TEST Smart Fortwo a Forfour: První jízdní dojmy

První generace Smartu, v té době ještě nazývaného City-Coupe, od roku 2004 Fortwo, byla vpravdě výjimečným strojem. Malý městský průzkumník měřil jen 2,5 metru, což mu dovolovalo parkovat ve městech kolmo k chodníku, měl styl a navíc využíval důmyslnou šestistupňovou poloautomatickou převodovku podobnou těm u motorek. Ve druhé generaci rozměry auta narostly o téměř dvacet centimetrů a stroj dostal méně spolehlivý poloautomatický pětikvalt. První Forfour byl zase sourozencem Mitsubishi Colt a vyráběl se i na stejné lince v Nizozemí. Ostatně druhá generace čtyřdveřového Smartu je rovněž vyráběna na lince se svým sourozencem, v továrně Renaultu ve Slovinsku. Fortwo však stále vzniká ve Francii.

Pojďme se pro začátek bavit o menším ze sourozenců. Tohle je první Fortwo, které má manuální převodovku, délka pak zůstala stejná jako u předchůdce, tedy 2,69 metru. Přiznáme se, že na prvních fotografiích nám vůz připadal snad až ošklivý, při osobním setkání se ale design auta jeví mnohem lépe. Vůz do značné míry dospěl, stále je však ve vzhledu ještě kus hravosti. Zajímavým detailem je kupříkladu nasávání vzduchu na levém zadním blatníku, zatímco na pravém je víčko nádrže. Rozměrné přední světlomety mají úsměv z diod pro denní svícení, zadní svítilny pak byly diodové celé. I nyní jsou panely karoserie z plastu a vyměnitelné.

Z interiéru ale budete mít rozpolcené pocity, zejména pokud znáte některý z výrobků Renaultu. Stejná je drtivá většina tlačítek, stejné jsou páčky pod volantem, stěrače, sedadla, elektrické ovládání oken či zrcátek a dokonce i infotainmentový systém. Vše „made by Renault“. Ne že by to bylo pokaždé špatně, kupříkladu onen infotainment včetně navigace funguje velmi slušně, ale když už si za Smart připlatíte, možná byste toho z Renaultu viděli raději méně. A to jsme ještě nezmínili hlavici řadicí páky a klíček – obojí najdete i snad v každé Dacii. Není se ovšem čemu divit, již dříve přicházely informace, že společných má být s Twingem snad až 70% dílů…

Na druhou stranu, tohle je na malé auto opravdu dospělý a dobře zpracovaný interiér. Mezi přístroji je kvalitní barevný displej, palubní deska na sobě má zajímavou barevnou látku, ovládání automatické klimatizace je velmi pěkně vymyšleno pomocí malé posuvné lupy a můžete mít i středový panel z lesklého bílého lakovaného plastu jako u mobilních telefonů. Pozice za pěkným, kůží obšitým multifunkčním volantem pak vůbec není zlá, byť ten je nastavitelný stále jen výškově. Sedadla nám ale přišla stejně nepohodlná jako u Twinga. Zavazadelník Fortwo má objem 260 litrů, což bude pravděpodobně uživatelům bez problémů stačit.

Jako první jsme usedli za volant vozu s přeplňovanou tříválcovou devítistovkou původně od Renaultu s výkonem 66 kW. Tento motor nebyl nikdy moc chválen, technici Mercedesu jej však údajně upravili dle obrazu svého. Hned po nastartování nás udivuje tichý a poměrně klidný běh tříválce. Při rozjezdu však má motor stále tendenci chcípat, je potřeba přidávat více plynu. Po několika málo kilometrech si všímáme výrazně lepší odezvy na plyn, než na jakou jsme byli doposud u tohoto agregátu zvyklí. Neznamená to však, že by agregát okamžitě vyrazil vpřed, je zde totiž ještě citelná prodleva turbodmychadla. Jak se však turbo natlakuje, což zaznamenáte i díky poměrně zábavnému syčení nasávaného vzduchu, malý vůz hbitě vyrazí vpřed. Nástup zátahu je docela razantní, dál už motor se 135 N.m ale příliš negraduje, zejména střední otáčky jsou ve znamení neúnavného, ale pozvolného zrychlování. Druhý dech pak agregát chytne okolo 5000 otáček.

