TEST Lancia Ypsilon: První jízdní dojmy

Lancia Ypsilon – mezi malými automobily dobře zavedená značka a zároveň jméno auta, které má být rozhodujícím článkem v obnově značky Lancia. Italská automobilka do ní vkládá velké naděje, a proto provedla řadu koncepčních změn.

Prvním úkolem nového Ypsilonu je zvýšit odbyt. V roce 2010 Lancia v EU prodala 98 tisíc ks všech modelových řad, na příští rok automobilka plánuje prodat 120 tisíc ks jen samotného Ypsilonu.

Nová generace má také výrazněji prolomit nepříznivé rozdělení prodejů Itálie vs ostatní země – ze stávajících 85:15 se chce Lancia dostat na 60:40. Každý ze tří největších trhů (Německo, Francie, Velká Británie – zde a v Irsku pod názvem Chrysler Ypsilon) by měl ročně pojmout zhruba 10 tisíc aut. S růstem odbytu se počítá i u nás, proto se síť autorizovaných prodejců postupně rozšíří ze stávajících dvou na šest.

Výroba se s novou generací stěhuje ze sicilského Termini Imerese do polských Gliwic. Zde poběží vedle Fiatu 500, produkce lidové Pandy se s novou generací výměnou přesouvá do Itálie.

Technika

V době příchodu na trh tvoří portfolio trojice motorů – základní zážehový 1,2 8v Fire Evo (51 kW), turbodiesel 1,3 MultiJet II (70 kW) a moderní dvouválec 0,9 TwinAir (63 kW). Ten jediný nabídne alternativu k manuální převodovce v podobě robotizovaného manuálu DFN.

Při oficiálním odhalení jsme se z úst nejvyšších představitelů v čele s výkonným ředitelem Olivierem Françoisem značky dočkali vyhýbavého potvrzení příchodu silnější verze 0,9 TwinAir (77 kW) a ujištění, že divize FPT pracuje na malé dvouspojkové převodovce vhodné pro auta právě jako je Ypsilon. Nedivili bychom se ani pozdějšímu uvedení slabšího turbodieselu 1,3 MultiJet (55 kW).

Nový Ypsilon se sice řadí do segmentu B, stojí však na platformě malého Fiatu Panda (stejně jako Fiat 500 a Ford Ka). Lancia má však o 90 mm prodloužený rozvor a k tomu nové přední zavěšení s tužší nápravnicí a nový stabilizátorem. Přepracována byla i zadní náprava. Víc než polovinu konstrukce tvoří vysokopevnostní ocel, 3 % pak připadají na kompozit xenoy. Díky tomu celá platforma váží jen 139 kg a provozní hmotnost auta se pohybuje od 965 do 1050 kg.

Statické dojmy

Italové design umí. Důkazem je i nová generace Lancie Ypsilon, která zdědila po větší Deltě mnoho stylistických fines a parádiček. Vůz podobných tvarů je však vystavěn na délce 3,84 metru, s karoserií o plných 68 cm kratší, než má Delta.

Zaoblená karoserie zaujme erbovou maskou chladiče, nad níž obepíná celou příď hrana kapoty motoru stylizovaná do tvaru U. Přední sešikmená světla taktéž nezapřou inspiraci Deltou, jednoduchý tvar nárazníku se naopak podobá spíše na Alfu Romeo MiTo.

Asi nejzajímavější partií je oblast zadních dveří a C sloupku. Zalomená spodní hrana bočního prosklení se protíná s linií střechy a v průsečíku se nachází klika zadních dveří. Mimochodem, i když na to zadní okno nevypadá, po stažení se celé ukryje do dveří. To neumí ani mnohá auta o třídu větší.

O designovou kontinuitu s předchůdcem se vedle snahy zamaskovat druhý pár dveří starají například vertikálně orientovaná zadní světla nebo loga Y na bočních sloupcích. Designéři ale hledali inspiraci i hlouběji v minulosti – například přední světla jsou podobná těm na Lancii Y (1996) a tvar zádi vychází ze starého modelu Ardea (1939–1952).

Jízda

Pro zkušební jízdu jsme sáhli po motoru 0,9 TwinAir, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé jej považujeme za nejvhodnější volbu z hlediska českého zákazníka a zadruhé se jedná o vůbec první dvouválec v historii značky.

Ano, zatímco Fiat takové motory (samozřejmě bez turba, vstřikování a MultiAiru) dával například už do původní 500, do Malucha 126 nebo i do první Pandy. Lancia ale zatím vždy nabízela čtyřválce, případně motory s ještě větším počtem válců.

Samotný motor rozhodně není kultivovaný. Ale právě vibrace a zvláštní zvuk tvoří zvláštní kouzlo této motorizace. Kvůli tomu působí dojmem, že točí méně otáček, než tomu ve skutečnosti je. Přirozeným citem se proto řidič drží v pásmu kolem 3000 min^-1, v praxi se lze ale velmi snadno pohybovat i v otáčkách o tisíc nižších. Mimochodem, otáčkoměru chybí červené pole a nadčtvercovému motoru zase ochota jít do vysokých otáček.

Při krátké jízdě po dálnici se Ypsilon ukázal jako auto vhodné i pro tento způsob použití. I přes použití pouze pětistupňové převodovky se otáčky motoru drží relativně nízko – v 3500 min^-1. Právě v tomto pásmu se ale motor chová nejklidněji a zároveň pracuje v režimu, kdy má největší výkonové rezervy. Neodolali jsme pokušení porušit italské rychlostní limity a zjistili jsme, že Ypsilon TwinAir snadno dosáhne i rychlosti 150 km/h.

Nejsilnější stránkou nového Ypsilonu je však podvozek. I přes nízkou hmotnost auta a jednoduchou konstrukci náprav vyniká schopností tlumit nerovnosti. Malá Lancia je stabilní, netrápí posádku natřásáním nebo naopak houpavou jízdou. Překvapivá je jistota, s jakou se zadní vlečná náprava drží silnice bez toho, aby na nerovnostech odskakovala nebo v zatáčkách odlehčovala vnitřní kolo. I přes (alespoň na první seznámení) kvalitní a konzistentní jízdní vlastnosti je ale dominantní hodnotou komfort, který se projevuje většími náklony karoserie při snaze o rychlejší průjezd zatáčkou.

Zejména uživatelé ve městě ocení dobrý výhled vpřed plynoucí z vyššího posazu. Přínosem jsou také relativně velká zpětná zrcátka. Samotný interiér má vyjadřovat luxus, v podání Lancie ale nejde o nic jiného než dobře vypilované miniauto. Uvnitř proto nejdeme kvalitní, vesměs měkké materiály. Mnoho prvků se však až příliš podobá předchůdci – ať už jde o zastaralou grafiku displejů nebo naprosto nenápadité provedení volantu. Navíc některé sdílené části interiéru jsou až příliš na očích, za všechny např. kliky dveří.

České ceny zatím nejsou známy. Na český trh bude Lancia Ypsilon uvedena v průběhu letních prázdnin.