V Norsku se v červenci prodalo 45 spalováků. Suzuki Swift to natřelo všem
Severská země má nejvyšší podíl prodejů elektrických aut na světě. Čísla za červenec to jenom podtrhují. Klasické spalováky zde hrají naprosto zanedbatelnou roli.
Z Norska se díky nalezištím ropy a zemního plynu stala jedna z nejbohatších zemí světa. Tamní státní fond, do kterého část peněz z těžby nerostných surovin plyne, je největším takovým na světě. Aktuálně drží aktiva zhruba za 1,71 bilionu dolarů, což je v přepočtu přes 38,5 bilionů korun. Jen pro představu: český státní rozpočet pro rok 2024 počítá s výdaji ve výši 2,129 bilionu korun, což je osmnáctkrát méně. Skandinávská země si tudíž může dovolit investice do drahých technologií, kterými elektromobily bezpochyby jsou.
Norové si díky tomu užívají pobídek na pořízení auta s lokálně bezemisním pohonem a dalších výhod. Není proto divu, že Norsko se stalo první zemí na světě, kde registrace nových elektromobilů představují většinu.
Například v červenci tyto vozy představovaly 91,9 % všech nově registrovaných aut. Hybridy a plug-in hybridy asi připsaly 4,8procentní tržní podíl, což je meziročně o 14 % méně. Norská vláda totiž od letošního ledna zrušila daňové úlevy na tato auta.
Čistě spalovacích aut (do toho počítáme i mild-hybridy) bylo v červenci registrováno pouze 45. Ano, nepřepsal jsem se.
Největší počet připadl na Suzuki Swift (konkrétně 10 exemplářů), které letos na trh přišlo v nové generaci. Následuje Porsche 911 s šesti vozy, Mazda MX-5 s pěti exempláři, dvě BMW 1 a totožný počet BMW M2 a ambulancí na základech Volva XC90. Po jednom autě si připsala Suzuki Ignis a Vitara a Mazda CX-30.
S ohledem na celkový počet červencových registrací (6456) mají spalovací vozy podíl 0,69 %.
V polovině března letošního roku zaujímaly elektromobily v rámci celého norského vozového parku o velikosti 2,9 milionu osobních aut podíl 24,3 %, přičemž benzinové vozy držely 26,9procentní podíl.
V Česku je situace zcela opačná. Na tuzemském trhu bylo od ledna do července registrováno 4987 elektromobilů (tržní podíl 3,65 procent), přičemž na benzin jezdilo 89.734 aut (65,66 %), na naftu pak 35.667 vozů (26,10 %).