Manuální převodovka má spíše delší zpřevodování, což vzhledem k charakteru motoru až tak nevadí. Řazení je lehké, poměrně přesné a bezproblémové. I když máme k jednotce výhrady, celkově se nám jeho použití ve Fortwo líbilo zatím nejvíce. Výsledná spotřeba při jízdě v městské a příměstské oblasti činila 5,6 litru na sto kilometrů.

Tento námi testovaný vůz byl vybaven sportovním paketem, což znamená mimo jiné i tužší podvozek. Překvapilo nás však, že na těch několika málo nerovnostech, které jsme potkali, je auto stále poměrně pohodlné a tiché. Navíc mnohem lépe kontroluje pohyby karoserie než předchůdce. I přes malý rozvor tak jízdní vlastnosti auta působí nebývale dospěle, pryč je alespoň v tomto případě výrazné potápění respektive zvedání přídě při brzdění a zrychlování, stejně jako citelné boční náklony. Co se týče odhlučnění, tak motor a podvozek příliš slyšet nelze, snad jen vítr a okolní provoz doléhá k uším řidiče více. Pro konečné závěry se budeme muset s autem projet ještě i na našich silnicích - pražské cesty mu dají jistě zabrat a ve Španělsku jsme v podstatě neopustili obydlenou oblast.

V rámci jízd po Barceloně jsme měli možnost usednout i do jiných variant, zvolili jsme tedy prozatím základní litr s výkonem 52 kW a točivým momentem 91 N.m. Přijde ještě varianta se 45 kW. Tento motor již známe z Twinga a zde se nechoval o mnoho rozdílně. Nám přišel více vibrující a hlučnější než přeplňovaná devítistovka, na druhou stranu měl lepší odezvu na plyn. Nevelký točivý moment však způsobuje, že se nejedná o zrovna svižnou motorizaci a výraznější zrychlení přichází až u červeného pole. Stejně jako v nejmenším Renaultu i zde měla agregát vyšší nároky na palivo, po Barceloně jsme jezdili za 8,1 litru na sto kilometrů, byť tato hodnota ještě půjde zcela jistě snížit.

Smart s atmosférickým motorem stál na základním měkčím podvozku, u kterého již byly pohyby karoserie citelnější, z filtrování nerovností jsme ale byli nadšeni ještě více. Pro takto malé auto velmi dobrý výsledek.

Na závěr naší zkušenosti s Fortwo jsme dostali krátkou možnost vyzkoušet rovněž zcela novou šestistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovku v jednom z prototypů. Ta bude za příplatek k dostání minimálně pro oba námi testované motory, přičemž v našem případě pracovala opět s litrem. Díky jednomu převodu navíc oproti manuálním převodovkám Smartu si mohli technici dovolit udělat nižší stupně kratší, čímž se zlepšila dynamika vozidla. Chování automatu nám nepřišlo ještě dokonale doladěné, bylo však znát, že téměř okamžitou změnu jak vyšších tak nižších rychlostí již zvládá alespoň při konstantním sešlápnutí plynového pedálu.

Ještě se sluší zmínit bohatou výbavu jak modelu Fortwo, tak i Forfour. Oba mohou mít buďto prosklenou nebo plátěnou stahovací střechu, parkovací kameru, navigaci či kolenní airbag. Audiosystém JBL s vyjímatelným subwooferem v kufru se u modelu Forfour chlubí 12 reproduktory. Dlouhý je pak seznam bezpečnostních systémů, ze kterých se hodí vyzdvihnout varování před opuštěním jízdního pruhu nebo asistent pro jízdu při silném bočním větru. Smart má samozřejmě i silnou ochrannou skořápku. Měli jsme možnost vidět vůz po čelním nárazu do třídy S, kdy obě auta jela padesátikilometrovou rychlostí, a prostor pro posádku Fortwo byl netknutý, řidičovy dveře šly otevřít. Při započítání hmotnosti obou vozidel se přitom jednalo o ekvivalent nárazu do pevné zdi v 76 km/h.

