TEST První jízdní dojmy: Peugeot 207

Dny kompaktního superhitu se lvem na kapotě jsou pomalu sečteny, proto přichází potomek, který se podobně, jako většina konkurentů, vydal cestou podstatného nárůstu rozměrů. Podobně jako Grande Punto, nové Clio a právě přicházející Corsa D, i Peugeot 207 už měří na délku poctivé 4 metry, tedy o celých 20 cm více, než model 206. Proto je možná sporné hovořit o přímém nástupci, v dnešních intencích se jedná o rozdíl třídy. To si ostatně myslí i samotný Peugeot, který zatím ponechává dvestěšestku na výrobních linkách a letos jí plánuje prodat dalšího půl milionu kusů.

Novinka se podržela osvědčených designérských i konstrukčních principů a její vzhled nepřipouští pochyby o rodové příslušnosti. Také použitá technika se principielně shoduje a prakticky beze změny zůstala i použitá motorová paleta. Větší důraz byl kladen na aktivní i pasivní bezpečnost, jízdní vlastnosti, komfort a nově také ochranu chodců. Nakolik se to debutantovi povedlo, jsme se rozhodli krátce vyzkoušet při prvních novinářských jízdách.

Propagační materiály nešetřily sebevědomím a mluví o Peugeotu 207 jako o zaručeném kandidátovi na zopakování fenomenálních prodejních úspěchů modelu 206.

40 různobarevných dvěstěsedmiček, vkusně naaranžovaných do členité zahrady plné stromů, udělalo patřičný dojem. Ovšem ani jedna každá z nich ostudu svým autorům neudělá; i mimo pečlivě vyzdobené ženevské sokly vypadá nafouknutá karoserie dobře. Poněkud nečekaná kombinace oblin a hran zkrátka funguje a novému lvíčeti to i na mírně ošumělém světě sluší. Jen jsme čekali o malý kousek více odvahy - design vypadá, jako by se malá dvěstěšestka rozhodla povyrůst do tvarů třistasedmičky, začala odspodu a v polovině jí došel dech. Zkrátka nic nového pod sluncem, nic méně a nic více, než podařená a vyvážená kombinaci již osvědčených křivek. Ostatně, riskovat s klíčovým modelem si dnes dovolí málokdo...

Jako první

jsme zvolili relativně levnou benzínovou čtrnáctistovku v silnější, šestnáctiventilové verzi s variabilním časováním ventilů (slabší osmiventil přijde na trh až na podzim), která momentálně tvoří základ nabídky. Snažili jsme si osahat provedení, bližší nebohatým českým peněženkám, proto jsme sáhli po provedení Style, postavené v hierarchii na druhé místo odspodu; základní Urban také přijde později, takže se jedná o momentálně nejlevnější dvěstěsedmičku.

Uvnitř

se změnilo mnohé - křivky zjemněly a rozmáchle řezaná palubní deska dokonale plní svůj účel - opticky dělit prostor na horní a spodní část. Plasty jsou nyní mnohem příjemnější na pohled i omak, zpracování detailů nahlíží mezi špičku. Nelze si nevšimnout nadměrného množství unifikovaných koncernových detailů, které podporují dojem mírně zmenšené třistasedmičky. Chválíme šestero airbagů (základní Urban bude mít jen čtyři), ABS, brzdový asistent a elektronický rozdělovač brzdných sil. Upozorňovač nezapnutých bezpečnostních pásů nyní snímá všech pět míst - lov na pětihvězdičkový výsledek NCAP se podařil.

Sedadla

padnou především ženám a menším řidičům - 186cm redaktorovi končí opěradlo citelným výstupkem na lopatkách. Místa subjektivně přibylo všemi směry, jen ramena se trochu tísní. Vnějším rozměrům zůstal dlužen prostor na zadních místech - výše zmíněný novinář se zarazil o hlavu a vnější rameno, ještě než se opřel zády. Také na kolena mnoho prostoru nezbývá. Přesto se jedná o zlepšení proti 206, kde se vzadu urostlý dospělec neusadí. Zavazadlový prostor mírně narostl, jinak neskrývá žádné variabilní, ani jiné překvapení. Sklápění opěradla mohlo být snadnější, navíc po něm vznikne nepříjemný schod.

