetin, aby se u něj takto upravená auta nevyskytovala.

Nicméně toto auto jsme osobně neviděli, nafocené ho nemáme, takže chybí důkazy, že to celé nebyl výmysl konkurence mající za cíl poškodit poctivého prodejce. I to se totiž může stát! Od té doby jsme marně pátrali po jiném voze, kde by byly „kilometry“ zmanipulovány tak prokazatelným způsobem...

Štěstí v neštěstí

Znáte heslo, že největší tma bývá pod svícnem? Josef Holek je studentem žurnalistiky a poslední dva roky také stážistou ve Světě motorů. Jednoho dne přišel za redakčními techniky: „Moji rodiče si koupili dvě skoro stejné octavie z konce roku 2010, obě ve specifikaci Combi 1.6 TDI 4x4 a čerstvě dovezené z Německa. Jednu modrou a druhou béžovou. Obě mají mít najeto do 35 000 km a zpočátku se nám zdálo, že je vše v pořádku. Ale časem rostou pochybnosti. Zejména béžová má hodně opotřebený interiér, rozválenou sedačku, oleštěný volant. Auto jsme před koupí prověřovali standardními postupy, bohužel v servisní databázi Škody Auto byl v obou případech jediný záznam již z Čech chvíli před koupí. Nedokážete ta auta proklepnout nějak důkladněji?“

Jelikož nám celý příběh přišel povědomý, ptáme se na prodejce: KupŠKODU, tedy Autocentrum Group, s. r. o., Litvínov.

Míříme za spřáteleným přejímacím technikem, který potvrzuje, že ani jedno z aut skutečně z Německa nemá žádné záznamy v systému ELSA. U každého je záznam z Čech hned po dovozu, ovšem při bližším zkoumání trochu zvláštní. Chybí totiž jakýkoliv materiál (třeba olej či filtr). Vysvětluje se to pohledem na stránky www.kupskodu.cz, kde jako výhodu pro zákazníky udávají, že všechny vozy nechávají prohlédnout ve značkovém servisu. To je jistě dobré, ale hlavně tím vznikne záznam v systému ELSA na již stočené kilometry, takže se vozidlo tváří o kus důvěryhodněji.

Jak je možné, že chybějí záznamy z Německa? Kromě zcela nepravděpodobné možnosti, že oba vozy jsou servisně zanedbané a dosud prostě mechanika ani zvedák neviděly (u dvouletých aut by to tak klidně mohlo být), může vůz bez zápisů v servisní databázi vzniknout dvěma způsoby.

1. LIKNAVOST NA JIHU EVROPY. V některých zemích značkové servisy Škody Auto přistupují liknavě k zapisování servisních úkonů do sdílené databáze ELSA. Spíš než Německa se to však týká třeba Itálie.

2. NEZÁVISLÝ AUTOSERVIS. Žádný majitel automobilu dnes není povinen jezdit s ním do značkového servisu. Pokud nezávislá autodílna postupuje dle předpisů výrobce a používá schválené díly, záruka na vozidlo zůstává nedotčena. Nezávislé autoservisy však většinou nemají přístup k systému ELSA (byť po aktuálním přechodu na čistě elektronické servisní knížky už pro ně i tato možnost existuje přes systém erWin). Důkazem je pak jen papírová servisní knížka, která v obou případech k autům chyběla (a i kdyby ne, není pro české bazaristy problém ji padělat). Tímto druhým případem bývají v poslední době často vozy z velkých německých firem, které si pro běžný servis pořídí vlastní zázemí a ke značkovým dealerům jezdí jen na reklamace. A právě po takových vozech se mohou čeští dovozci ojetin utlouct.

skoda octavia svetmotoru bazar

SAGA – tajná databáze

Vedle systému ELSA, do nějž se zapisují opravy hrazené zákazníkem, však ještě u Škody Auto existuje databáze SAGA, kde jsou zaznamenány reklamace. Tedy opravy, které platí výrobce a probíhají vždy ve značkovém servisu. U béžového vozu nebylo nic průkazného ani v ní. Pokazil se totiž jen jedinkrát, hned měsíc po koupi. Při stavu 1973 km se opravovalo tažné zařízení. Je sice zvláštní, že by auto za první měsíc urazilo dva tisíce kilometrů a v dalším období pak jeho průměrný nájezd klesl na 850 kilometrů za měsíc, ale nemožné to není.

