TEST Seat Cordoba 1.4 TDI - Bojovník s ropnou krizí

Dvojice Ibiza/Cordoba, nejemotivnější z koncernové rodiny nižší střední třídy však má stále co nabídnout a po nedávné mírné aktualizaci motorové palety dostala do rukávu ještě jeden trumf – dva nové turbodiesely, z nichž ten slabší nabízí velmi zajímavou cenu a spotřebu. Co tedy dnes lze koupit za 350 tisíc?

Test Auto.cz

již prodělala Cordoba se zážehovou čtrnáctistovkou, s testovaným agregátem jsme si nedávnou vyzkoušeli sesterský hatchback Ibiza. Kromě nejslabšího turbodieselu 1.4 TDI PD lze volit i silnější verzi 59 kW či dvě čtyřválcové devatenáctistovky 74 a 96 kW. Motory 59 a 74 kW bude možné v průběhu letošního roku objednat i s filtrem pevných částic DPF. Komu nafta nevoní, může sáhnout po zážehovém tříválci 1.2 HTP se zvýšeným výkonem (51 kW) případně čtrnáctistovce ve dvou výkonových verzích (63 a 74 kW). Zájemce o automat dostane na výběr pouze motor 1.4 16V o výkonu 55 kW.

Výhodnější než Fabia

seat testy nizsistredni Verze 1.4 TDI 51 kW je nejen nejlevnější vznětovou volbou pro Cordobu, ale také třetím nejlevnějším vznětovým koncernovým vozem. Zatímco naftová Ibiza začíná na 337.900,-, zajímavé je zejména srovnání s domácí Fabií. Nejdostupnější diesel – Fabia Classic 1.4 TDI 51 kW totiž stojí sice o tisícikorunu méně, než základní provedení testované Cordoby, ovšem při citelně slabší základní výbavě a menším zavazadelníku pětidveřové verze.

Seat Cordoba

je podle našeho názoru stále nejhezčím malým sedanem. Žádný z nemnoha konkurentů se jí nevyrovná elegancí a vyvážeností tvarů. I „domácí“ Fabie sedan ztrácí na Da Silvův výtvor celé koňské délky krásy. Zvláště v naší černé se jedná o velice působivé tvary, svou elegancí si nezadající se sedany z vyšších tříd. Emotivní křivky fungují i po čtyřech letech výroby bezchybně a zejména mezi korejskou konkurencí působí Cordoba jako zjevení.

Uvnitř

seat testy nizsistredni přichází, stejně jako dříve, mírné zklamání z funkčně zařízeného interiéru. Tvrdé černé a šedé plasty krev do varu nepřivedou, navíc jejich lícování místy nelze označit za bezchybné. Neohromí ani zpracování spínačů na středové konzoli a rádia, které i přes nemalý příplatek poskytuje jen základní funkce, nepřehledné ovládání a malou odolnost proti přeskakování CD na nerovnostech. Na druhou stranu lze pochválit pohledný a dobře padnoucí volant, stejně jako přehlednou a stylovou přístrojovou desku. Mátl nás pouze palivoměr, kalibrovaný opačně, než ostatní přístroje.

Na všech místech je k dispozici štědrá porce centimetrů, čtyři dospělí mohou cestovat v neošizeném pohodlí a do objemného zavazadelníku vzít sebou vše potřebné. Vpředu není nejmenší důvod ke stížnostem, vzadu chybí vyšším postavám kousek místa na hlavu. Všechny sedačky jsou dostatečně rozměrné, pohodlné a čalouněné optimálně tuhými polštáři. Trochu slabší je to s odkládacími prostory – řidič si sice odloží šálek s kávou do výsuvného stojánku, ostatní mají ale smůlu. Nazbyt není ani kapes či poliček a zejména vzadu kromě kapes na mapy již žádné další odkládací možnosti nečekají.

Za volantem

se sedí velice příjemně. Řidič má k dispozici tradičně extrémní seřizovací rozsahy sloupku řízení i sedačky, díky nimž si najde pohodlné sezení téměř každý. Urostlý řidič, zvyklý sedět blízko palubní desky, však narazí na příliš vysoko umístěné pedály, kvůli kterým se jeho pravé stehno dostává do nepříjemného kontaktu s hranou středové konzoly. Vše je při ruce – jak provozní spínače, tak optimálně tvarovaná řadicí páka.