Volant nápadně připomíná třistasedmičku, všechny páčky na sloupku řízení z ní pocházejí nepokrytě. To se týká i ovladačů ve výplních dveří a u vyšších verzí i rádia s navigací a počítačem. Poloha volantu je německy bezchybná, příjemnou novinkou je možnost vysunout jej opravdu blízko tělu. Na všechny ovladače lze dosáhnout snadno, námitky nebudí ani jejich rozložení.

Startování

prozradí výborné odhlučnění motoru - do cca 4000 otáček jej není slyšet buď prakticky vůbec, nebo velmi mírně. Ovšem o pětset výše decibely začnou prudce růst a kolem rysky 5500 zvuk motoru vyplňuje celý interiér ne právě nejčistšími tóny. Jinak je pronikání hluku omezeno na minimum a když je Clio ještě o kus dál, ticho uvnitř je vysoko nad průměrem třídy.

Spojka i řazení

pocházejí ze starších Peugeotů a obojímu by velmi prospěla zásadní modernizace. Spojka zabírá na krátké dráze a poněkud nepřesně, řazení je stále poněkud gumové a občas zaskřípe na protest proti prudkému přeřazování. Naopak potěšení působí kontakt s ultrajedovatými, ale také velice účinnými a přesně dávkovatelnými brzdami, které snesly i trojí prudké zabrždění z vysoké rychlosti bez fadingu. Zlepšení doznalo řízení, jehož elektrický posilovač sice stále omezuje zpětnou vazbu, avšak již zdaleka ne tolik. Navíc vykazuje extrémnín degresivitu - v městských rychlostech na něj stačí jeden prst, výše naopak velmi tuhne.

Jízdní vlastnosti

byly nejpříjemnějším překvapením. Zatímco k chování dvěstěšestky na silnici jsme měli jisté výhrady, ty byly prakticky umlčeny. Peugeot 207 se chová důstojně a suverénně, zatáčky projíždí po přesně zvolené stopě bez velkých tendencí k jejich opouštění a s přehledem likviduje i trhání volantem při panickém brždění. K tomu všemu si zachovává velmi dobrý komfort a dokazuje, že to nejjednodušší - McPherson vpředu a torzní tyč na opačné straně - nemusí být špatné.

Druhá motorizace,

prošlá našima rukama, spalovala naftu. Zvolili jsme prostřední ze tří dieselů - šestnáctiventilovou šestnáctistovku HDi o výkonu 66 kW, známou již z jiných koncernových modelů. Poměrně těžké dvěstěsedmičce uděluje o kousek slabší dynamiku, než jsme čekali, ovšem definitivní soud si necháme na zajetý exemplář. Pozitivní dojem naopak zanechal výborně potlačený turboefekt a schopnost vytáčet se téměř do 5000 otáček. Při té příležitosti jsme si vyzkoušeli i sportovnější provedení Sporty a třídveřovou karoserii s panoramatickým střešním oknem. Lépe tvarované sedačky hezky fixovaly tělo, avšak sedáky do délky nenarostly. Totéž platí o hezky tvarovaném, perforovanou kůží potaženém, ale hodně velikém volantu. Střešní okno prosvětluje interiér a ostatní členové posádky si mohou užívat výhled pátým směrem - místa je k tomu opravdu dostatek.

Peugeot 207 nás při prvním kontaktu v mnoha ohledech příjemně překvapil - zejména velice dobrou kombinací komfortu a kontroly a nadprůměrným odhlučněním. Méně se nám naopak líbilo nepříliš exaktní řazení, převzaté ze starších modelů, spolu s netolerantní spojkou. Také jízdní výkony vyzkoušených motorizací zůstaly za očekáváním - přísné emisní limity a bezpečnostní požadavky si zkrátka vybírají svou daň. Dvěstěsedmička se zdá být o něco menším převratem, než ve své době předchůdce, ovšem předpoklady k úspěchu nesporně má. Budeme jí držet palce a co nejdříve přineseme velký test!

k dispozici na podzim 2006