TEST Honda CR-V 2,2 i-DTEC AT – Konec dlouhého čekání

18. ledna 2010 · 11:37

Pokud přemýšlíte o SUV, zřejmě počítáte s turbodieselovou verzí. A když nafťák, tak rozhodně s automatem, věřte nám. Alespoň to platí o inovované Hondě CR-V, jak jsme se, coby první česká redakce, mohli přesvědčit.

Honda CR-V se prakticky ihned po svém představení koncem roku 1995 stala bestsellerem kategorie SUV, a to i přesto, že se naftová verze dostala do nabídky až o deset let později, spolu s faceliftem druhé generace. A po dalších pěti letech tu máme, současně s faceliftem třetí generace, i vítanou kombinaci turbodieselu a samočinné převodovky.

Jemná kosmetika

Rozdíl mezi původním a omlazeným CR-V je asi stejný, jako když si žena namaluje řasy a použije rtěnku – vypadá sice stejně, ale sluší mu to o poznání více. Kosmetické změny zahrnují nové nárazníky, masku chladiče a kola. V interiéru asi nepřehlédnete nový design autorádia, nové je ale i čalounění a barvy v kabině. Titanové dekory ztmavly téměř do antracitova, madlo dveří je z pogumovaného plastu a světlá část kabiny dostala sytě krémový odstín.

suv honda testy | Zdroj: acz

A pak je tu pochopitelně volič samočinné převodovky. Máme tu po dlouhé době první CR-V bez kožených sedadel, a je to ku prospěchu věci, opěradla mají totiž znamenité boční vedení, aniž by to ublížilo komfortu. Tradiční silnou stránkou hondy je prostornost interiéru i zavazadlového prostoru; na tom se pochopitelně nic nezměnilo. Méně radosti už udělá výstupek středového panelu, na němž je umístěn volič automatu.

Neviditelné změny

Honda se ale nesoustředila jen na minimální optická vylepšení, vlastně jsou jen okrajovou záležitostí. Úpravy byly směřovány zejména k dosažení co nejlepšího odhlučnění kabiny a při jízdě se potvrzuje, že to mělo smysl. Motor je na danou kategorii odizolován na úroveň prémiových vozů této třídy a velmi dobře je potlačen i hluk od kol. Pozitivní vliv měly i na tlumení rázů od nerovností vozovky, a to i přesto, že je pérování SUV stále hodně tvrdé.

suv honda testy | Zdroj: acz

Konečně automat

Omlazené CR-V dostalo silnější motor 2.2 i-DTEC se 110 kW při 4000 otáčkách a 350 Nm v rozmezí 2000 a 2750 min^-1 a, jak už bylo zmíněno, také samočinnou převodovku. Ta má jen pět stupňů a nepřeřazuje tak ostře jako v modelu Accord, ale jinak potřebám SUV vyhoví více než dobře. Podřazuje i přeřazuje rychle a naprosto hladce a bez cukání a rozdíl v dynamice je oproti předchozí verzi nepoznatelný, se silnějším motorem jede automat prakticky stejně jako verze před modernizací s manuálem. Jak už bylo zmíněno, hluk od motoru je velmi dobře potlačen a zůstaly i další dobré vlastnosti jako je plynulý nástup síly, kultivovanost chodu a přijatelná jízdní dynamika.

Být na počátku života testovacího auta má ale i své nevýhody. Teď máme na mysli syrovost motoru. Ovšem i přes to, že měl turbodiesel na počátku pouhých 1600 km, nám přišla spotřeba poměrně přijatelná, i s přihlédnutím k zimním pneumatikám a poměrně náročným povětrnostním podmínkám posledních dvou týdnů. Při devadesátce točí čtyřválec 2000 otáček a spálí 7,3 l nafty, při stotřicítce má na otáčkoměru 2500 otáček a na palubním počítači 9,9 l. Při klidném jízdním stylu se nám podařilo jet za 7,4 l a za celý test jsme spálili 8,7 litru nafty. Je ovšem velmi pravděpodobné, že se postupem času spotřeba ještě sníží.

suv honda testy | Zdroj: acz

SUV jako „Sports“ Utility

CR-V patří svým naturelem mezi nejsportovněji orientovaná SUV a ani automat na tom nic nemění. Podvozek má dost tvrdé naladění, nerovnosti povrchu kopíruje dost poctivě, ale velmi slušně tlumí rázy, tedy s výjimkou těch od výrazných nerovností. Na pohodlné pohupování na polních cestách to tedy není, CR-V je určeno především na silnici, maximálně na nějakou tu polní či lesní cestu. Výměnou poskytuje výborné jízdní vlastnosti, minimální náklony v zatáčkách a překvapivě dobrou odolnost vůči nedotáčivosti. Lepším dojmem než doposud na nás zapůsobilo řízení, v němž jsme i přes přetrvávající apatii kolem přímého směru našli vyváženější účinek posilovače a přesnější reakce při zatáčení.

suv honda testy | Zdroj: aczNevím, jak moc slouží Hondě ke cti, že používá asi nejprimitivnější připojitelný pohon všech kol, jaký dnes můžete v autě najít. DPS (Dual Pump System), nebo také Real Time 4WD je čistě mechanický systém, jenž roztočí zadní kola, až když prokluz těch předních vyvolá potřebný tlak oleje v soustavě čerpadel. To nezní moc slibně, co říkáte? Jenže jak se ukázalo během testu ve skutečně zimních podmínkách, v praxi to funguje docela dobře. Je pochopitelné, že driftování a podobné libůstky permanentních čtyřkolek nejsou s hondou možné, ale trakce při rozjezdu je bezproblémová a CR-V se dokáže vyhrabat i z beznadějně vyhlížející závěje. Trošku nás potrápilo až focení, kde jsme ale kvůli atraktivnějším záběrům projížděli sněhem, do něhož by se asi normální člověk nevydal. I tehdy ale lopata zůstala nečinně ležet v kufru. Dá se tedy říci, že tento systém běžným provozním požadavkům dokáže vyhovět.

Ideální kombinace

Honda CR-V se stala poměrně oblíbeným rodinným autem které musí zvládat celou řadu jízdních režimů. I přes sportovní charakter bude nepochybně nejčastěji využívána k běžnému cestovnímu stylu a pro ten je ideální právě kombinace s vydařenou automatickou převodovku. Odhadujeme, že se tahle verze stane (poprávu) brzy velmi oblíbenou.