Trump znamená pro automobilky (zatím) nejistotu
Nově zvolený prezident USA Donald Trump v předvolebních debatách nešetřil ostrými výroky. Sliboval cla na auta ve stovkách procent i na dovozy z Mexika a rušení či mírnění některých zelených ambicí. Akcionáři amerických automobilek to vzali jako dobrou zprávu a jejich hodnota roste, mimoamerické automobilky naopak spíše ztrácí. Situace ale v globalizovaném světě není jednoduchá.
Reakce na Trumpovo znovuzvolení lze pozorovat na burze. Akcie Tesly hnedle povyskočily a firma na hodnotě získala další asi tři biliony korun, akcie General Motors a Fordu začaly první povolební den také rostly. Naopak evropské automobilky se silnější americkou pozicí - tedy BMW, Mercedes a Volkswagen - ztrácí. U nich je ale důvodů k poklesu více a je složité odhadovat, jak velký podíl má Trumpovo znovuzvolení. Na analýzu konkrétních dopadů je ještě brzy. Jeho slibovaný protekcionismus může uklidňovat i děsit zároveň.
Americké automobilky tedy z těch větších General Motors, Ford, americká část Stellantisu a Tesla by na první pohled měly být v klidu. Trump slibuje, že je ochrání před čínskou konkurencí a zmínil i evropské dovozy.
Jenže vše je složitější. Trump zároveň vítá čínské investory, ti tak mohou postavit v Americe továrny a vyrábět tam. Zároveň slibuje cla na dovozy z Mexika, kde se pro americký trh vyrábí miliony aut. Mexiko je v severoamerické celní unii NAFTA, a po letech se stalo plnou součástí amerického automobilového průmyslu, jsou tam jak dodavatelé dílů, tak přímo výrobní závody.
Klíčová je také podoba cel a na co přesně by se vztahovaly. Už od roku 2020 platí dohoda o množství severoamerického podílu na mexických automobilech. Jde o mechanismus, jak bránit Číně, aby auta v Mexiku montovala a dostala se snáze na americký trh, a zároveň, aby to nepoškodilo americké automobilky, které tam tam vyrábí také. Cla se týkají jen aut, která mají méně než ¾ severoamerických dílů. To Ford nebo General Motors zvládne bez potíží, problém už to ale může být pro Audi a Mercedes a obtížně řešitelné by to bylo pro každou nově příchozí automobilku.
V tuto chvíli se ale vůbec neví, jaký přesně je plán a kdy a jak se co zavede. Byznysový svět je navíc velmi provázaný a i to, co může vypadat na první pohled jako skvělé řešení, může mít v důsledku spíše negativní dopady. Protekcionismus může Americe přinést výhody v podobě vyšší domácí výroby, může jí ale zkomplikovat velmi důležitý export. Zájmy firem jako je Apple, Alphabet (Google), Microsoft nebo Meta (Facebook, Instagram) mohou být mnohem důležitější než pracovní místa v průmyslu.
Všichni jsou už v Mexiku
Mexiko vyváží přes tři miliony aut ročně, většinu do USA. Jde také o velké množství autobusů a nákladních vozů a v oboru v Mexiku pracuje kolem milionu lidí. To je množství, které nejde jen tak nahradit. Nyní sice mimoamerické automobilky zmiňují, že by kvůli clům mohly posílit výrobu v USA, není ale jasné, zda by vůbec sehnali dostatek pracovníků. Na druhé straně nemusí být v americkém zájmu, aby v Mexiku zvláště kvůli migraci rostla nezaměstnanost.
V Mexiku se vyrábí třikrát více aut než v Česku. Ford tam dělá svůj elektromobil Mustang Mach-e, SUV Bronco Sport a levný truck Maverick. General Motors do USA dováží z Mexika Chevrolety Equinox a Blazer včetně elektrických verzí obou modelů, GMC Terrain a chystá se výroba Cadillacu Optiq. Stellantis v Mexiku dělá Jeepy Compass, Wagoneer S a nově i Recon. Zajímavostí je, že z Mexika jsou i osmiválce, které jsou v Jeepech, RAM, Dodge a Chryslerech.
Také Tesla se chtěla připojit. Loni potvrdila plán na mexickou gigafactory. Když ale letos v létě získala všechna povolení a stačilo jen začít stavět, vše se odložilo „až bude po volbách“. To proto, že Trump začal hovořit o clech na mexickou produkci ve výše „200 a více procent“.
Mexiko je důležitou výrobní základnou i pro koncern Volkswagen. Audi tam dělá i pro evropských trh model Q5, pro Ameriku se tam dělají volkswageny Jetta a Tiguan s delším rozvorem a Taos. Mercedes v Mexiku vyrábí GLB a svou produkci cílenou na USA tam má i Nissan, Honda a Toyota.
Realistické emisní cíle
Cla jsou ale jen malou částí změn, které Trump v automobilovém průmyslu slibuje. Chce zmírnit, zvrátit či změnit zelené politiky, které například - podobně jako v Evropě - tlačí automobilky ke snižování průměrných emisí. Chce také snížit či zrušit dotování elektromobilů.
Tyto kroky se ale mohou ukázat jako pro automobilový průmysl nepříznivé. Nyní mu dělá potíže, že zákazníci o elektromobily stojí méně než se čekalo, proto každá úleva přijde vhod, jenže už své investice a strategie na další dekády obor narýsoval směrem k elektromobilitě. Trump navíc prosazuje, aby si své limity stanovoval každý americký stát podle sebe a podle toho, co je realistické. To může vytvořit velké rozdíly mezi třeba Kalifornií a zeměmi středozápadu.
Nakonec je tu ale to nejdůležitější. Šéf Tesly Elon Musk byl jedním z největších Trumpových podporovatelů a měl by pro něj i pracovat na zvyšování efektivity americké administrativy. Tesla je ale automobilka, která z přísnějších zelených cílů i z dotací na elektromobily jasně profituje. Muskův vliv na Trumpa může nejspíše ledacos ovlivnit.
