TEST Land Rover Defender 110 Td5

Kdybychom použili naše standardní hodnocení, můžeme Defender označit za nepohodlný, těžký a nemoderní vůz. Land Rover této řady má ale už několik desítek let kvality, kvůli kterým si jej zákazníci na celém světě kupují i přes tyto výhrady. Svou oblibu zakládá tento vůz mimo jiné i na skutečnosti, že se na něm za celou dobu jeho výroby změnilo jen velmi málo.

Námi testovaný model se středním rozvorem 110 palců byl osazen devítimístnou hliníkovou kabinou, uloženou na neobyčejně tuhém žebřinovém rámu. Díky vysoko posazenému podvozku disponuje i dlouhý Defender slušným přechodovým úhlem - to jsme ocenili při přejíždění terénních zlomů. Charakteru vozu odpovídají i důsledně plochá okenní skla, masivní vnější závěsy dveří a vystouplé plastové kryty blatníků. Defender je navíc překvapivě úzký, což usnadňuje manévrování při jízdě po městě nebo například v lese mezi stromy. K dobrému přehledu přispívají i rozměrná zrcátka, naopak zadní okno zpola zakryté rezervním kolem poskytuje jen minimum výhledu.

TEST Land Rover Defender 90 S D200 – Ten nejlepší do rachoty?

V interiéru je vše přizpůsobeno jednoduchosti ovládání i za cenu nepohodlí. Volant i pedály jsou několik centimetrů vlevo od osy sedadla, takže levá ruka na volantu nemá daleko k bočnímu sklu. Pevně usazený volant má příjemně tlustý věnec a díky výkonnému posilovači je ovládání vozu jednoduché i v obtížném terénu - naopak spojkový pedál vyžaduje k sešlápnutí dosti síly. V úzké mezeře mezi dveřmi a přístrojovou desku jsou ukryty ovladače topení a větrání, k otevření větracích klapek pod předním sklem je třeba silných prstů... Slovo airbag je zde zbytečné vyslovovat, ABS je k dispozici za 72.800,- Kč a přední sedadla jsou nastavitelná jen velmi omezeně - ale komu to vadí, když sedí v Defenderu?

Defender uveze téměř tunu nákladu, v našem případě je navíc možno využít jej k přepravě až devíti osob. V nákladovém prostoru jsou čtyři samostatně sklopné podélně uložené minisedačky, jejichž využití se předpokládá jen na krátké vzdálenosti. Ostatně ani standardní sedadla vpředu a v prostřední řadě nevynikají snahou o cokoli jiného než prosté usazení posádky - krátké sedáky i opěradla doplňují pouze vpředu opěrky hlavy. Sklápěcí mechanismus přitom často přichází do kontaktu s řidičovým tělem při nastupování.

Srdcem vozu je úsporný dvouapůllitrový turbodiesels maximálním točivým momentem 300 Nm při 1950 ot/min. I díky velmi přesnému řazení se mu daří rozhýbat dvoutunové auto relativně rychle a plynule - ovšem s patřičným zvukovým doprovodem. V nízkých otáčkách má dostatečný tah a i přes absenci otáčkoměru se domníváme, že jeho síla začne ubývat až za čtyřmi tisíci otáček. Atribut "úsporný" jsem nezvolil náhodou - při jízdě výhradně v kombinaci město - terénní polygon jsem dosáhl spotřeby těsně pod deset litrů nafty na 100 km (!)

Klukovský sen odškrtnut. Svezli jsme se Defenderem v policejní úpravě

Dlouhý a těžký Defender deklaruje stoupavost 45 stupňů, boční náklon 30 stupňů a základní brodivost 500 mm. Po projetí všech překážek, které zůstaly nepokořené z jiných testů off-roadů tak můžeme konstatovat, že ve spojení s odpovídajícími pneumatikami nemá Defender prakticky konkurenci. Redukční převodovka s uzávěrkou diferenciálu nás vytáhly z hlubokého bahna i z prudkého svahu. Díky velkému úhlu křížení náprav neztrácela kola kontakt s povrchem ani na terénních boulích, po rozbahněných polních cestách bylo dokonce možno jet i relativně rychle.

I když se nedá u Defenderu na pohodlí ani pomyslet, svými ostatními provozními vlastnostmi vytváří tento vůz měřítko pro skutečně robustní off-roady. Maximální jednoduchost, odolnost a průchodnost terénem - kvůli tomu je Defender hitem například mezi lesníky, energetiky nebo staviteli plynovodů. Tohle auto za téměř milion korun bude budit pozornost vždy a všude - když už si jej ale někdo rozhodne koupit, bude respektován.