Závodní prototyp Toyoty zabíjel, proto bylo další působení zakázáno
Nepolapitelná toyota vznikla ve spolupráci s Yamahou. Přehnaně rychlý prototyp byl k neudržení, z bezpečnostních důvodů povinně skončil.
Psal se rok 1968, když se Toyota zaměřila na úplně první projekt závodního vozu. Navrhnout, sestavit a doladit rychlý prototyp určený k ovládnutí Grand Prix Japonska bylo snem představenstva schopného obětovat cokoliv. Tajné přání se plnilo i přes mrtvoly.
Japonci museli trumfnout konkurenci od Nissanu nebo McLarenu, proto se do vývoje pustili s pověstnou pracovitostí. Projekt závodní Toyoty 7 vedené pod kódovým označením 415S vznikal v zaběhlé spolupráci s Yamahou. Partnerství se několikrát osvědčilo, proto mohlo pokračovat za účelem dosažení výkonnostní nirvány.
Inženýrské práce se zaměřily na vytvoření nejrychlejšího automobilu Velké ceny Japonska. Modelová řada s číslem 7 byla konstruována jako kandidát na vítězství, postupné formování zabijácké formule doprovázelo nadšení celého týmu. Jiro Kawano čaroval při tvorbě Toyoty 2000GT, magické triky znovu předvedl při tvarování aerodynamické karoserie Toyoty 7. Jednomístný speciál charakterizovaly přísně hladké segmenty lehkého opláštění včetně funkčních otvorů pro usměrňování vzduchu.
Jízdní testy začaly se skromnějším dvoulitrem, který brzy nahradil třílitr. Motorářům se výsledky pořád nepozdávaly, dokud za řidiče nevměstnali podélně uložený vidlicový osmiválec o objemu pěti litrů, svatým grálem se poté stalo dvojité turbo.
Odhalení Toyoty 7 se odehrálo na Velké ceně Japonska v roce 1968. Po okruhu Fuji Speedway kroužily hned čtyři kusy sužované technickými problémy i defektem. Premiéru opět pokazil úhlavní nepřítel Nissan, který výrazně dominoval. Chuť si Toyota napravila až během vytrvalostních závodů a dalších domácích akcích.
Následné zdokonalování Toyoty 7 na konkurenceschopnou úroveň postihly nejhorší možné komplikace. Hon za extrémními jízdními výkony skončil po dvojnásobné tragédii zkušebních jezdců. Varovnou obětí se stal Sachio Fukuzawa, který během testování třílitrové verze ztratil kontrolu nad rychlostí, těžce havaroval a na místě zemřel kvůli poranění hlavy. Vztyčený prst osudu nebyl dostatečně odstrašující, protože vývoj pokračoval včetně okruhových zkoušek v Suzuce, kde po roce opět bez šance zasahovaly záchranné složky. Doktoři nedokázali udržet při životě pilota jménem Minoru Kawai, který ničivě zdemoloval další Toyotu 7, tentokrát osazenou dvojnásobným přeplňováním.
Zbytečná ztráta dvou mužů okamžitě přerušila veškeré aktivity spojené s Toyotou 7. Zrušení všech událostí doprovodilo ukončení další inženýrské činnosti a naplánovaných procesů závodního oddělení. Vývoj smrtelně rychlé formule byl v roce 1970 oficiálně zakázán a do budoucna prý zůstaly jen dva dochované exempláře.
