TEST Opel Mokka 1.2 Turbo – Zcela jiný, ale opravdu lepší?
Opel Mokka se v první generaci stal jedním z průkopníků segmentu malých SUV. V druhé generaci se ale i přes prodejní úspěchy zásadně změnil. K lepšímu?
Design, interiér
Městská SUV segmentu B dnes patří mezi nejžádanější kategorie v Evropě. Mezi jejich průkopníky vedle Nissanu Juke patřil také Opel Mokka, který debutoval dokonce dříve než Renault Captur a Peugeot 2008, jež tuto třídu nejvíce zpopularizovaly. Doba se ale rychle mění, stejně jako preference zákazníků, a tak je nyní nastupující druhá generace Opelu Mokka zásadně jiná než předchůdce.
Za těch devět let od zahájení prodeje první Mokky v roce 2012 se totiž toho událo mnohé. Opel už dávno nepatří americkému koncernu General Motors, ale přes epizodu ve francouzském PSA se po jeho fúzi s Fiatem stal součástí nadnárodní skupiny Stellantis. To znamenalo nutnost odklonu od techniky někdejšího majitele i novou strategii, aby si Opel našel místo v širokém koncernu. To vyústilo i v nový designérský směr. A tak má nová Mokka nejen jiný základ než první generace, ale také zcela jiný styl. Jak se tyto změny povedly? A má Mokka šanci uspět v segmentu, který je mnohem nabitější než před lety, když do něj první generace vstupovala?
Originální tvary
Co se týče vnějších tvarů, tak musím uznat, že se nová Mokka náramně povedla. Zatímco předchůdce působil vlastně zcela obyčejně, novinka sází na neobvykle řešenou masku odkazující na někdejší model Manta. Opel tomuto detailu říká Vizor, má připomínat motocyklové hledí a do budoucna ho použijí i další modely značky. Ostatně dočkal se ho v rámci faceliftu i Crossland, který to nakonec na trh stihnul dříve.
Výsledkem je celkem maskulinně vyhlížející autíčko, jehož "nabušený" styl zdůrazňují i krátké převisy karoserie. Na rozdíl od jiných aut se přitom Mokka nedělá opticky větší, ale přiznává, že jde o SUV do města. Velmi se mi líbí švihácká záď, která navzdory minimalistickým koncovým světlům nepůsobí otyle, nebo neobvyklá kapota s "ploutví" uprostřed, podobně jako u aktuální Corsy. Zajímavá je i boční silueta s opticky dlouhou kapotou (navíc prakticky vodorovnou) a šmrncovním C-sloupkem s ozdobnou linkou ve stylu někdejšího Adamu. Červené lišty u oken testovaného exempláře jsou pak poznávacími znaky verze GS Line.
Navzdory obecným trendům se Mokka zkrátila. Jestliže předchůdce měřil bezmála 4,3 metru, novinka je dlouhá jen 4,15 metru, díky čemuž je kratší i než sesterský Peugeot 2008 (dlouhý 4,3 metru). Rozvor ale zůstal prakticky zachován, činí 2,56 metru.
Opel navíc prohlašuje, že by Mokka měla být nově víc stylovkou. Důvodem je výraznější odlišení od Crosslandu, který naopak chce být dostupným řešením pro masy. I proto Mokka není z nejlevnějších, s testovaným 1.2 Turbo (96 kW) v kombinaci s osmistupňovým automatem stojí 499.990 Kč. Vybraná konkurence to v dané výkonové relaci umí o pár desítek tisíc levněji. Konkrétně Crossland s tímto agregátem startuje na 449.990 Kč.
Hravě stylizovaný je také interiér. Zatímco červené linky dekoru jsou znakem verze GS Line, vyobrazeného žraloka na dně schránky ve středovém tunelu najdete i ostatních derivátů jako odkaz na Mantu, která definovala současný designérský styl Opelu. Vnitřek byl navržen podle strategie tzv. „vizuálního detoxu“, který měl za cíl kabinu minimalizovat a zjednodušit.
Povedlo se to na výbornou, protože Opel během této minimalizace neudělal žádný zbytečný krok navíc a zachoval i klasické ovladače. V dolní části středového panelu tak nadále zůstávají otočné ovladače klimatizace. Zajímavostí je přitom fakt, že přestože se jedná o jednozónovou klimatizaci, teplotu lze nastavovat dvěma kolečky - aby měl ovládání po ruce řidič i spolujezdec. Módě minimalismu odpovídá také volič automatické převodovky, přičemž tlačítka pro sportovní mód či parkovací režim jsou podle mého názoru až příliš drobná.
