TEST Renault Fluence 1.6 vs. Škoda Rapid 1.2

Před třemi lety napochodoval Renault Fluence na český trh s nestoudně podbízivou cenou. Za tehdy neuvěřitelných 299 900 Kč dostali zákazníci důstojně působící 4,5metrový sedan s dlouhým rozvorem, královským místem na zadních sedadlech a 530 litry kufru. Na takovou nabídku slyšel i národ milovníků pátých dveří a prodejcům připravil poslední předkrizové žně. Jedním z lákadel mimochodem bylo, že fluence stál stejně jako mégane, v němž bylo místa o poznání méně.

Škoda tehdy nabízela o třicet tisíc levnější Octavii Tour první generace, ve které se sice dala stěhovat pračka dohromady s dvěma kajaky a pianinem, ale o to méně místa nechával skromný rozvor cestujícím vzadu. Tvary karoserie už přitom byly víc než okoukané.

Po kratičkém angažmá Octavie Tour druhé generace přišla loni Škoda s novým modelem na rozhraní tříd, který by měl zavedené hráče cenově podstřelit, a přitom zachovat vyhlášenou praktičnost.

Ke smůle boleslavských plánovačů se však cenový průměr segmentu B posunuje stále níž, a tak rapid vyrobený v Čechách a smontovaný z kvalitních součástek evropského původu stále vypadá draze. O důvod víc postavit ho vedle fluence, který se po ještě podbízivějších výprodejích z konce roku ustálil na 264 900 Kč.

DOJEM

Korunou nesmrdí

S novou přídí renault vzhledově ožil a tváří v tvář vojensky strohému rapidu rozhodně získává víc sympatií. Také oblá záď s širokými lampami působí přístupněji než ostře useknuté zadní čelo škodovky. To sice dohromady s tvarem koncových světel originálně odkazuje na starší mladoboleslavské modely, v dnešní konkurenci sázející na složité prolínání povrchů ale vypadá chudě. Oba vozy spojují poněkud výstřední proporce plynoucí z potřeby vytvořit maximum užitku za dostupnou cenu. Ani dlouhý rozvor fluence nezamaskuje nastavovanou záď, hmota pod zadním sloupkem vypadá těžkopádně. Rapid zase překvapuje velmi úzkou karoserií, kterou ještě zvýrazňuje široká střecha a kolmá boční skla. Příliš krásy naši kandidáti nepobrali, ale od rodinných dříčů to snad nikdo ani nečeká.

POZNÁMKA: Cena a výbava je zcela samostatná disciplína, která nijak neovlivňuje výsledek testu.

Dojem první a druhý

První okamžik po nastoupení do vozu patří jednoznačně renaultu. Interiér z mégane navozuje útulnou atmosféru a pocit příslušnosti k dobré partě.

Totožné jsou tedy i naše stížnosti: titěrné knoflíky topení a rádia na středové konzole, krátký sedák a výhled přes čelní sloupky. Náš kus ve výbavě

Dynamique se navíc pyšní koženkou na potahu volantu a bočnicích sedadel, nad níž jsme ovšem v duchu udělali pár otazníků. Z vašich dopisů i diskusních fór uživatelů víme, že právě renaultovské kožené nápodoby mají kolísavou kvalitu a ošoupané volanty se někdy už po dvaceti tisících kilometrů v rámci záruky mění. Přičteme-li k tomu, že při spuštění hlavové opěrky spolujezdce se na zádech opěradla udělala boule, bezklíčové

odemykání občas nefunguje a za jízdy na nás několikrát vesele zablikala červená kontrolka „Stop – vybitá baterie!“, vkrádá se nám na mysl staré moudro, že slevy nejsou zadarmo. Takže hezký první dojem chválíme, ale známku za dílenské zpracování jsme o půl stupně snížili.

Mnoho povyku pro nic, řeknete si možná. Zlobivý kus se občas povede každé automobilce. Jenže dnešním protivníkem fluence je Škodovka, která

nahodilými kvalitativními výpadky zrovna příliš netrpí. A rapid? Možná leckoho překvapíme, ale subjektivně na nás působí poctivěji. Jistě, palubní

deska a tenoučké výplně dveří by s trochou fantazie pasovaly i do stodvacítky a z výběru materiálů je spořivost cítit víc než ve fabii. A to může někoho odradit už v showroomu. Jenže málo platné – nejen ze slícování všech dílů v kabině, ale i chodu pedálů, mechanismu posuvu sedaček, aretace dveří nebo zajištění těžkého víka kufru hydraulickými vzpěrami máme stejný pocit jako z aut koncernu VW o třídu dražších. Méně robustně působí snad jen zámek seřizování volantu, podélné nastavení sedadel by také mohlo mít kratší kroky. Omezený je rovněž rozsah seřízení volantu, kaňku na jednoduché ergonomii znamenají tlačítka ventilace utopená u kolen. V kontextu nižší střední třídy není provedení rapidu nijak smyslově

lákavé, ale za dojem ze zpracování si určitě zaslouží o chlup lepší známku než fluence.

PROSTOR A POHODLÍ

Kouzla s dveřmi

Tabulka vnějších rozměrů vymezuje souboji dnešní dvojice velmi úzké mantinely. Nejenže je fluence o třináct centimetrů delší. Deset čísel má k dobru také v rozvoru a stejných deset v šířce. Ano, deset centimetrů od kliky ke klice.

