Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vyrážíme na rozhledny v kraji Vysočina: Rozhledny na jednu nádrž

Svět motorů Svět motorů 17. 7. 2021 • 22:46
19
4
Zobrazit náhledy (19)
Vodojem Kostelíček Rozhledna u Ocmanic Rozhledna Ocmanice nedaleko Náměště nad Oslavou má zajímavý tvar a přes svou minivýšku (15,3 m, výhled 8,5 m) nabízí zajímavé podívání Čtyřhranná obranná věž zříceniny hradu Orlík u Humpolce se díky zajímavě instalovanému ocelovému schodišti změnila v rozhlednu Rozhledna Orlík Hrad Roštejn takhle uvidíte jen z letadla, z jeho věže 45 m vysoké můžete zahlédnout i Alpy Z mnoha pelhřimovských věží určíte tu pravou k rozhledu snadno: na horním ochozu transparent láká k návštěvě vyhlídkové věže Pelhřimov Věž mohutné trojlodní baziliky v Polné (64 m, 160 schodů) slouží také k výhledu na město a okolí Na náměstí půvabné Telče se také můžete podívat z ptačí perspektivy, z věže kostela sv. Jakuba Staršího Třebíč Alternátor, Ekotechnické centrum Třebíč Alternátor, Ekotechnické centrum Třebíč Velké Meziříčí

Vysočina. Název kraje dává na zdejších výšinách tušit řadu vyhlídek a rozhleden. Omyl, tento kraj jich má ze všech krajských území ČR nejméně. Mnohé však stojí za návštěvu.

V knize Rozhledny České republiky dojdete v kapitole Vysočina k číslu 14, a pokud přidáte šest z publikace Nové rozhledny v ČR, dojdete ke dvacítce. Reportážní čtyřkolka Kia Sportage s řadovým naftovým čtyřválcem 1.6 CRDi by je všechny zvládla objet na jednu nádrž, ale z těch dostupných autem takřka k jejich vchodu – na rozdíl od posádky – radost neměla. Vedly k nim pohodlné zpevněné cesty, terénní schopnosti tu sportage uplatnit nemohla. Ale ani na Vysočině milovník rozhledů strádat nebude: jako alternativa se nabízí na třicet věží a dalších „městských“ vyhlídek.

Rozhleden v tomto kraji tedy není mnoho, navíc některé máte pěkně pohromadě. Nedaleko Velkého Meziříčí je kromě té na Fajtově kopci jen šest kilometrů k vyhlídkově upravenému vodojemu Rubačka. Podobně postupovali v Třebíči (vodojem Kostelíček). K pět kilometrů vzdálené rozhledně na Pekelném kopci (571 m n. m.) o celkové výšce 26,5 m si je ovšem třeba poctivě dojít: od auta (1,5 km), vlaku (6,3 km) nebo autobusu (2,7 km). Stavbu z modřínového dřeva navrhl brněnský architekt Pavel Jura, který je autorem i dalších zdařilých rozhleden, takže odměnou je jak zajímavá stavba, tak kruhový výhled – zahlédnout lze za dobré viditelnosti i Schneeberg v Alpách. Tyto rakouské velehory spatříte za dobré viditelnosti také z rozhledny Oslednice u Telče, z níž leckdo dá přednost podívat se z ptačí perspektivy na půvabná městečka Telč a Dačice.

Za dalším kruhovým výhledem se vypravte na rozhlednu Karasín u Bystřice nad Pernštejnem. Autem dojedete až pod zděnou věž, takže na rozdíl od rozhledny na Pekelníku stačí vystoupat 129 schodů. Podobně jako na Fajtově kopci zde je lyžařský areál. Velmi originální vzhled dostala rozhledna Mařenka u Štěrnech. Na betonovém soklu obloženém kamenem ve tvaru sférického trojúhelníku stojí kovová konstrukce s dřevěnými prvky. Je i příkladem toho, že putování za rozhlednami je poučné a spojené se zajímavými příběhy. Jméno získala stejně jako samotná hora po Mařence z dašovského mlýnu, zabité zde v 17. století loupežníky. Tragédii připomíná smírčí kříž na úpatí.

Svět motorů 28/2021 Svět motorů 28/2021

 

Typických stožárů mobilních operátorů (kombinovaných s rozhlednami) na Vysočině moc nenajdete, ovšem vévodí výškou. Rozhledna Horní les u Rovečného je na Vysočině s 59 m (38 m výhledové plošina, 201 schodů) nejvyšší a nabídne největší rozhled. Dohlédnete z ní až do Jeseníků, na Kralický Sněžník, do Orlických hor, a dokonce zahlédnete Krkonoše. O čtyři schody víc je třeba vyšlapat víc na Pípalku u Křemešníku u Pelhřimova, kde je plošina 40 m nad zemí. Věž je podobná té na vrchu Kozákov na Liberecku, ze které přehlédnete třetinu Čech. Zde spatříte Českomoravskou vrchovinu, Posázaví a zříceninu Orlík u Humpolce, kde výborně zakombinovali do čtyřhranné obranné věže schodiště a udělali z ní také rozhlednu.