Stočené kilometry?

U modré octavie, kterou manželé Holkovi považovali od pohledu za důvěryhodnější, se na nás však usmálo štěstí. Ve dvouleté záruce se na ní totiž dělalo hned šest oprav (například ložiska kol či kompresor klimatizace). Poslední při stavu 108 905 km v dubnu 2012, tedy šestnáct měsíců před prodejem Holkovým. Zprůměrováním takto doloženého stavu kilometrů až k datu prodeje nám vychází, že místo udávaných 35 000 km mělo auto za sebou minimálně 170 000 kilometrů!

„Můžeš nám to vytisknout jako důkaz?“ tážeme se spřáteleného přejímacího technika. „To právě bohužel nemůžu. Správně bych vám to neměl ani ukazovat,“ překvapuje nás. „Když dle databáze ELSA zjistím, že existují záznamy s vyšším počtem najetých kilometrů než na přístrojovém štítu a tyto záznamy jsou alespoň dva, aby nemohlo jít o omyl, vytisknu vám to na hlavičkový papír – to je schválený a oficiální postup. Ale databázi SAGA, v níž jsou reklamace a tudíž důkazy o vadách automobilů značky Škoda, nikomu dávat nesmíme.“

skoda octavia svetmotoru bazar

Toto striktní stanovisko nám posléze potvrdilo tiskové oddělení Škody Auto ústy Filipa Brože: „Informace ze systému SAGA poskytujeme na vyžádání soudům, právním orgánům a policii s doplněním, že údaje nemusí být správné a úplné, neboť je do systému vyplňují autorizované servisy, a nikoliv Škoda Auto.“ A do systému ELSA, který poskytujete běžně, je zanáší asi kdo? chce se nám křičet vzteky. Za utajením databáze SAGA vidíme jen a pouze heslo, že špinavé prádlo se pere doma, ale to platí u všech automobilek.

Večer však zazvoní telefon a na druhém konci drátu je významný manažer Škody Auto. „Důvodů, proč nemůžeme databázi SAGA zveřejnit, je víc. Představte si, že by náhle všichni majitelé ojetých škodovek chtěli jen tak pro zajímavost vědět, co se na nich před deseti lety pokazilo v záruce. To bychom kapacitně nezvládli.“ Chápeme, ale naši situaci se stočenou octavií to neřeší. „Nicméně tenhle konkrétní případ je taková prasárna, že kdybych vám to nedal, nemohl bych večer klidně spát,“ říká onen manažer a za chvíli máme v e-mailu výjezd z obrazovky, usvědčující modrou octavii

z několikanásobného skutečného nájezdu. Teď si dobře zapamatujte, že do databáze SAGA nemá mít nikdo přístup.

Šlo to skoro samo

Mezitím pan Mojmír Holek (tedy otec našeho kolegy) zahájil jednání s prodejcem KupŠKODU, byť písemný důkaz ještě neměl. A všichni jsme byli

překvapeni, jak bezproblémově to šlo.

Následně pan Holek zformuloval své požadavky na odstoupení od smlouvy u obou vozů, protože dle estetického stavu mu bylo zcela jasné, že béžový má najeto ještě víc než modrý. Zároveň však věděl, že právě v případě béžového nemá prodejce valný důvod mu vyhovět. Navíc ještě v tuto chvíli neměl k dispozici výjezd ze systému SAGA a v textu omylem použil název ELSA. Za chvíli však uvidíte, že to ničemu nevadilo.

