TEST Hyundai i30 1.6 CRDi – Druhá rána na solar
Korejskému koncernu nestačí, že Cee´d nasazuje účinnou páku nejsilnějším hráčům. Teď zdvojuje útok a podle nás je jeho dvojče - Hyundai i30 - ještě lepší.
Jak snadno bychom mohli nařknout i30 z plagiátorství kvůli nedostatku originálnějších nápadů při navrhování některých detailů karoserie. A věřte mi, že prodejci evropských a japonských značek budou tento argument vytahovat hodně často. Jejich problém je ovšem v tom, že jinak nebudou mít co říct. Nový Hyundai jim totiž tentokrát nepokazí kšefty pouze velice rozumnou cenou, ale hlavně tím, že tohle je po všech stránkách konkurenceschopné auto pro ty nejlepší ze segmentu.
Dokázali byste si teď vzpomenout, jak vypadá Elantra? Nic si z toho nedělejte, předchůdce i30 byl nápadný jako stín šedivé myšky. Nepodezírejte však Hyundai, že by snad jejich nový model nevyužíval nátlak na racionální stránku potenciální klientely. Nemusíte připlácet ani korunu navíc a už v základní výbavě Classic se z prodejny povezete pod ochranou šesti airbagů, ABS, aktivních opěrek hlavy a k tomu vám zahraje CD přehrávač s ovládáním na volantu. Za manuální klimatizaci sice musíte připlácet 25 tisíc Kč, ale přihoďte rovných 50 tisíc Kč za výbavu Comfort a máte k tomu automatickou klimatizaci, bohatou elektrifikaci ovládacích prvků, alarm nebo kůží potažený volant a hlavici řadicí páky. Pohled do ceníku říká, že ve srovnání s Cee´dem jsme o pár tisíc výš a místo sedmi máte jen tříletou záruku, Hyundai to však kompenzuje lepší výbavou.
Nedokázali jsme se úplně shodnout na tom, jestli vypadá lépe Kia nebo Hyundai, ale Cee´d rozhodně předvádí celistvější design a méně komplikované tvary. Modelu i30 propůjčuje nízká přední maska s protáhlými světlomety širší postoj, který výborně harmonizuje s pohlednými 17palcovými koly (za příplatek 30 tisíc Kč) a vysoké boky zase dobře odlehčuje konkávní prolis. Záď je však trochu překombinovaná spoustou známých linek a patrně se stane terčem poznámek „kde jsem už tohle viděl“. Stačí však otevřít dveře a první rozpačité dojmy okamžitě zmizí. Zavřou se za vámi se solidním a důvěru budícím klapnutím a ocitnete se ve světě, kde si budete muset neustále připomínat, že nesedíte v evropském voze. Obklopí vás měkké plasty, chytrá ergonomie, snadno čitelné přístroje a odpor každého tlačítka nebo ovladače vás jen utvrdí v tom, že čas a peníze zde byly investovány s ohledem na náročného zákazníka.
Díky jednomu z nejdelších rozvorů ve třídě máte v kabině spoustu prostoru na kolena vpředu i vzadu a bez omezování a únavy zvládnete i dlouhé cesty. Sedáky předních sedadel by mohly být kousek delší, ale jejich boční vedení či tuhost čalounění nedávají důvod ke kritice. Přístup do kufru by mohl být širší, ve spodní části ho totiž omezují světla, k jeho objemu 340 l a pravidelnému tvaru ovšem nemáme připomínky. Zadní sedadla můžete samozřejmě sklopit, přičemž převozu více než 1,5 metru dlouhých předmětů nebrání žádný schod. Z místa řidiče máte velice dobrý výhled dopředu, přes hrubé zadní sloupky je to poněkud horší. Ačkoliv rozsah nastavení volantu a sedadla řidiče nedosahuje hodnot, na které jsme zvyklí kupříkladu u Volkswagenu, uvědomíte si jen to, že sedíte trochu výš, než byste chtěli.
Hyundai se netají tím, že i30 má být ze dvou vozů sdílející stejný technický základ, tedy vzpěry Macpherson vpředu a komplikovanější vícepvkové zavěšení vzadu, tím komfortnějším zástupcem. Podvozek je citelně měkčí, ale stavěný tak, aby poskytoval kvalitu jízdy a zároveň neomezoval vyváženost nebo jízdní vlastnosti. Malým tajemstvím úspěchu a důvodem, proč se nám ovladatelnost i30 líbí více než u Cee´du, je řízení. Není tolik přeposilované, s 2,7 otáčky od dorazu k dorazu je dostatečně rychlé a nechybí mu velká dávka přesnosti.