S modelem Forfour jsme se konečně vydali za město, ještě dříve jsme si však prohlédli interiérová kouzla. Lidé ze Smartu se snažili vyzdvihnout praktičnost většího z vozů. Ukázali nám tedy, že zadní boční dveře se dají otevřít v úhlu téměř 90 stupňů a že můžete do roviny složit nejen zadní ale i spolujezdcovu sedačku. S motorem na vzadu je však podlaha kufru velmi vysoko, co tedy dělat, když chcete naložit vyšší náklad, kupříkladu novou televizi? Stačí uchopit zadní sedáky v oblasti, kde se dotýkají opěradel, a otočit je vzhůru nohama. Díky tomu zajedou blíže k podlaze a vznikne vyšší prostor. Středovou konzoli oddělující zadní sedadla je pak potřeba také vyjmout.

S Forfour jsme vyjeli na částečně kopcovitou a částečně dálniční trasu, kdy jsme konečně mohli okusit chování nového Smartu při vyšších rychlostech. Tam se nám hodil asistent při jízdě v bočním větru, který opravdu funguje. Auto se chovalo stabilně, lépe než si pamatujeme z Twinga. Ostatně celkově máme pocit, že naladění Smartu je lepší, a to i na nerovnostech. Konečný závěr si ale necháme až na klasický test. V zatáčkách se Forfour necítí jako ryba ve vodě, za což může zejména lehce nepřesné řízení a vyšší karoserie. Jízda však je dostatečně bezpečná. Tentokrát jsme vyjeli opět s přeplňovaným agregátem a platí pro něj i v tomto modelu to samé, co pro Fortwo. Určitě bychom volili raději jej než atmosférický litr, pokud tedy chcete jezdit i mimo město. Spotřeba na trase činila 6,3 litrů na sto kilometrů.

Na závěr jsme si nechali úplně největší přednost těchto vozů – obratnost ve městě. Průměr otáčení modelu Forfour je pouhých 8,65 metrů, což je výborné. U Fortwo to však činí excelentních 6,95 metrů! V praxi to znamená, že se otočíte na dvou pruzích a zaparkujete snad všude – paráda!

Pokud se ptáte, jaké můžete očekávat další varianty nových Smartů, pak zcela jistě přijde elektrická verze a pravděpodobně i roadster. Očekává se rovněž naftová varianta. Oficiální představení vozů na našem trhu proběhne 22.11. tohoto roku, příchod dvouspojkové převodovky se odhaduje na březen 2015. Model Fortwo začíná s litrovým motorem na 277.000 Kč, Forfour je o 10.000 Kč dražší. Zajímavostí je nádrž na pouze 28 litrů, která může být za příplatek rozšířena o dalších 7 litrů.

Jaký je tedy z našeho pohledu první dojem z nových Smartů? Oba naživo vypadají lépe, než jsme čekali a v interiéru i přes použití prvků z Renaultu za své peníze získáte dojem kvality a slušné vytříbenosti. Líbí se nám také nastavení podvozků, jak normálního, tak sportovního, a některé chytré detaily. Nejsme si ale jistí motory a tím, jestli Smart neztratil kus svého kouzla v honbě za nižšími výrobními náklady. I přesto je to ale zatím nejlépe jezdící Fortwo v historii, které navíc nyní doplňuje stejně extravagantní, ale o dost praktičtější varianta Forfour. Myslíme si tedy, že Smart opět zaznamená úspěch.