Úplnou výjimku na Vysočině představuje rozhledna Babylon u Kramolína, kterou nechal postavit už v roce 1831 hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. Původní rozhledna (40 m) sloužila hlavně zeměměřičům a dominovala zámeckému parku. Během doby přišla o dřevěnou nástavbu, takže nyní má jen 24,5 m (dříve 40 m). Zdivo u paty čtyřhranné věže má tloušťku dva až tři metry, v osmistěnném vyšším patře najdete romantickou výzdobu stropu v podobě zvěrokruhu.

Top tip: Fajtův kopec

Nejznámější rozhlednou na Vysočině mezi motoristy je jistě ta na Fajtově kopci (554 m n. m) u Velkého Meziříčí. Tu může spatřit každý, kdo jede po D1. Kovová věž o výšce 36 m v podobě šroubovice DNA je nejen viditelná, ale i pohledná, a pro desítky lidí zejména ze zdejšího Ski klubu (stojí vedle horní stanice vleku) doslova srdeční záležitost. Na každém schodu je tabulka se jménem/ jmény donátorů, kteří přispěli na výstavbu (2014-2015). Přístupná je díky turniketu a automatu na placení (20 Kč/dospělý) i bez obsluhy. Z Fajtova kopce se dá zahlédnout i jen šest kilometrů vzdálená rozhledna Rubačka (kovové schodiště s vyhlídkovou plošinou na vodojemu).

... také věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Na Vysočině tedy výhledy najdete častěji ve městech, případně v rámci prohlídky na hradech a zámcích (Ledeč nad Sázavou, Lipnice, Žirovnice, Police, Jaroměřice nad Rokytnou, Roštejn). Horní patra kostelních nebo městských věží nabízejí výhledy především na město, z hradů a zámků to bývá do širšího okolí. V některých městech by mohl být i problém identifikovat, která z věží je vyhlídková, třeba v Pelhřimově ulici z náměstí končí vždy městskou věží. Nejznámější je ta, kde sídlí Muzeum rekordů, z níž dohlédnete na náměstí, ale za širší vyhlídkou musíte na ochoz věže kostela sv. Bartoloměje, na kterou procházíte kolem pětice zvonů. To je ostatně bonus při cestě za vyhlídkou nejen na hradech a zámcích, věž Nanebevzetí Pany Marie v Havlíčkově Brodu například skrývá jeden z nejstarších zvonů ze 14. století, mohutný děkanský chrám v Polné zase zaujme 10 oltáři a nejstaršími barokními varhany domácí provenience u nás. Počítejte vesměs se stovkou a více schody, přičemž nejvíce – 187 – jich vede na severní věž kostela sv. Jakuba v Jihlavě.

Parkování do 150 m: Pípalka na Křemešníku u Pelhřimova, Oslednice u Telče, Kostelíček v Třebíči, Ocmanice u Náměště nad Oslavou, Rubačka a Fajtův kopec u Velkého Meziříčí, Šiklův mlýn u Zvole, Karasín u Bystřice nad Perštejnem

Skryté skvosty

Vysočina má několik míst zařazených mezi památky Unesco (Telč, Třebíč – židovská čtvrť se synagógou a hřbitovem a románské-gotickou bazilikou svatého Prokopa, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou). Zde upozorňujeme na méně proslulá místa, která rozhodně stojí za zastávku.

Roštejn: Gotický hrad schovaný v lesích umožní díky sedmiboké věži i výhled (i Alpy), hlavně však po čtyřleté rekonstrukci zaujme novými a moderně pojatými stálými expozicemi se zaměřením na lovectví, myslivost, přírodu a lokální historii. Jedna z aktuálních (dočasných) výstav je zaměřená na tématiku plesů a plesové sezony.

Letecký maják: Vypadá to jako rozhledna, ale není to rozhledna. Jen jedna z technických připomínek letecké historie. Majáky sloužily k orientaci při nočních letech z Prahy do Brna. Původně byly na Vysočině tři, zůstal jen jediný u městysu Česká Bělá z roku 1930 (obnoven se sousední kapličkou v letech 2012-2013).

Kamenný epilog: Ocel a železobeton při stavbě mostů už od začátku minulého století nahrazovaly kámen, ale i novodobí kameníci zanechali úžasná díla. Patří mezi ně deseti obloukový kamenný most postavený v roce 1927 přes přehradní nádrž Sedlice na Želivce. I stavitelé Karlova mostu by se s radostí podívali.

Alternátor v Třebíči: Ve městě s památkami Unesco se dá ponořit i do technické historie. V části areálu bývalé třebíčské továrny na výrobu obuvi BOPO vzniklo Ekotechnické centrum Alternátor. Ve třech patrech návštěvníci projdou obdobím páry i poznají i způsoby výroby a využití dalších druhů energie, ale objeví i původní stroje, na nichž ševci z Třebíče vyráběli boty pro celý svět. Jedinečný zážitek poskytuje tzv. Věda na kouli, tedy promítání na kulovou plochu. Děti tu mají svou hernu.

Autor: Tomáš Pudil

Související články

Témata
Avatar - caliban
17. 7. 2021 17:14
....
Taková krásná příroda. To je hřích jezdit až pod rozhlednu křápem, pěkně vlakem nebo autobusem a dojít alespoň 10km pěšky.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud