Ťok byl nejdéle sloužícím ministrem dopravy. Kdo vydržel nejmíň?

Ťok začínal v První brněnské strojírně, kde v letech 1983 až 1996 prošel řadou funkcí od konstruktéra, projektového manažera, ředitele divize až po generálního ředitele; v letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom; mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska.

Když prezident Miloš Zeman jmenoval Ťoka 4. prosince 2014 ministrem, stal se desátým ministrem dopravy za posledních šest let. Trend rychlého střídání šéfů tohoto dlouhodobě zanedbávaného resortu se mu podařilo zvrátit a nyní je nejdéle sloužícím šéfem resortu v historii samostatné ČR (letos v lednu překonal Milana Šimonovského, který byl ministrem dopravy v letech 2002 až 2006). Ministrem dopravy je Ťok již ve třetí vládě - byl v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) i v první vládě Andreje Babiše.

Ťok patří dlouhodobě k nejvíce kritizovaným ministrům, v poslední době čelil vlně stížností na problémy s rekonstrukcí dálnice D1, kterou loni v polovině prosince postihla kvůli táhnoucí se opravě jednoho úseku na Vysočině a sněžení mnohahodinová kalamita. Ťok vzbudil v prosinci nelibost i slovy "doufali jsme, že kalamitní sníh nepřijde, bohužel přišel", kterými se částečně snažil potíže zdůvodnit.

V současné vládě přitom původně nechtěl usednout, loni v polovině května při jednání o jejím sestavování řekl, že už nechce být ministrem, mimo jiné kvůli stupňujícím se požadavkům komunistů. Navíc v té době cítil slabou podporu od hnutí ANO v prosazování tendru na výběr mýta. Premiér Andrej Babiš počátkem června řekl, že Ťoka v mýtu podporuje. Také po poslední kauze s dálniční kalamitou Babiš řekl, že situace na dálnici D1 je problém Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ne osobně Ťoka.

Nové dálnici D3 hrozí propady země: Bude další průšvih?

Prakticky od začátku svého působení v čele ministerstva Ťok řešil tendr na mýtné. Přípravy výběrového řízeni ovšem začaly ještě za jeho předchůdce Antonína Prachaře (ANO). Po průtazích byl nakonec tendr vypsán v červnu 2017 a za vítěze ministerstvo dopravy vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF a slovenský SkyToll. S tím nesouhlasil dosavadní provozovatel, firma Kapsch, podpis smlouvy odložilo i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kontrakt byl ale nakonec v září podepsán a v prosinci postup potvrdil i ÚOHS.

S mýtným souvisí i současná kauza kolem předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a jeho schůzek s předsedou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem a ředitelem firmy Kapsch Karlem Feixem. Faltýnek vyloučil, že mohly znamenat ovlivnění soutěže na nového dodavatele mýtného systému. Již dříve řekl, že do jednání o mýtu v létě 2015 vstoupil kvůli hrozbě někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že odvolá ministra dopravy Ťoka. Server Novinky.cz napsal, že vyšetřovatelé podezírají Rafaje a šéfa Kapsche Karla Feixe z korupce. Opozice Ťoka nedávno kritizovala, že se minulý týden nezúčastnil jednání Sněmovny, na kterém Faltýnek poslancům vysvětloval okolnosti schůzek. Ťok se v té době zúčastnil jednání ministrů dopravy v Bukurešti.

Vedle potíží kolem mýtného, kvůli kterým se Ťok dostal do ostrého sporu s Kapschem, vyčítali dopravní odborníci a profesní svazy v dopravě ministrovi i nedostatek připravených projektů, které by bylo možné okamžitě začít stavět. Pozitivně naopak hodnotili personální stabilizaci ŘSD.

Ačkoli se v posledních letech rozjela výstavba řady kratších dálničních úseků a staví se i na železnici, co se týče dopravní infrastruktury patří ČR dlouhodobě k nejzaostalejším zemím EU. Například loni v srpnu napsaly Lidovky.cz, že podle žebříčku kvality vozovek Světového ekonomického fóra (WEF) patří Česku až 74. místo, které ho řadí na úroveň zemí, jako jsou Egypt, Pákistán, Ghana a Írán. Stále nevyřešeným problémem je například propojení dálniční sítě u Prahy, kam je paprskovitě svedena velká část silniční dopravy v Čechách včetně mezinárodní. I téměř 30 let po pádu železné opony například stále chybí dálniční spojení se sousedním Rakouskem.

Přehled ministrů dopravy samostatné ČR:

• Jan Stráský (ODS), 30. prosince 1992 - 10. října 1995
• Vladimír Budinský (ODS), 10. října 1995 - 4. července 1996
• Martin Říman (ODS), 4. července 1996 - 2. ledna 1998
• Petr Moos (nestraník), 2. ledna 1998 - 22. července 1998
• Antonín Peltrám (ČSSD), 22. července 1998 - 26. dubna 2000
• Jaromír Schling (ČSSD), 26. dubna 2000 - 15. července 2002
• Milan Šimonovský (KDU-ČSL), 15. července 2002 - 16. srpna 2006
• Aleš Řebíček (ODS), 4. září 2006 - 23. ledna 2009
• Petr Bendl (ODS), 23. ledna 2009 - 8. května 2009
• Gustav Slamečka (navržen ODS), 8. května 2009 - 13. července 2010
• Vít Bárta (Věci veřejné), 13. července 2010 - 21. dubna 2011
• Radek Šmerda, 21. dubna 2011 - 30. června 2011
• Pavel Dobeš (LIDEM), 1. července 2011 - 3. prosince 2012
• Zbyněk Stanjura (ODS), 12. prosince 2012 - 10. července 2013
• Zdeněk Žák (nestraník), 10. července 2013 - 29. ledna 2014
• Antonín Prachař (ANO), 29. ledna 2014 - 13. listopadu 2014
• Dan Ťok (za ANO), od 4. prosince 2014 (dnes oznámil, že se rozhodl odejít z vlády).