Václav Bohuslávek staví ameriky: Od tříkolky se dostal až k americkému sporťáku

2. 9. 2018 • 09:33

Malý kluk i velký chlap mají touhy a často nesplněná přání. Václav Bohuslávek šel za svými sny odhodlaně. A teď je plní sobě i jiným.

Od dětství Václava Bohuslávka fascinovaly rychlé sportovní vozy a americké káry. Paradoxně ale začal stavět motorové tříkolky s motorem Škoda. Podobné těm, které viděl v německé filmové komedii Dva nosáči tankují super. Po čase celý projekt prodal a vrátil se k autům. Právě za nimi jsme za ním do Sobína u Prahy přišli.

Václav Bohuslávek nechtěl mít jen dílnu, kde bude zákazníkovi připravovat auto na STK, měnit oleje a filtry nebo přezouvat pneumatiky. Jedno náhodné setkání mu nakonec změnilo celý život. „Někde v krámě jsem viděl vystavený Lotus 7, ale byl za strašné prachy. Rozhodl jsem se tedy, že si ho zkusím vyrobit sám,“ vzpomíná na svůj první konstruktérský počin. Nakreslil si plány, rozkreslil auto do posledního šroubku, navrhl hliníkovou karoserii a trubkový rám. Přiznává, že inspirací mu byl jiný film, tentokrát Policajt nebo rošťák s J.-P. Belmondem. Svůj originál lotusu pojmenoval VP 2000 Thunder. „Bylo to deset měsíců práce, ale měl jsem být na co hrdý.“ Aby ne, svůj vůz s úspěchem vystavoval i na akci Auto Expo 2000.

Tak už i Cobra bude elektrická! Techniku neposkytne nikdo jiný než...

Brzy však pochopil, že ve výrobě originálních aut ho brzdí byrokracie. „Můj vlastní návrh měl problémy s homologací. Rok trvalo schvalování a nikam se to nepohnulo. A ještě mi ve státní zkušebně rozbili dveře. Proto jsem šel jinou cestou – začal vozit stará auta a renovovat veterány.“

Nový kabát starého vozu, ale s moderním podvozkem, výkonnějším motorem, dokonalejšími technologiemi. Jsou ale přece detaily, které musí zůstat autentické! „Občas se stane, že některé díly se nedají sehnat nikde ve světě. Pak si je musíme sami vyrobit,“ upřesňuje Bohuslávek.

Renovace veteránů není práce na dva tři víkendy. Prakticky vše se dělá ručně – od čalouníka po lakýrníka – a právě s ohledem na kvalitu Václav Bohuslávek odmítá produkovat více než šest vozů ročně. „Máme práci zhruba na dva roky dopředu. Ale zákazníci, kteří se vracejí, abychom jim postavili další model, mají pochopení, že musí čekat.“

Václav Bohuslávek má za sebou renovace desítek veteránů. Od REO Flying Cloud 1930 po Ford Mustang 1967.

V jednom časopisu našel článek, že se ve světě vyrábějí stavebnice legendární cobry. Začal je vozit do republiky a stavět. Jenže u stavebnic znovu narazil – nejsou homologované pro Českou republiku. Václav Bohuslávek to nevzdal. A v čem je jeho dílna unikátní?

Shelby 260 Cobra „CSX 2000:“ První kobra na světě je na prodej

„U nás se tímhle nikdo nezabývá. My auta dovážíme a renovujeme. Když si někdo přeje například legendární cobru, musíme ze států dovézt nějakou rozbitou.“

Sám si podobným způsobem nechal dovézt a zrenovoval svou. Jeho Shelby Cobra 427 S/C je perleťově modrá a se stylovými bílými pruhy. A sám konstruktér si ji vyladil tak, že mu na půldruhé míli naměřili rychlost tři sta deset kilometrů v hodině. Ale nejen proto ji miluje, jak objasňuje v rozhovoru.

Rozhovor s Václavem Bohuslávkem: Vteřina jako 10.000 světelných let

Čím je pro vás Shelby Cobra?

Jednoznačně ikonou amerického sporťáku ze šedesátých let, kterou už nic nepřekoná. Počítám všechna auta do roku 1970 a pak to s veterány

končí. Dnešní auta nikdy veterány nebudou.