Horní část palubní desky je navržena podle dnes módní koncepce opticky propojených obrazovek. Za příplatek 30.000 korun (standardně u verze Ultimate) dostanete tzv. Pure Panel, kombinující 10palcovou dotykovou obrazovku multimediálního systému s 12" digitálním přístrojovým štítem.
Infotainment dobře známe třeba z peugeotů, díky modernímu displej s jemnějším rozlišením však nabízí detailnější grafiku. Rámeček kolem něj pak není jen ozdobný prvek kabiny, ale také praktická polička pro opření ruky při ovládání dotykového displeje. Grafika přístrojového štítu s motivem kruhů působí moderně a mladistvě. Otáčkoměr a rychloměr by ale na můj vkus mohly být větší.
Spojitost s jinými vozy francouzských značek koncernu Stellantis mimochodem dokazují i další detaily - klíček, startovací tlačítko nebo tlačítka ve dveřích jsou dobře známé prvky z Peugeotů. Volant nebo páčky pod ním s příjemně tuhým chodem naopak dobře známe z jiných Opelů.
Lesklý černý dekor na středovém panelu pak sice navozuje hodnotnější dojem, rychle se ale špiní. Celkově tak musím říct, že třeba technicky spřízněný Peugeot 2008 působí uvnitř hodnotněji. Dojem z Mokky kazí třeba tvrdé plastové výplně zadních dveří.
Co se týče vnitřního prostoru, tak Mokka přece jen dává najevo svůj charakter stylovky, stejně jako zmenšení rozměrů proti předchůdci. Na zadních sedadlech je místa pro dospělého zkrátka jen akorát, a to jak před koleny, tak nad hlavou. Silueta střechy navíc omezuje prostor pro dostatečné vysunutí hlavové opěrky. Pasažéři vzadu pak sice mohou využít USB vstupu v konzoli mezi předními sedadly, zato však vzadu chybí loketní opěrka.
To samé platí také pro zavazadelník, který je s udávaným objemem 350 litrů dnes už spíše průměrem v rámci segmentu. Nechybí malé háčky na nákupní tašky, navíc tu nadále zůstává prostor i pro rezervní kolo. Po sklopení zadních sedadel ale vzniká asi devíticentimetrový schod a ani vzniklá ložná plocha není rovná. Spíše mi ale vadilo nelogické otevírání pátých dveří. Pokud byste stejně jako já otevírací tlačítko hledali v prohlubni pod víkem, hledali byste marně. Nachází se totiž "až o patro níže", u registrační značky. Je to nejen matoucí, ale také se kvůli tomu při otevírání kufru zašpiníte.
Motor, jízdní vlastnosti
Dvanáctistovka zaslouží pochvalu
Nabídka motorů odpovídá dnešní době. Primárně stojí na benzinových jednotkách, a to v podobě dvou výkonových verzí tříválce 1.2 Turbo se 74 a 96 kW, které doplňuje turbodiesel 1.5 CDTI (81 kW) a čistě elektrické provedení se 100 kW. Minimálně prozatím tak v portfoliu chybí vrcholný tříválec se 114 kW, známý třeba z Peugeotu 2008.
Pro první test jsme zvolili zatím nejvýkonnější spalovací motor v podobě benzinového tříválce s 96 kW a 230 N.m, který z francouzských vozů známe jako 1.2 PureTech. Standardně je spárován s šestistupňovým manuálem, za příplatek 40.000 korun však lze pořídit také automat, a to v podobě poctivého osmikvaltu s hydrodynamickým měničem.
Testovací Mokku jsem si přebíral úplně novou s pouhými 22 kilometry na kontě, a tak do charakteru mohla promluvit ještě určitá syrovost. Motor tak poměrně dával najevo své jadrnější tóny, což však u této dobře známé dvanáctistovky není nic neobvyklého. Verze s 96 kW autu už poskytne solidní dynamiku s tím, že je však potřeba se držet v pásmu mezi 2000 až 5000 otáčkami. V nižších, nad volnoběhem, motor lehce duní, ve vysokých pak už ztrácí elán.
Právě se syrovostí motoru může souviset i přece jen vyšší spotřeba. Ve městě se Mokka pohybovala za zhruba šest litrů na 100 kilometrů, na dálnici si při dodržování rychlostních limitů vzala do osmi litrů. Rychle pak spotřeba rostla při svižnější jízdě, kdy pravidelně přesahovala desetilitrovou hranici. Jak ale říkám, s vyšším zajetím se dá očekávat snížení apetitu.
Převážně chválit budu i sladění s osmistupňovou automatickou převodovkou. V naprosté většině případů řadí jemně a hladce, a to i při manuální změně režimu páčkou pod volantem. V takovém případě si ale v případě potřeby automat stejně sám přeřadí. Při změně tempa se však občas nechá rozhodit, a tak při akceleraci lehce cukne. V rámci kategorie ale bezesporu patří mezi ty nejlepší automaty na trhu.
