Za rozhlednami do Královéhradeckého kraje: V nížině i na horách!

Královéhradecký kraj lemuje část Krkonoš a Orlické hory, nicméně zajímavé objekty k rozhlédnutí najdete i v Polabské nížině. Vzhledem ke dvěma pohořím však zhruba po 30 rozhlednách a věžích není zase až tak moc.

Na spočítání klasických rozhleden s dřívějším datem narození v Královéhradeckém kraji téměř postačí prsty na jedné ruce: Milohlídka na Čeřovce v Jičíně má však stromy velmi omezený výhled, což je problém nejen historických, ale i mnoha docela nových rozhleden. Nechat výhled zarůst stromy, to jsou vlastně vyhozené – a často i evropské – peníze. Mezi dříve narozené rozhledny Královéhradeckého kraje patří Gablenzův památník v Trutnově, neobvyklá – zejména vzhledem k roku narození 1930 – kovová rozhledna Libníkovice u Třebechovic nad Orebem. Tam po posledním nátěru naštěstí porost aspoň částečně vykáceli. Originální je Masarykova věž samostatnosti, tyčící se nad Hořicemi, které běh času a okupace 1939 zabránily „vyrůst“ o dalších 15 metrů. Hořická radnice nyní plánuje věž dostavět – co metr, to milion. Vyhlásili sbírku a shánějí dotace.

Rozhledny Jihočeského kraje: Našli jsme vyloženě magická místa!

Přitažlivé nejen výhledem, ale i svou architekturou a zázemím jsou prvorepublikové rozhledny spojené s restauracemi: Jiráskova chata na Dobrošově a Raisova chata na Zvičině. Na té první, odspoda až po vyhlídku (včetně schodiště), je jasný rukopis architekta Dušana Jurkoviče. Přístup umožňuje obsluha restaurace (30 Kč), ale zajímavý výhled je již z velkých oken funkcionalistické dostavby. Za návštěvu stojí i zdejší kuchyně, která kromě české klasiky a kombinace zmrzlin má rychlou specialitu: škvarkovou pomazánku s nakládanou zeleninou. Když už budete na Dobrošově, nejspíš neminete zdejší rozlehlou prvorepublikovou pevnost. Letos k vidění jen zvenčí, dokončuje se její rozsáhlá rekonstrukce.

Svět motorů 31/2021

Raisova chata na Zvičině má podobnou věžičku jako ta Jiráskova, vidět z ní je i Říp, Milešovka, Bezděz, Kunětická hora, Lužické, Železné a Jizerské hory. Jen nedaleké Krkonoše omezeně. Věžička je navíc manuálně otočná! Když se pokocháte výhledem, v restauraci vás často čeká kyselo, zvolit můžete i velký zvičinský spíž a hitem je i zde sladkost: pohár Horká láska (horké maliny, vanilková zmrzlina, šlehačka). Skvěle to vypadá, výborně chutná, jen se to z vysokého poháru trochu složitěji mlsá.

Moderních rozhleden je v tomto kraji daleko víc, přičemž v posledních letech jejich převahu posílilo několik nových v Orlických horách v čele s oceňovanou rozhlednou Velká Deštná na nejvyšší hoře Orlických hor – (Velký Deštný, 1113 m n. m). Díky nové výstavbě zde můžete stihnout během pár hodin několik rozhleden, které zde vznikly v rámci jedné etapy tzv. Hřebenovky. Všechny zajímavé nejen rozhledem, ale i architekturou. Patří sem rozhledny na Feistově kopci, Na Větrné horce, na Vrchmezí a Šibenik u Nového Hrádku, k níž posloužil tubus vysloužilé větrné elektrárny. Mezi novinky je třeba zařadit i rozhlednu Žaltman v Jestřebích horách.

Na závěr zpět ke Sněžce: na nové Poštovně (1603 m n. m) je ve výšce šesti metrů vyhlídková terasa, takže z hlediska nadmořské výšky tam budete nejvýše, kde v Česku můžete být.

Projeli jsme rozhledny v Ústeckém kraji: Kde je nejvyšší výhled?

Top tip: Stezka korunami stromů

Bezbariérovou Stezku korunami stromů nad Janskými Lázněmi jsme vybrali i kvůli jejímu podzemí, v němž poznáte i to, co se děje v lese mezi kořeny stromů, a také z toho důvodu, že v okolí můžete navštívit další dvě rozhledny: Zlatou vyhlídku a Panoramu na Černé hoře, kam vás vyveze lanovka.

Věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Stejně jako v jiných krajích milovníci pohledů shora mají mnoho příležitostí v městech i mimo ně, tedy zejména na hradech a zámcích. Počínaje loveckým zámečkem Humprecht nedaleko Sobotky, nepřehlédnutelným ze silnice č. 16 Jičín – Mladá Boleslav. Víc než vyhlídkou láká ovšem svou jedinečnou akustikou, tady spíš než výhled si nenechte ujít koncert. Prakticky pro všechny věže zámků (Náchod, Hrádek u Nechanic, Nové Město nad Metují) si musíte zjistit návštěvní hodiny, ovšem věž zámku Náchod je přístupná bez průvodce. Víc možností je ve městech, například v Jičíně, Miletíně, Hostinném, Dobrušce, Novém Městě na Moravě. Několik možností nabízí Hradec Králové, kde při rozhledu z Bílé věže (226 schodů) jste obklopeni dalšími (kostelními, radničními) věžemi. Zdejší funkcionalistická vodárenská věž bývá přístupna jen výjimečně, ale zajímavější je pohled na ni než z ní. V řadě měst bývají přístupny kostelní věže, pravidelně však jen některé – ve Vrchlabí, Dvoře Králové nad Labem, Neratově. Originální „rozhlednou“ je těžní věž v hornickém skanzenu v Žacléři, kde je ovšem třeba zdolat 216 schodů. Návštěvu věže v Týništi nad Orlicí si musí rozmyslet dámy se sukní, po 79 schodech se stoupá 14 stupínků po žebříku.

Parkování do 150 m: Milohlídka u Jičína, Hořický chlum, Masarykova věž samostatnosti. Raisova chata na Zvičině, Stezka v oblacích Janské lázně, Rtyně v Podkrkonoší, Na Signálu/Horní Radechová, Žernov u České Skalice, Jiráskova chata na Dobrošově, Chlum u Hradce Králové, Osičina, Vrbice u Kostelce nad Orlicí, Libníkovice u Třebechovic pod Orebem, Skuhrov nad Bělou

Lanovka: Panorama na Černé hoře v Krkonoších

Vyrážíme na rozhledny v kraji Vysočina: Rozhledny na jednu nádrž

Skryté skvosty

Mlýn Dřevíček: Za malým muzeum oboru mlynářského v Horní Dřevíči u Starkova musíte až na Kladské pomezí. V mlýnu Dřevíček potomek zdejšího mlynáře v jediném funkčním mlýnu v Královéhradeckém kraji může ukázat, jak vypadala práce v malém venkovském mlýně mezi válkami. Mlýn funguje, takže pozor hlavně na malé i velké řemenice.

Kunštátská kaple: Při pouti po rozhlednách Orlických hor jistě neminete Kunštátskou kapli, která jako nejvýše položená kaple (1037 m n. m.) sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků. Většinou šlo o Němce z Tyrolska, kteří sem byli povoláni za prací.

Vyrazili jsme na rozhledny v plzeňském kraji: Pohoří i podhůří!

Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel: V nejznámějším zimním středisku Orlických hor, přímo ve středu obce Deštné naproti kostelu, najdete zajímavě kombinované muzeum. Kromě historie obce a vlastivědné expozice, která připomíná historii osidlování hor a zdejší drsný život, další expozice představuje dějiny sklářství a CHKO Orlické hory, nechybějí samozřejmě zimní sporty ani turistika.

Muzeum stavebnice Merkur: V Polici nad Metují založil Jaroslav Vacl v roce 1920 továrnu, kde se dodnes vyrábějí kovové stavebnice Merkur, které daly základ vztahu k technice statisícům dětí. Historii i současnost mapuje Muzeum stavebnice Merkur, kde je hlavním exponátem Ocelové město, inspirované stejnojmenným románem Julese Verna. Kromě hotových staveb a kolejiště je k dispozici muzejní herna, kde si děti mohou vyzkoušet své schopnosti a šikovnost.

Muzeum války 1866: Rozhodující konflikt prusko-rakouské války 1866 u Chlumu (Sadové, Hradce Králové) představuje nová a moderní expozice v přístavbě muzea, která doplňuje původní Památník bitvy, jež byla největším vojenským střetnutím na území Čech a Moravy v 19. století (440.000 mužů). Areálem rozlehlého bojiště vedou dvě okružní naučné stezky a vše s výjimkou interiérů muzea můžete shlédnout z vyhlídkové věže.

Autor: Tomáš Pudil