TEST VW Tiguan 2.0 TDI AT Track&Field – Kopečky, bahýnka a snížky
Podrobný test VW Tiguan v „základní“ verzi Trend&Fun s dvoulitrovým turbodieselem a šestistupňovou manuální převodovkou prokázal, mimo jiné to, že vůz je poměrně univerzální. Jaké má tedy zákazník důvody sáhnout po verzi o 40 tisíc dražší, slibující lepší průchodnost terénem?
Jedinou vnější odlišností je přední nárazník, který i přes dlouhý přední převis zlepšuje nájezdový úhel na u SUV nevídaných 28 stupňů. Hodnota blízká třídě offroad vypadá na papíře i ve skutečnosti skvěle, podstatnější jsou ale robustně působící ochranné plechy pod motorem. Černé střešní nosiče a boční ochranné lišty v barvě vozu seznam výbavy Track&Field završují.
Teoreticky největší odlišností by totiž měla být přítomnost tlačítka Offroad na středové konzole – to upravuje činnost asistenta pro jízdu ze svahu, podporu EDS při rozjezdu, jemnější ovládání při sešlápnutí brzdového pedálu a reakce ABS. Při detailním pohledu do ceníku ale kupující zjistí, že kouzelné tlačítko je součástí standardní výbavy všech vozů…
Projíždění stejných úseků se zapnutým režimem Offroad a bez něj vedlo k nečekanému výsledku – funguje to. Největší rozdíl jsme zaznamenali při kontrolovaném sjíždění svahu, překvapivě a příjemně funkční byla také možnost jemněji dávkovat plyn v nízkých otáčkách. Také ABS reaguje na blátě i sněhu adekvátněji a vůz v terénu neomezuje.
S vypnutým ESP limitují terénní schopnosti vozu pouze malá křížitelnost náprav, naopak světlá výška 195 mm umožňuje projet i hodně rozbité lesní cesty bez kontaktu s podvozkem. Lamelová spojka Haldex čtvrté generace připojuje pohon zadní nápravy už při náznaku prokluzu předních kol, při uváznutí na protilehlých kolech se ale Tiguan bez cizí pomoci nevysvobodí.
Dobré rozložení hmotnosti mezi nápravy a alespoň desetiprocentní podíl distribuce točivého momentu na zadní kola pomáhají Tiguanu k neutrálním jízdním vlastnostem, těžká příď je zde ale stále a při rychlejším nájezdu do zatáčky se sklon k nedotáčivému smyku projeví zvláště za neideální adheze relativně brzy. ESP je pro tyto případy nastaveno dost citlivě a ani na zledovatělé dráze jsme neměli moc příležitost dostat auto do úzkých. Řízení je oproti například Freelanderu přesnější, zpětnou vazbu ale příliš neposkytuje. S vypnutou stabilizací a dostatkem místa okolo lze s pomocí Haldexu na sněhu a ledu dokonce i driftovat, žádná velká zábava to ale není. Pozor na ostré brzdy, při přestupu z jiného vozu překvapí už při prvním použití.
Dvoulitrový common-rail 2.0 TDI (103 kW) ve spojení s šestistupňovým automatem je uspokojivě tichý a zvukovým projevem docela nenápadný. Za plynem jde vzhledem k vnější křivce průběhu točivého momentu sice méně razantně než dřívější koncernové motory s oddělenými vstřikovači, klid vůkol je ale podstatnější: ve středních otáčkách o motoru není ani slyšet a prodleva turba se rozplynula. Hluk výrazně narůstá až se zvyšujícími se otáčkami omezovač zasahuje při 5200 ot./min.
Spotřeba se v porovnání s manuální převodovkou zvyšuje jen minimálně. Za celý 900 km dlouhý test se hodnota ustálila na 7,1 l/100 km, z toho cca 200 km v městském provozu s devítilitrovým průměrem. Tempomat na dálnici zachrání mnohé desetiny a pokud se motor pohybuje v nejběžnějším pásmu mezi 2000-3000 otáčkami, lze jezdit i vyloženě úsporně.
Zda si zákazník chce připlácet 40 tisíc za jiný přední nárazník a plechy pod motorem, je jen na něm. Zbytek auta je téměř bez výhrad.
První cena vozu | 791.200,-Kč (1.4 TSI 110 kW, 6M Trend&Fun) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 816.500,-Kč (2.0 TDI 103 kW, 6M Trend&Fun) |
Základní cena testovaného vozu | 920.400,-Kč (2.0 TDI 103 kW, 6A Track&Field) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.021.300,-Kč (2.0 TDI 103 kW, 6A Track&Field) |
Plusy
- sladění motoru s převodovkou
- tuhá karoserie
- na SUV velmi dobré schopnosti v terénu
- užiteční elektroničtí pomocníci
- prostorný a praktický interiér
- solidní spotřeba
- schopnost táhnout až dvouapůltunový přívěs
Minusy
- příplatková politika
- sklon k nedotáčivosti
- velký poloměr otáčení