Odpověď z obchodu KupSKODU na sebe nenechala dlouho čekat. Připomeňme, že pan Holek stále nemusel zaslat ani výjezd ze systému SAGA,

vše si zjistili sami. Čili je zajímavé vědět, že obchodníci s ojetými automobily, kteří právně nemají s koncesionářskou sítí Škody Auto nic společného,

získávají přístup k některým datům evidentně snáze než Svět motorů. To je pravděpodobně ukázka všemoci peněz.

Následovalo ještě kratší dohadování o ceně: Holkovi totiž oba vozy mezitím zhodnotili – nechali opravit oděrky, zakoupili zimní kola, dálniční známky a podobně. Na druhou stranu je tři měsíce užívali a na každém najeli kolem pěti tisíc kilometrů. Nakonec si prodejce KupŠKODU vzal obě auta zpět za celkem 609 000 Kč. Proti součtu původních kupních cen (béžové stálo 315 000 Kč, modré 349 000 Kč) to znamená propad o 55 000 Kč. Vzhledem k délce a náročnosti případných soudních sporů manželé Holkovi tuto ztrátu akceptovali.

To nejlepší na konec

Touto reportáží neříkáme, že firma Autocentrum Group, vystupující pod obchodní značkou KupŠKODU, stáčí u prodávaných aut tachometry. Dokázat něco takového je nesmírně obtížné i pro policii – prodejce většinou tvrdí, že auto se zmanipulovaným tachometrem již sám koupil. Ovšem poté, co Holkovi auta vrátili, se právě modré (u nějž jasně víme, že je stočené) objevilo znovu v nabídce KupŠKODU. A opět se stočenými kilometry. Tím se prodejce dostává do svízelné situace, neboť je v tomto výjimečném případě na rozdíl od tisícovek jiných snadno dokazatelné, že o nesouladu údaje tachometru se skutečným nájezdem věděl. Zamlčování takto závažné skutečnosti lze vyhodnotit jako snahu uvést kupujícího v omyl, což je trestný čin podvodu. A že se trestný čin zřejmě skutečně stal, o tom svědčí i fakt, že automobil byl pravděpodobně prodán (z inzerce obchodníka zmizel) zhruba po 14 dnech.

A Holkovi? Ti si koupili dvě octavie u pražského autorizovaného dealera ze škodováckého programu Auto Plus.

Prohlídka stočeného vozu: Poznali bychom, že to nesedí?

Jednou z nejčastějších rad pro nákup ojetého vozu je vzít si s sebou odborníka. To Holkovi neudělali, jelikož prodejce jim ze začátku přišel velmi důvěryhodný. Než auto vrátili, chtěli jsme jej vidět. Zajímalo nás, zda bychom poznali, že kilometry nesedí ke skutečnému opotřebení vozu, kdybychom byli koupi automobilu přítomni. Když nám pan Holek auto dovezl ukázat, mělo na tachometru 40 561 km.

Nepůvodní řadicí páka

skoda octavia svetmotoru bazar Velmi dobrý postřeh měl sám kolega Josef Holek. Modrá octavia byla vybavena takzvaným malým koženým paketem, což znamená volant, ruční brzdu a řadicí páku potažené kůží. Na kožených řadicích pákách však často bývá opotřebení vidět (hrany okrájené od prstýnků). Proto ji u tohoto vozu někdo vyměnil, ovšem za obyčejný typ, jaký mají vozy bez koženého paketu.

Estetické opotřebení

Všímáme si lesklého volantu a mírně zborcených bočnic sedaček. Není běžné, aby tak vypadaly po čtyřiceti tisících, na druhou stranu vyloučené to není. Zejména pokud byl vůz používán na mnoho krátkých jízd. Úzké sedačky octavie navíc likvidují lidé, kteří mají velmi korpulentní pozadí – a to i při nízkém stavu kilometrů.

skoda octavia svetmotoru bazar

Estetická koroze motorového prostoru, „ostřílený“ chladič

Nechráněné kovové části motorového prostoru, například vstřikovače, byly viditelně zrezlé. Ze zkušenosti tak vypadají zejména u aut, která jezdí

v zimě vysokou rychlostí po dálnici a nabírají slanou mlhu z vozů před sebou. Podobně je na tom chladič – tak ostřílený od hmyzu a posypového

materiálu by asi nebyl u auta, jehož roční nájezd sedí spíš na opatrné soukromé užívání než manažerské průlety dálnicemi.

