Značky, které jsou pojmem v automobilovém i leteckém průmyslu
Výrobci automobilů se dostali do nebe. Kromě pozemních dopravních prostředků vzniklo i několik létajících modelů zvučných automobilek.
Od lehkých vrtulových letounů přes stíhačky až po soukromé tryskáče prochází spojitost automobilových a leteckých společností. Nezvyklé prolínání fyzicky vzdálených, ale technicky příbuzných odvětví trvá více než 100 let, za století protínání inženýrských projektů se nejednou objevily známé motoristické firmy na nezvyklých místech, a to v hangárech. Nad hlavami řidičů se objevují piloti prohánějící stroje stejného původu, ačkoliv zcela jiného zaměření.
1. BMW
Nejlepším úvodním příkladem propojení automobilového a leteckého průmyslu je BMW. Pojem mezi oběma světy výrazněji vynikal nejprve při výrobě motocyklů, vozidel a následně se poctivá strojařina projevila v konstruování válečných stíhaček. Mezi letci je BMW synonymem hvězdicového motoru. Přímovstřikový typ 801 disponoval vzduchem chlazenými 14 válci o objemu 41,8 litru. Výkon dosahoval rozmezí 1500 až 2000 koní (1103 až 1471 kW). Suchá hmotnost agregátu s vrtáním i zdvihem 156 mm přesahovala jednu tunu. Vyrobilo se celkem přes 61 tisíc kusů pohánějících letouny druhé světové války (Focke-Wulf Fw 190 Würger nebo Junkers Ju 88). Po uzavření míru se továrna vrátila k primárnímu zaměření na pozemní dopravní prostředky.
2. Chevrolet
Jeden ze zakladatelů Chevroletu projevoval hluboký zájem o letadla. Lehké tendence se naplno projevily v roce 1925, kdy Louis Chevrolet začal navštěvovat letecké přehlídky. Později usedl k vyjednávacímu stolu při dojednávání výroby leteckých motorů z automobilových předloh. Počáteční nezdar vystřídal vývoj čtyřválcového a šestiválcového pohonu použitého v Travel Air Biplane z roku 1929. Později vznikl čtyřválec D-333, který byl použit v několika různých typech letadel od jednoplošníku po hydroplán, což přineslo podniku mírný úspěch mimo automobilovou branži.
Curtiss-Wright CW-A14D (Travel Air 4000) (1929)
3. Rolls-Royce
Rolls-Royce, divize BMW, je známý výrobou leteckých motorů od druhé světové války, ale jako jedna z mála společností aktivně investuje do udržení tohoto firemního směřování. Na podzim proběhly oslavy pokoření mety více než 1000 prodaných motorů Trent XWB, které patří mezi vrchol nabízeného proudového pohonného systému například pro Airbus. Nejen dodavatel nejluxusnějších aut nadále usiluje o nulové emise a účinnější motory, dokonce se může pyšnit nejrychlejším plně elektrickým letadlem na světě.
4. Ford
Ford navrhl pouze jedno letadlo, které doputovalo až mezi koncové zákazníky. Po vyrobení 199 pokusných třímotorových verzí skončila v roce 1933 osmiletá produkce celokovových dopravníků určených hlavně civilním pilotům převážně v USA. Vzácně se Ford 5-AT Tri-Motor objevil v Evropě, dokonce jeden kus pořídilo Ministerstvo veřejných prací pro meziválečné Československé aerolinie.
5. Honda
Japonská Honda kromě masy aut a motocyklů chrlí velké množství soukromých tryskáčů pro náročnou klientelu. Prémioví zákazníci si pochvalují například loňskou novinku HondaJet Elite S, což by mělo být „nejpokročilejší lehké proudové letadlo na světě“. Za cenu cca 5,4 milionu dolarů (118,5 milionu Kč) majitel dostane zvýšenou vzletovou hmotnost, delší dolet, novou avioniku či nové barevné schéma výjimečného stroje.
6. Packard
Firma Packard zazářila ještě před ukončením zhruba šedesátileté činnosti. Úspěchem bylo minimálně dobytí nebe pomocí dodávky leteckých motorů skládaných ve spolupráci s Rolls-Roycem. Vnitřní komponenty z Británie oražené americkým Packardem sloužily ve velkých spojeneckých letadlech od bombardérů po nákladní kolosy.
7. Fiat
Už v roce 1908 začala fungovat organizace Fiat Aviazione, která se po první světové válce rozrostla nákupem dalších menších leteckých výroben. Italské kořeny zapustily pozoruhodné stíhačky, bombardéry, a dokonce útočné modely. Později se vlastnické podíly několikrát změnily stejně jako název společnosti, odkaz na známou automobilku úplně zanikl.
8. Mitsubishi
Známým pojmem v automobilovém i leteckém průmyslu je také Mitsubishi. Přesnější označení Mitsubishi Aircraft Corporation zahrnuje například výrobu proudových letounů pro hromadnou přepravu osob. Mezi poslední modernizované konkurenty ve vzduchu patří například Mitsubishi SpaceJet pro 78, respektive 92 pasažérů. Záměrem je přebrat podíl na trhu populárnímu Boeingu 747, ale v rámci koronaviru může být nadějná strategie z východu citelně poznamenána.
9. Toyota
Toyota sama o sobě vlastní moderní letadla nemá, ale snaží se prezentovat letecké inovace prostřednictvím uskupení Joby Aviation. Použitelným prototypem je třeba eVTOL (vertikální vzletový a přistávací letoun na elektřinu). Vůdčí automobilka do ambiciózního „airtaxi“ investovala zhruba 394 milionů dolarů (8,6 mld. Kč), snahy o masovější zprovoznění zřejmě nemohou být větší.
10. Subaru
Subaru v současném letectví hraje významnější roli, než by se mohlo zdát. Odvěký dodavatel rallyeových speciálů je přímo zodpovědný za bezpečné létání Boeingů 767 a 777 díky integrovanému zabudování hlavního křídla do podvozku. Důležitým podtržítkem respektu Subaru u pilotů je kooperace na vzniku renomované helikoptéry Subaru Bell 412 EPX oblíbené nejen mezi tuzemskými záchranáři či policisty.