Opel Mokka – srovnání s konkurencí | |||||
Model | Opel Mokka | Ford Puma | Hyundai Kona | Peugeot 2008 | Škoda Kamiq |
Motor | 1.2 Turbo | 1.0 EcoBoost mHEV | 1.0 T-GDI | 1.2 PureTech | 1.0 TSI |
Zdvihový objem [cm3] | 1199 | 999 | 998 | 1199 | 999 |
Válce/ventily | 3/4 | 3/4 | 3/4 | 3/4 | 3/4 |
Největší výkon [kW/min] | 96/5500 | 92/6000 | 88/6000 | 96/5500 | 81/5500 |
Točivý moment [N.m/min] | 230/1750 | 200/1750-3000 | 200/2000-3500 | 230/1750 | 200/2000-3000 |
Převodovka | 8A | 7DS | 7DS | 8A | 7DS |
Max. rychlost [km/h] | 200 | 190 | 182 | 196 | 193 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 9,2 | 9,6 | 11 | 9,1 | 10,2 |
Komb. spotřeba dle WLTP [l/100 km] | 5,9 | 5,7 | 5,5 | 5,9 | 5,7 |
Základní cena [Kč] | 499.990 | 504.900 | 449.990 | 515.000 | 477.900 |
Přece jen tužší
Zatímco ladění převodovky je spíše komfortní, nastavení podvozku je typicky "německy" tuhé. Jestliže v dálniční rychlosti nebo při jízdě po okresce tak Mokka dodá dostatečnou jistotou, při jízdě po typických pražských kočičích hlavách se už jeví poněkud tvrdá. Pocítit dá hlavně příčné nerovnosti. A to měl testovací exemplář nijak velká 17" kola, pořídit lze ještě o palec větší. Na druhou stranu, při vyšší rychlosti už se podvozek rozpracuje, a to pak díry solidně tlumí. Navíc působí bytelně a robustně, i díky slušnému odhlučnění.
S tužším podvozkem souvisí jisté jízdní vlastnosti, i díky krátkému přednímu převisu Mokka ochotně zatáčí. Při jízdě na dálnici nicméně uslyšíte jemné vrčení motoru. Překvapilo přepnutí do sportovního režimu, kdy se tříválec najednou projeví zajímavým, byť uměle dobarveným zvukem.
Závěr
Závěr
Opel Mokka se v druhé generaci zásadně změnil. Dostal novou techniku z dílny koncernu PSA, která už neumožňuje pohon všech kol, a stal se stylovkou, který zdůrazňuje design před užitnými vlastnostmi. To dává smysl, protože Opel je díky Crosslandu zastoupen mezi malými SUV hned dvěma modely, a tak se od sebe musejí alespoň nějak lišit, aby si nelezly do zelí.
A musím říct, že tato zásadní změna se Opelu vydařila, byť ne všichni zákazníci stávající Mokky to ocení. Nová Mokka vypadá prostě parádně, nový designérský styl drsňáka inspirovaný někdejší Mantou jí sluší, už z dřívějška víme, že základ od Peugeotu a spol. není špatný. Navíc si Opel zachovává ovládání klasickými tlačítky, která nadále doplňují dotykovou obrazovku infotainmentu. Největší negativa Mokky vyplývají právě z koncepce stylovky, na zadních sedadlech je tak stísněný prostor a její cenovka není zrovna podbízivá.
Nejvýkonnější benzinový motor v nabídce ale poskytuje už zajímavý elán a kombinace s osmistupňovým automatem v naprosté většině případů hladké řazení. Podvozek je ale "německy" tuhý, a tak nerovnosti českých silnic mnohdy ucítíte více, než by se vám líbilo, zvlášť ty podélné. Jako celek se ale druhá generace Mokky povedla a jestli opravdu vytyčuje nový směr Opelu, můžeme se těšit na hodně zajímavé novinky z Rüsselsheimu.
Nejlevnější verze modelu | 409.990 Kč (1.2 Turbo/74 kW) Mokka |
Základ s testovaným motorem | 499.990 Kč (1.2 Turbo/96 kW 8A/T Edition) |
Testovaný vůz bez příplatků | 539.990 Kč (1.2 Turbo/96 kW 8A/T GS Line) |
Testovaný vůz s výbavou | 608.990 Kč (1.2 Turbo/96 kW 8A/T GS Line) |
Plusy
- Stylový vzhled
- Hladce řadící převodovka
- Bohatá výbava
- Jisté jízdní vlastnosti
Minusy
- Vyšší pořizovací cenovka
- Průměrný zavazadelník
- Tvrdší podvozek
- Omezený prostor vzadu