Volkswagen Amarok: První jízdní dojmy

Amarok je velmi zajímavá existence. Nejprve překvapí už samotné jméno, které jako by uteklo z Tolkienových fantasy příběhů, a následně zaskočí design – zatímco ostatní nové modely Volkswagenu mají i přes stylistickou příbuznost svébytný charakter, Amarok je totiž asi největším Polem na světě. Spřízněnost s malým hatchbackem jako by zde byla nejvýraznější. Jenže nakonec je všechno jinak. Jméno Amarok vychází z jazyku Eskymáků a znamená jedno pro VW charakteristické zvířátko (podotýkám, že lev to opravdu není) a tenhle pick-up si s Polem na silnici fakt nespletete.

Ačkoli jsme měli možnost krátce vyzkoušet i schopnosti „pracovní“ verze Amaroku v (díky nedávným dešťům) poměrně náročném terénu, těžiště prezentace bylo pochopitelně v mnohem libovějších „civilizovanějších“ variantách. Než se na ně vrhneme, sluší se však zmínit, že Amarok-dříč disponuje mechanickou závěrkou zadního diferenciálu, elektronickou závěrkou toho předního, samozřejmostí je redukce a příjemnými bonusy navíc systémy hill-assist pro rozjezdy do kopce a samočinnou jízdu „bez pedálů“ z kopce.

Co mají všechny verze Amarkou společné, je robustní nosný rám a listová pera na zadní nápravě – je prostě poznat, že byl stvořen spíše pro práci, než pro parádu. I přesto je ale užitkovější verze vybavena tvrdším naladěním zadní nápravy, zatímco ty ostatní nabízejí více pohodlí.

Ale začít je nejlépe na začátku. Amarok vypadá nejen impozantně, ale současně i tak nějak civilizovaně, což je ale dáno i (v našem případě) verzí Highline s atraktivním hnědým lakem a 17palcovými litými koly, obutými do pneumatik o rozměru 245/60 R17, která lze vyměnit i za osmnácti- a devatenáctipalcová. Chyběly už jen ozdobné chromované rámy, i auto s nimi se nám ale povedlo v testovací flotile zachytit a zvěčnit.

Dobrý dojem přetrvává i po otevření dveří kabiny. Pocit jisté noblesy a „drahoty“ interiéru propůjčuje citlivé použití hnědé barvy, kožená sedadla jsou velkoryse tvarovaná a pohodlná, a to platí i v případě zadní lavice, která rozhodně není „za trest“. Kolegu v zablácených botech a umaštěné kombinéze byste prostě vykázali na korbu, kam lze naložit až 2,52 m³ nákladu.

Volkswagen Amarok: Ceny na českém trhu

Volant má „chlapácké“ rozměry a středový panel už je taková klasika, bohužel byl osazen satelitní navigací s dost neintuitivním ovládáním, která navíc ukazovala tak přesně, až to bylo občas pozdě...

Jedním z hlavních trumfů Amaroku má být jeho pohonná jednotka. Ačkoli byste vzhledem k rozměrům auta asi tipovali pod kapotou nějaký ten šestiválec, i tady Volkswagen „downsizuje“. Ovšem objemově, nikoli výkonově - ačkoli má common-railový turbodiesel objem pouze 2,0 l, pyšní se i díky dvěma turbům výkonem 120 kW ve 4000 otáčkách a točivým momentem 400 Nm v rozmezí 1500-2000 min^-1, což jsou rozhodně více než dostačující hodnoty. Jim ostatně odpovídá i dynamika auta – stovku zvládne za 11,1 s a dokáže vyvinout maximální rychlost 181 km/h.

S Amarokem není tedy problémem ani předjíždění, ani pružné zrychlení. Spolupracuje již od 1600 otáček, a když je třeba, nechá se vytočit až k pětitisícové hranici. Potěší i (na poměry kategorie pracovních pick-upů) velmi dobré odhlučnění pohonné jednotky a radost udělá i šestistupňová manuální převodovka – má vcelku krátké a velmi přesné dráhy, tužší chod u takovéhoto auta, kde nebude nutné rychle řadit, nevadí, stejně jako poskládání jednotlivých kvaltů v kulise poměrně daleko od sebe.

Amarok bude existovat nejen ve verzi se stálým a připojitelným pohonem všech kol, ale také jako zadokolka, v průběhu příštích dvou let pak nabídku doplní verze s automatickou převodovkou.

Asi největším překvapením auta je ale jeho podvozek. Jak už jsme naznačili v úvodu, tuhá zadní náprava se vyrovnává s běžnými nerovnostmi docela statečně, což znamená, že odpružení překvapivě dobře tlumí většinu rázů a dokonce umí vozu propůjčit i jistou plavnost, byť se zcela logicky nepodařilo potlačit pocit, že se zadní náprava „drží“ přejížděné nerovnosti, jenž je pro listová pera typický. Přední kola pak zvládají tlumení naprosto bez problémů.

Což o to, pick-upy až na výjimky kostitřasy nebývají, u Amaroku se ale komfort povedlo opravdu působivě zkombinovat s jízdními vlastnostmi. Auto se v zatáčkách naklání opravdu jen velmi málo, dobře drží zvolenou stopu a vyznačuje se opravdu jen mírnou nedotáčivostí. Jediné, co nebylo na kvalitních okreskách možné zjistit, je chování zadní nápravy na nerovnostech v zatáčce, ale to není u podobných aut zrovna zásadní parametr. Když si k tomu přidáte řízení, jehož přesnost, nastavení posilovače a sympatickou strmost by pick-upu mohl závidět nejeden osobák, je asi zbytečné psát, že se Amarok stane jedním z nejsilnějších hráčů na trhu a japonská konkurence bude mít opravdu velké, velké starosti.

Vůbec bychom se také nedivili, kdyby civilnější verze s jistou dávkou luxusu dokázaly přesvědčit i nějakého toho „macho“ zájemce o Touarega, že velký pick-up je ještě větší frajeřina, než velké SUV. Pravda, bude třeba trochu slevit z nároků, ale haló-efekt jisté nevýhody heavy-duty pick-upu je jistě hravě vyváží. Jestli máme pravdu, se ukáže v lednu příštího roku, kdy přijde tenhle přerostlý eskymácký vlk na český trh.