Kombinace zmiňovaných hodnot vám dovolí udržet si na zatočené silnici slušnou rychlost a budete překvapeni, jak nenuceně tohle zvládá. Většina nedokonalostí asfaltu zůstane mezi karoserii a cestou, a pokud se něco donese k posádce, bude to jen malá připomínka, že naše silniční sít je opravdu špatná. Na příliš agresivní nájezdy reaguje i30 předvídatelnou nedotáčivostí, kterou snadno potlačíte ubráním plynu. V té chvíli oceníte investice vložené do komplikované zadní nápravy, která místo pasivní jízdy v závěsu začne spolupracovat a perfektně utáhne stopu nebo nechá zadní kola jemně sklouznout do strany.
Evropské automobilky by si měly zvykat, že jim vyrostla další vážná konkurence z Asie, která umí zkonstruovat nejen sofistikovaný podvozek a zabalit ho do pohledné karoserie se spoustou prostoru, ale na nulu vymazala také technický náskok starého kontinentu v oblasti stavby motorů. Dieselový čtyřválec 1.6 CRDi je dokonalým příkladem. Své spolucestující sice nepřesvědčíte, že jde o benzinový agregát, nicméně zvuková kulisa je nevtíravá a dostatečné vzdálená od posádky natolik, aby neobtěžovala ani ve vysokých rychlostech.
Testovali jsme silnější ze dvou výkonových verzí, což znamená, že přeplňovaný motor se čtyřventilovým rozvodem a variabilní geometrií lopatek turbodmychadla nabídne nadprůměrných 85 kW (116 k) a působivých 255 Nm, které neklesají v rozmezí od 1900 do 2750 ot./min. Pomocí hladce fungující 5stupňové manuální převodovky dokáže i30 akcelerovat na stovku za 11,6 s a s dostatečně dlouhou rovinkou se dostanete až na hranici 190 km/h.
Hyundai mírně optimisticky říká, že tento vůz nepotřebuje na 100 km více než 4,7 l nafty, ale i námi naměřená spotřeba 5,7 l pořád patří mezi čísla, která vás o koupi z důvodu nízkých provozních nákladů rozhodně přesvědčí. A to vás může navíc těšit, že vypouštíte jen 125 g CO2 na 100 km. V provozu si kromě občasných návštěv čerpací stanice rychle zvyknete také na kultivovaný projev a tak dobrou pružnost, že budete velice vážně přemýšlet, proč má Hyundai v nabídce dva větší benzinové motory - relativně obyčejnou šestnáctistovku a žíznivý dvoulitr. Pokud byste chtěli utahat brzdy, musíte s Hyundaiem i30 na okruh, protože v běžném provozu je neunavíte. Dobře se dávkují a s hmotností 1,3 t nemají problém ani při opakovaném namáhání. Osobně bychom však dali přednost většímu odporu v pedálu.
Závěr
Časy podbízivě nízkých cen a nekonečné nudy dostaly sbohem. Hyundai i30 má předpoklady znepříjemňovat život nejlepším vozům nižší střední třídy a pořád za něj nebudou chtít moc. Jde o zatím jednoznačně nezajímavější auto z Koreje, protože podle nás je díky lepšímu řízení, komfortnějšímu podvozku a kvalitnějšímu interiéru atraktivnější než Kia Cee´d. Zásadní chyby v konstrukci nemá, i když nevypadá tak vyváženě jako jeho sourozenec. Jediným vážným nedostatkem tak může být slabé jméno, které vám pokazí zůstatkovou cenu.
První cena vozu | 344.900 Kč (i30 Classic, 1.4 80 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 464.900 Kč (i30 Comfort 1.6 CRDi 85 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 464.900 Kč (i30 Comfort 1.6 CRDi 85 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 519.380 Kč (i30 Comfort 1.6 CRDi 85 kW) |
Plusy
- Kultivovanost a spotřeba motoru
- Komfort jízdy a ovladatelnost
- Dobrá ergonomie a vysoká kvalita zpracování
- Prostorný interiér
- Poměr cena/hodnota
Minusy
- Kontroverzní design
- Někomu nemusí vyhovovat modré podsvícení přístrojů