TEST Mitsubishi ASX 1,8 DI-D – Krátký proces
Kompaktní crossover je zaklínadlo, které si ještě před pěti lety mumlali nanejvýš hoši od Nissanů, než bouchli do stolu a protrhli trh s modelem Qashqai. Jen co se omámený svět naučil nezlomit si na hyperúspěšném autě jazyk, furianti od Boleslavi vypustili neméně povedeného Yetiho.
Závody v subkategorii byly odstartovány a v pelotonu je čerstvě i Mitsubishi ASX, které tvůrci nejprve vyzkoušeli na japonském trhu a až pak jej propustili za Ural.
V agresivitě čelní masky si už nějaký čas podávají ruce Lancer s Outlanderem, takže ani ASX nemůže být výjimkou – i když je to podle nás na úkor rozeznatelnosti modelů. Výrazné lemy blatníků dávají najevo příslušnost k crossoverům, poněkud useknutá záď pak upomíná na „katování kostů“, tedy použití platformy z Outlanderu s nezměněným rozvorem 2670 mm. Strategie „v každém rohu jedno kolo“ má ale i pozitiva: S vozem se skvěle manévruje, v orientaci pomáhají řidiči tradiční parkovací čidla, nebo, jako v testované verzi, širokoúhlá kamera.
Tvar zádě se promítá do sledované hodnoty kapacity zavazadlového prostoru. Koho to zajímá, může se dosytnosti vyřádit v údaji, že v závislosti na sklonu zadního opěradla je využitelný objem 419-442 litrů. Pro normální smrtelníky to znamená, že Škoda Yeti má kufr větší, Nissan Qashqai kupodivu menší a čtyři lidi se zavazadly stejně odvezete, čísla nečísla.
Zcela sklopená zadní opěradla vytvářejí rovnou podlahu, takže ani zde nelze mít k využitelnosti námitek. Dovozce nabízí za třítisícový příplatek zvětšení zavazadelníku o přibližně 50 litrů zrušením přihrádek pod jeho podlahou a přesunutím sady na opravu pneumatik do podběhů. V této souvislosti je potřeba uvést i užitečnou hmotnost 460 kg, což je na multi-užitkový vůz hodnota lehce pod očekáváním.
Interiér je směsí překvapení, přičemž těch pozitivních je víc. Oproti Outlanderu kvitujeme lepší výhled a „tušení přídě“, i přes menší výšku se dobře nastupuje dlouhánům a volant je sympaticky malý a nastavitelný v obou osách.
Sedadla hýří měkkostí a vystavují na odiv kožené čalounění, kvůli mizivému bočnímu vedení ale poskytují možnost příčného cestování všem členům posádky bez rozdílu měr a vah. Česky: V zatáčkách to klouže do stran.
Rozlehlost palubní desky je pro značku tradiční, kvalitní plasty ale dojem zachraňují. Podobně příjemný je pohled na přístrojovou desku, respektive na barevný multifunkční displej – vše je jasné, čitelné, dosažitelné a intuitivní. Čestnou výjimkou je ovládání dotykového displeje nad středovým panelem, kterému jsme nepřišli na chuť ani po týdenním používání – zde doporučujeme osobní vyzkoušení.
Námi testovaná vrcholná varianta s výkonem 110 kW byla spřažena s šestistupňovou manuální převodovkou a systémem automatického vypínání motoru AS&G, který má přispět k dalšímu snížení spotřeby paliva.
Pro ty, které nezajímají řeči z prospektu, máme dobrou zprávu: Šlape to výborně! Opravdu minimálními vibracemi při studených startech to začíná, tichým a kultivovaným během při dostatku síly to pokračuje a nadávajícími ožebračenými pumpaři to končí. Opravdu – měli-li bychom si vybrat nejlepší současný turbodiesel dané velikosti, Mitsubishi by dostal korunku hned.
Na šestku při rychlosti 130 km/h motor točí jen 2600 min-1 a ticho je srovnatelné s o třídu luxusnějšími sedany, jediným specifikem je pískání turbodmychadla.
Podvozek je naladěn spíše komfortně a přes drobné nerovnosti se přenáší v závislosti na zatížení – osamoceného řidiče je s to i vytřást, plné obsazení jízdu významně zplavní. Boční náklony jsou znatelné, ale nikoli nepříjemné, na přesnost řízení si nemáme proč stěžovat a brzdy lze dávkovat s jemností odpovídající řidičovu gustu. Od příčných nerovností pronikají do interiéru občas nepříjemné rázy, zde se nabízí možnost laborování s profilovým číslem používaných pneumatik.
Hodnoty spotřeby uváděné výrobcem (6,9/5,0/5,7 l/100 km) jsou jednoznačně z říše laboratoří, říkali jsme si tradičně. Pak ale začal palubní počítač ukazovat čísla překvapivě blízká těmto vysněným a praxe to potvrdila: Celou dobu testu jsme jezdili se spotřebou 5,9 l/100 km. Připomeňme, že provoz se přibližně po třetinách skládal z klidných silnic, dálničního spěchu a městského provozu a že se stále bavíme o nikoli drobné čtyřkolce! Jistý podíl na tom má jistě i systém start-stop, který však je vypínatelný.
Pohled do ceníku je kupodivu povzbudivý – námi testovaná vrcholná verze je sice se 784 tisíci Kč poněkud fanfarónská, ve výbavě ale nechybí vůbec nic. Nejlevnější turbodiesel s pohonem všech kol je k dispozici už od 600 tisíc, takže tradiční pohled na značku coby „drahého Japonce“ se zvláště v kombinaci se solidní základní výbavou možná záhy změní…
Plusy:
- Skvělý, protože úsporný a tichý motor
- Velký prostor pro posádku
- Možnost volby pohonu všech kol se zamknutím rozdělení točivého momentu
- Citlivé řízení
- Cena v kombinaci s výbavou
- Velký objem palivové nádrže
Minusy
- Kombinace komfortního odpružení s ranami od kol
- Ergonomie sedadel a adheze jejich koženého potahu
- Relativně malá užitečná hmotnost
- Zvuk turbodmychadla
| První cena vozu | 429.900,- (1.6 MIVEC 5MT 2WD 86 kW Inform) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 599.900,- (1.8 DI-D 6MT 4WD 110 kW Invite) |
| Základní cena testovaného vozu | 769.900,- (1.8 DI-D 6MT 4WD 110 kW Instyle+) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 783.900,- (1.8 DI-D 6MT 4WD 110 kW Instyle+) |