Kolik je dnes na světě originálů cobry z šedesátek?

Spousta se jich nedochovala, vím o dvou, které jsou registrovány v Německu. Nedávno ale byla vydražena cobra number one z roku 1964 za 750 milionů korun.

Stěží uvěřit, že by s ní majitel vyjel z garáže před dům.

Někdo sbírá obrazy, jiný auta. Takové auto nikdo veřejně nevystavuje.

Po silnicích tedy jezdí jen repliky cobry?

Ano, ty se začaly vyrábět už v sedmdesátých letech minulého století. Ale i tahle auta mají obrovskou cenu.

AC Cobra – jedovatá rychlost (2. část)

Na jaké částce začíná cena takových replik?

Zhruba kolem sta tisíc dolarů, u nás od půldruhého milionu korun. Záleží na typu vozu, výkonu motoru, doplňcích, aby auto bylo co nejautentičtější.

Jednu cobru jsem dokonce dělal Američanovi do Las Vegas.

Kolik zrenovovaných roadsterů značky Cobra vyjelo z vaší dílny?

Od nás jich po světě jezdí třicet dva. Klienti je většinou nemají jen na závody, ale hlavně pro radost z jízdy. Ta potencionální síla je pro srdcaře, nemá to střechu, prší do toho, fouká, je to spartánské auto…

Stává se, že řidiči podceňují sílu cobry?

Jeden řidič chtěl po mně stále vyšší a vyšší výkon, přesvědčoval mě, že to má v rukách. Pak se neudržel na silnici a skončil v lese. Takové auto má

třeba 620 koní na tisíc kil. Vážně není pro každého.

Má cenu se ptát na spotřebu paliva, když si pořizuji auto za milion a půl?

Záleží, jaký máte pod kapotou motor. V průměru patnáct litrů. Ale u tisíce koní i padesát na sto. Jsou to osmiválce, takže to nemůže jezdit za šest.

Zúčastnil jste se několika závodů a nikdy neprohrál. Máte ještě motivaci závodit?

Jak kdy. Na letišti, kde se závody pořádají, do vás pere slunce, je tam padesát stupňů a to jsou galeje. To radši naložím rodinou a jedeme se

vykoupat. Jindy mě to zase drapne, nekoukám na počasí, nic mě nezastaví a jedu si zazávodit. Ale abyste měl konkurenci, musíte mít někoho,

kdo je blízko vás. U těchhle závodů se měří čas na tisícinu vteřiny. Takže když je za vámi auto vteřinu, je to deset tisíc světelných let.

Pár vět o AC Cobra

Anglo-americký roadster automobilky AC cars poháněný motory Ford, vyráběný v letech 1962–1967.

Shelby sní o nejrychlejším vozu, který překoná nadvládu značek Ferrari, Alfa Romeo či Porsche, a v září 1961 se obrátí na AC s návrhem vyrábět vůz upravený pro vidlicový osmiválec. Dochází k dohodě s Fordem, Shelbymu nabízí nově vyvinutý motor HiPo 260 s objemem 4,2 litru.

Shelby pojmenuje vůz podle svého snu Cobra, oficiální název zní Shelby-Ford AC Cobra, v USA ho zkracují na Shelby Cobra, v Evropě je známý jako AC Cobra.

V říjnu 1962 jede závod v Riverside, skoro celý v čele, ale nakonec kvůli poruše nedokončí, následně je vyrobeno 55 vozů typu 260.

Další vozy mají už motor Ford 289 V8, závodní verze Shelby AC Cobra 289 má přímé sání přes čtyři karburátory Weber a dosahuje výkonu 376 koní.

V roce 1964 se začínají vyrábět vozy se sedmilitrovými motory Ford 427: žene je 485 koní, jedou 270 km/h, je vyrobeno celkem 350 kusů.

V roce 1965 končí produkce vozů verze 289, je vyrobeno celkem 580 aut.

AC Cobra si připíše četná vítězství na závodních tratích, kvůli vysoké ceně ale není vůz komerčně úspěšný a v roce 1967 končí import vozů do USA, do roku 1969 AC ještě vyrobí 27 kusů pro Evropu.