skoda octavia svetmotoru bazar

Hlučnost kardanu

Naprosto charakteristická pro Octavie 4x4 s nájezdem nad 100 000 km je hlučnost středového ložiska kardanu. Zde se v rychlostech kolem 90 až

100 km už projevovala, ale ne tak, aby to běžný motorista nepovažoval třeba za špatně sjeté pneumatiky či nevyváženost některého z kol.

Tajný tip

Oblastí, kde poznáte skutečně málo ojetou octavii, je zadní silentblok předního ramene. U auta s 27 000 kilometry (foto nahoře) drží ještě na čepu ramene lak. Kolem 100 000 km se pravidelně prodře a v místě se objevuje vůle a hlavně dobře viditelná koroze.

skoda octavia svetmotoru bazar

Celkově bychom měli podezření na vyšší kilometry, ale nic skutečně průkazného jsme nenašli diagnostikou. Co by se stalo, kdyby Holkovi podvod neodhalili a vůz si nechali? Vysoký kilometrový nájezd ještě nemusí znamenat velké celkové opotřebení, pár rizik zde však přesto je. Zejména stav rozvodového řemene, jehož výměna je doporučená po 150 000 kilometrech. Pokud by jej Holkovi měnili podle stočeného tachometru (tedy až ve skutečných 285 000 km), asi by to nevydržel. Výsledkem jeho přetržení by bylo setkání ventilů s písty, tudíž de facto destrukce motoru.

REKAPITULACE: Jak stáčejí, aby nebyli za zloděje

Podvod, jehož obětí se manželé Holkovi stali, je pro současný trh ojetin charakteristický. Zopakujme si, jak to funguje.

1. Podvodníci hledají v Německu vozy, které za krátký čas najezdí velké množství kilometrů. Takové koupí levně, byť nejsou esteticky opotřebené. Stočeným kilometrům u nich zákazníci uvěří, neboť jim přijdou i pravděpodobnější než extrémní nájezdy německých manažerů.

2. Mají známé ve značkových servisech, s jejichž pomocí hledají právě auta, k nimž neexistují servisní záznamy prokazující vyšší počet kilometrů. I některé společnosti nabízející operativní leasingy a dlouhodobé pronájmy mají vlastní neautorizované servisní zázemí pro běžnou údržbu.

3. Kilometry stočí už před dovozovou STK. Do záznamu z ní už totiž „vidí“ třeba program Autotracer od Cebie. Od té chvíle se začne psát nová, lepší historie auta.

4. Navštíví značkovou dílnu. V servisní databázi se objeví záznam na nový stav kilometrů, tedy už druhý důkaz, že auto opravdu nemá najeto více. Kdyby byli nějací šejdíři nebo měli co skrývat, přece si nebudou auta nechávat prověřovat ve „značce“, kalkulují.

5. Za stav kilometrů ručí. A to pořádně, doživotně, na všech cedulích, co v bazaru mají. Když je někdo náhodou usvědčí z podvodu, mají argument: „Copak bychom ručili za kilometry, kdybychom to stáčeli? Někdo nás napálil!“

6. Říkají, že jsou to předváděcí a referenční vozy. Právě takové totiž opatrný zákazník nejvíce chce.

7. Ochotně berou vozy zpět. Málokdo si může dovolit auto odstavit, zakoupit si jiné a začít se soudit o náhradu škody, která přijde třeba za dva roky. Zákazníci tak bez mrknutí oka akceptují srážku z kupní ceny, a ještě se cítí být vázáni mlčenlivostí, protože nezdařený podvod považují naopak za

solidní jednání. Navíc díky srážce z kupní ceny paradoxně platí, že čím víc lidí podvodníkům auto vrátí, tím víc vydělají.