TEST Chrysler PT Cruiser 2,0 16V
Retro vlna iniciovaná VW Beetle je zatím co do ohlasu u kupujících v Evropě poměrně malá - ale své štěstí zkoušejí i další výrobci. A zde je třeba zpozornět, protože investice v řádu stovek milionů dolarů už musí být podloženy velmi pozitivním ohlasem.
PT Cruiser sice nedosahuje takových výšin popularity jako vzkříšený ostrovní Mini, ale svou obec zákazníků si již také vybudoval. My Evropané, kteří si tak rádi hrajeme na střízlivé, máme o důvod k přehodnocení tohoto postoje víc.
Podívejte se na testované auto a pak se můžeme bavit o designu. Poválečné "hot rods", jejichž mohutné motory ve starých karoseriích s odstraněnými blatníky poletovaly hlavou konstruktérů, jsou ve tvarech PT připomenuty. Chrom, křivky a rovné víko kufru. Mohutná maska chladiče, kapkovité světlomety a vystouplé blatníky. Máte-li zájem o automobil, máte u tohoto typu aut dvě možnosti: buď se vám líbí, nebo ne. Ku cti PT Cruisera je třeba říci, že nic z vnějšího designu nenarušuje užitkovost či moderní požadavky na bezpečnost vozu. Zvyknete-li si na nezvyklé otevírání dveří tlačítkem á la Škoda 100, či víka zavazadlového prostoru odklopením na dotek vcelku nepříjemného loga, je vše v pořádku. Nezvyklá je snad pouze ručně vysouvatelná anténa autorádia, kterou můžeme ještě přičíst na stranu "retro".
Ale zpátky na zem. Chrysler tvrdí, že stojíme před MPV, nám Evropanům ale může PT připadat jako trochu netypičtější kombi, či, světe zboř se, malá dodávka. V zavazadelníku lze už v základním objemu převézt lodní kufr - za takový objem však zaplatíme dojezdovou rezervou. Máme-li pomocníka, lze jednotlivě vyjmout i dosti těžká zadní dělená sedadla a do vzniklé "jeskyně" se zcela rovnou podlahou vložit třeba pračku. Otvor v zadní stěně má totiž šířku 1010 mm a výšku 850 mm, přičemž práh nákladového otvoru je jen 632 mm nad vozovkou. Sklopná zadní opěradla sedadel se dají zakrýt snímatelným velmi pevným policovým panelem, přičemž také opěradlo spolujezdce vedle řidiče lze sklopit ve stejné výškové úrovni. Do uzavřeného auta se pak vejde cokoli o délce 2440 mm - a teď se hádejme o kategorii vozu!
Místem se zde vůbec plýtvá. Vzadu i vpředu nemají problém dlouháni, vpředu je možno usednout za volant i v klobouku. Velikost vnitřního prostoru vynikne například při pohledu na přemíru místa před spolujezdcem. Sedadla s koženými potahy jsou nadprůměrně pohodlná a vzdor naší vrozené skepsi vůči americké produkci jsou s to poskytnout i slušné boční vedení.
Interiér i při snaze o retro působí vcelku střízlivě - rozhodně je zde méně "bláznivých nápadů" než třeba ve Fiatu Multipla. Čtyřramenný, kůží potažený volant je příjemný na dotek a ani s jeho větším průměrem nemá řidič potíže. Snad jen malý ovladač tempomatu pod volantem se nám zdál méně praktický. Sympatickým detailem je regulace osvětlení přístrojů na levém sdruženém ovladači pod volantem. Po dosažení nejvyšší intenzity se dalším posunem rozsvítí vnitřní osvětlení - zprvu překvapivý systém jsme pak v praxi několikrát ocenili - není třeba lovit rukou ovladač na střeše. Také množství odkládacích prostor je na tento typ vozu až překvapivé. Bílá hlavice řadicí páky je třešničkou na dortu v pohledném interiéru.
Ačkoli by dle názoru mnohých motoristických novinářů slušel tomuto vozu více šestiválec, ve spojení s manuální převodovkou nám v současnosti dodávaný dvoulitr připadá adekvátní. Auto o hmotnosti 1,4 tuny sice nepřinutí ke sprinterským výkonům, požadavek na svižnou jízdu při zachování rozumné hladiny hluku však splnit dokáže. Výrobcem deklarované spotřeby jsme dosáhli pouze v městském provozu, na druhé straně námi naměřená hodnota 8,8 litru za celý test nám při dynamické jízdě s motorem o výkonu 104 kW nepřipadá nepřiměřená. Vzdor vysoké stavbě se PT Cruiser naklání zatáčkách jen málo a široká kola dovolují až nečekaně prudké manévry zvládnout bezpečně. Mám-li být upřímný - už dlouho jsem se při řízení relativně malého auta necítil tak jistě. Vozu ale citelně chybí účinnější protiprokluzový systém - přední kola jsou schopna přenést plný výkon jen při citlivém zacházení se spojkou a při jakkoli zhoršené adhezi jsou rozjezdy s autem náročné. Při parkování ve městě bude vadit zhoršený výhled vzad, své si užije řidič i s relativně malými zpětnými zrcátky a velkým poloměrem otáčení.
Ve variantě s manuální převodovkou se Chrysleru PT Cruiser nedá nic podstatného vytknout. Potenciální kupec budiž ubezpečen, že nic z podstatných parametrů nebylo v tomto voze ošizeno (snad jen dva sériové airbagy jsou dnes již málo) a za své peníze dostane plnohodnotné auto. Pokud se smíříte s nikterak nízkou cenou, budiž Vám pozornost ostatních přána.