Víte, že BMW prodávalo i auta bez ledvinek? Připomeňte si je všechna
Maska chladiče rozdělená na dvě části patří k autům značky BMW desítky let. Víte ale, že německá automobilka ve své historii prodávala i vozy, které ikonické ledvinky neměly?
Jak přesně se ledvinky na bavoráky dostaly, není úplně jasné. Jisté je, že se objevily na začátku 30. let. Jejich "vynalezení" někdo přičítá samotné automobilce, skloňuje se ovšem také jméno karosárny Gebrüder Ihle.
Abychom si zvláštní situaci mohli představit, musíme se vrátit do konce 20. let, kdy se zrodilo první BMW. Jmenovalo se 3/15 a šlo o licenční verzi britského Austinu Seven. Logo BMW neslo od roku 1929, do té doby vůz používal jméno Dixi.
A právě pro podvozek tohoto stroje zmíněná karosárna Gebrüder Ihle nabízela vlastní karoserii - ano, s ledvinkami. Dodávat je začala v roce 1934.
Jenže už v roce 1933 se objevilo BMW 303, vůz navržený přímo automobilkou, který měl ledvinky také. Právě tento model jako první bavorák s charakteristicky vyvedeným chladičem uvádí třeba Wikipedia.
Od třicátých let jsou každopádně ledvinky jedním z hlavních poznávacích znamení vozů bavorského výrobce, který ovšem zpočátku auta vyráběl v durynském městě Eisenach. A platí to i v současnosti, přestože aktuální provedení ledvinek některým fanouškům zrovna nešmakuje. Ale to je jiný příběh.
My se raději vrátíme do historie. V dějinách BMW totiž najdeme několik automobilů, které charakteristické ledvinky neměly. Je jich šest, možná sedm, záleží na úhlu pohledu.
Asi vás nepřekvapí, že první dvě bezledvinková auta představují vůbec první bavoráky, tedy typy 3/15 a 3/20. Zatímco 3/15 tedy byla licenční verzí Austinu Seven, 3/20 už si BMW navrhlo samo. Vyrábělo se v letech 1932 až 1934.
Další BMW bez ledvinek se objevila v 50. letech: šlo o miniautomobil BMW Isetta a od něj částečně odvozené větší BMW 600. Zajímavé ale je, že některé Isetty měly na přídi prvek, který ledvinky připomínal.
Bez ledvinek se prodával také nástupce šestistovky, model 700. Ten kupodivu z typu 600 do velké míry vycházel, hlavně po technické stránce. Měl například vzduchem chlazený motor vzadu. Karoserie ovšem byla podstatně modernější a dospělejší, vůz byl k dispozici jako sedan, kupé a kabriolet.
V roce 1966 BMW koupilo společnost Glas. Ta byla založena na konci devatenáctého století jako opravna zemědělských strojů. Později je začala sama stavět a po druhé světové válce rozšířila sortiment i o prostředky osobní dopravy. V 50. letech se pustila do aut.
Automobilka BMW po akvizici firmy pár modelů společnosti Glas prodávala dál. Ale zatímco menší Glas 1700 dostal ledvinky, větší BMW-Glas 3000 s osmiválcem pod kapotou nikoli. Elegantní kupé se vyrábělo do roku 1968.
Modelem BMW-Glas 3000 bychom mohli skončit, kdyby neexistovalo auto, které v automobilové historii najdete jako BMW 340, případně EMW 340. Ve zkratce jde o vůz, který se od roku 1949 vyráběl v již zmíněném Eisenachu, městě ležícím na území sovětské okupační zóny Německa, z něhož se ve stejném roce stala Německá demokratická republika. Společnost BMW přitom měla sídlo v Mnichově, tedy v západní části, která také od roku 1949 nesla jméno Spolková republika Německo.
V Eisenachu tak - zjednodušeně řečeno - v továrně, která už fakticky nepatřila BMW, vznikala auta značky BMW, konkrétně tedy model 340, vycházející z předválečného typu 326. Změnilo se to až v roce 1952, kdy se východoněmecké BMW transformovalo v EMW (Eisenacher Motorenwerk) a automobil se prezentoval jako EMW 340. Později se stejná společnost proslavila jako státní podnik Automobilwerk Eisenach vyrábějící vozy Wartburg.