Ale pozor – bavíme se o vnějších klikách. Díky tenkým dveřím a jejich výplním rapid neztrácí uvnitř tolik jako venku – konkrétně vpředu jen čtyři centimetry a vzadu pět. Samozřejmě i to je obrovský rozdíl, ale pro srovnání dodejme, že fabia je uvnitř užší o další čtyři centimetry a karoserie fluence patří v rámci třídy k širším.

Na druhou stranu velkorysejší vnější půdorys a tlustší dveře dávají renaultu možnost oddálit od cestujících i boční skla a sloupky. Proto ani ve výšce hlavy nemáme pocit tak těsného sevření a od vnějšího světa nás subjektivně dělí bezpečnější hradba. Teprve tady se vysvětluje neobvykle stísněný dojem z kabiny rapidu – zatímco vnitřními rameny sedíme nalepeni na sebe, vnějšími se skoro dotýkáme skla a protijedoucí kamion jako by na nás najížděl těsněji. Také proto má rapid okenní airbagy v základní výbavě – potřebuje je ke splnění testu bočního nárazu.

Komfortní míry

Pobyt na palubě renaultu provázejí daleko vzdušnější pocity. Centimetry navíc tu nemáme jen zleva doprava, ale také odpředu dozadu. Od čelního skla nás dělí mohutnější palubní deska, dál je to i od ní k našim kolenům. Co tady rapid ušetřil, to nám kupodivu vrací vzadu, kde máme na nohy místa až marnotratně.

Čtyři dlouháni si v obou vozech bezpečně pohoví, renault by provizorně pojal i pátého. Sedadla rapidu vypadají na pohled stroze, podrží ale i vyšší postavy, opěrkou netlačí hlavu dopředu a mají delší sedák. Škodovka je na tom lépe – nebo spíš méně špatně – i s místem nad hlavou vzadu, poněvadž její strop klesá pozvolněji. Celkovým objemem kufru, přístupem i variabilitou nedává rapid šanci nikomu. O to větší škoda, že si fluence k vrozeným omezením tříprostorové karoserie přidává zbytečnosti navíc: primitivní zavěšení víka zasahující dovnitř a nezakrytá příčná táhla, která vymezují úhel jeho otevření. Přesto z dospělejších rozměrů plyne jedno pozitivum: zavazadlový prostor je o podstatných šestnáct centimetrů širší,

vstupní otvor o deset. Nasoukat do kufru dva bicykly tak nakonec může být jednodušší právě tady.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ

Tlaková níže

Střetnutí atmosférického motoru s přeplňovaným nepřineslo velké překvapení. Jak vidíte z časů naměřených na letišti, rapid to dotáhne z 80 na 120

na šestku jen o půl vteřiny pomaleji než fluence na pětku, přitom na dálnici točí o tisíc otáček méně.

Šestnáctistovka renaultu vyhovuje spíš klidné jízdě, kde také udrží spotřebu těsně pod sedmi litry, a nejlépe se cítí ve středních otáčkách. Rapidu stačí na svižný pohyb pásmo mezi 1600-2000 ot./min, které díky šestikvaltu hladce stačí na stokilometrovou rychlost. Při velmi rychlé jízdě po dálnici může spotřeba prudce stoupnout kvůli chlazení katalyzátoru, během legálních 130 km/h se ale držela kolem 6,5 l.

Jistější je u motoru TSI také odezva na plyn, což oceňujeme při pomalém popojíždění po městě. Škodovácká převodovka navíc řadí přesněji a snáze.

Celkově by to tedy vypadalo na snadné vítězství, nebýt pokažení pověsti rozvodového řetězu. Výrobce sice kritické díly modifi koval, ale až čas ukáže, jestli to znamená bezproblémový provoz po celou životnost vozu. Proto chápeme zákazníky, kteří dají přednost jednoduššímu atmosférickému agregátu Renaultu.

JÍZDA

Komfortní míry

Tomuto hledisku nezůstává renault nic dlužen u naladění podvozku. Dokonale hladká jeho jízda není, ale nemá k tomu daleko. Zejména drobné nerovnosti ochotně urovnává a rázy cítíme až na větších hrbolech.

Rapid bohužel na tomto poli nemá čím přesvědčit. Vysoká užitečná hmotnost si vyžádala tuhé naladění pro udržení stability, nepříliš tuhá karoserie s rozměrnou výklopnou stěnou si přitom s tvrdými rázy zespodu neví rady. Ani na patnáctipalcových kolech škodovka nedosahuje komfortu, který

bychom za její cenu očekávali.

Odměnou za takové omezení jsou bezpečné jízdní vlastnosti a bezprostřední reakce na povely řízení. Na úzké rozchody a jednoduchý podvozek poslouchá rapid opravdu dobře, příliš se nenaklání a pevný pocit ve volantu dává řidiči jistotu. Fluence vyhoví spíš tomu, kdo se rád veze. Řízení v zatáčkách vlaje téměř bez odporu, obratnosti nepřeje ani dlouhý rozvor.

ZÁVĚR

Za podobou cenu zde máme dva zcela odlišné světy. Francouzský důraz na komfort, ležérnější kvalitu zpracování, tříprostorovou karoserii a jednoduchý motor. Škoda Rapid představuje ve všem pravý opak. Známky za jízdní vlastnosti, variabilitu interiéru i dojem z kvality ji vynesly na první místo.