Výhled

je klasicky sedanový – dopředu solidní (ačkoliv tradičně překážejí tlusté A-sloupky), vzad velice špatný. Při zajíždění do podélné mezery se auto za Cordobou prakticky ztratí z výhledu, už když je nějaké dva metry daleko, a vzdálenost je nutné odhadnout, nebo se vyklonit ze dveří. Méně než u některých konkurentů jsou vypouklé boky, takže vzdálenost obrubníku po sklopení zrcátka problém nedělá. Příjemným překvapením jsou velice účinné jednodílné stěrače (Fabia dosud používá klasické), naopak nepotěšila nevalná svítivost světlometů, zejména dálkových (zde má Fabia navrch). Cordoba se nevyvarovala obvyklého problému s výhledem na přístroje – pokud si řidič nastaví volant blízko a nízko, nevidí na celou horní polovinu kapličky, včetně ukazatelů směru.

Startujeme

a jen minimálně utlumený agregát doslova vyplňuje interiér charakteristickým tříválcovým barytonem a také vibracemi. Při protúrování sice vibrace pominou, jsou ale nahrazeny zvýšeným přílivem decibelů. Motor je slyšet i při jízdě prakticky neustále a řidič jej navíc cítí v chvějícím se věnci volantu, i pokud jej právě přehlušuje nahlas puštěné rádio či ruchy zvenčí. Díky dvěma vyvažovacím hřídelím se otáčky mění jen zvolna. Výrazně slyšitelný, nekultivovaný motor je nejméně příjemným vjemem z jinak povedeného auta.

Jízda

seat testy nizsistredni je daná charakteristikou motoru. Ten poskytuje prakticky vyhlazený turboefekt a vyloženě svádí ke klidné jízdě, i díky poněkud slabší dávce kroutícího momentu, než jsme si u moderních turbodieselů zvykli. I s naloženým autem lze zdolávat stoupání bez podřazování, avšak jen do určitých rychlostí. Na dálnici jsou při českém rychlostním maximu již na dohled limity poměrně krátce zpřevodovaného agregátu, ačkoliv permanentní a pohodové udržování stotřicítky s občasným krátkodobým zrychlením mu problémy nedělá. Řidič po pár kilometrech zjistí, že tenhle motor nebyl postaven k závodění a jede si své předpisové tempo, při kterém je síly k dispozici dostatek. Pak také pochopitelně dosáhne toho, proč si tento motor pořizoval – průměrné spotřeby kolem 4,5 l/100 km, tedy ještě o kousek méně, než uvádějí tovární materiály. Na jednu nádrž se dá – i přes její nevelký objem – skutečně reálně jezdit celý týden bez nějakého omezování. A v tom okamžiku Cordobě odpustí šetřivý řidič i hlučný motor.

Jízdní vlastnosti

seat testy nizsistredni stále patří na špičku mezi konzumními kompakty. Vyvážený podvozek drží solidně směr na rovině, nenechá se ani dvakrát přemlouvat k zatáčení, v němž mu vhodně pomáhá prodloužená záď. Solidně vyladěný elektrický posilovač řízení neomezuje zpětnou vazbu od předních kol tolik, jako jsme si zvykli například u francouzské konkurence. Uspokojivě účinné jsou i ostré brzdy, které mají s necelých 1100 kg těžkým vozem minimum práce, ač jsou vzadu pouze bubny. Výraznou pomocí v divokém rohování byla nízkoprofilová velká kola, která povýšila stabilitu vozu za všech rychlostí na úroveň sporťáku, ovšem u nejslabší vznětové motorizace bychom dali přednost menšímu rozměru, který navíc výrazně lépe tlumí nerovnosti. Cordoba se díky velkým kolům totiž stala velice tvrdou, což zejména ve městě nebylo nic příjemného.

Závěr

Šetření pokaždé něco stojí, a Seat Cordoba to potvrzuje. Za nejlevnější diesel je totiž třeba připlatit 33 tisíce korun proti základnímu tříválci 1.2 HTP 51 kW, který poskytuje lepší jízdní výkony a vejde se do nižší kategorie povinného ručení. Ovšem lze reálně ušetřit cca 1,5 litru na 100 km, což je v dnešní době raketově rostoucích cen paliv hodnotný argument. Dlouhodobá průměrná spotřeba hluboko pod pět litrů – to se dnes zkrátka počítá. Na druhou stranu není slabší verze vznětové čtrnáctistovky žádný divoch a impozantní zátah, který obdivují majitelé TDIček po celém světě, se koná až u vyšších (a ještě podstatně dražších) motorizací. Svým charakterem vyloženě svádí ke klidné, defenzivní jízdě, a to se v dnešní „bodové“ době také může hodit.

Plusy

• elegantní design exteriéru
• solidní jízdní vlastnosti
• úsporný motor
• optimální ovládací síly

Minusy

• přenos hluku a vibrací do interiéru
• vysoký příplatek za tuto motorizaci