Zrychlení z 0 na 100 km/h: ostře sledovaná čísla

K dobré pověsti každého výrobce zboží patří pravdivé informace o vlastnostech prodávaného výrobku. U automobilů jsme si zvykli porovnávat výkony, točivé momenty, objemy, spotřeby…Význam hodnot zrychlení v očích zákazníků roste se zvyšováním výkonů běžných automobilů, ale právě zde může dojít k omylu. Jen zřídkakdy jsou hodnoty udávané výrobcem dosažitelné.

Automobilky informují zákazníky o vlastnostech automobilu v informačních materiálech, tiskových zprávách a koneckonců i na internetových stránkách. Zatímco většina údajů je získávána měřením podle norem, které lze jen obtížně „obejít“, zrychlení měří každý podle svého. Možná namítnete, že ani spotřeba paliva, kterou udávají výrobci, neodpovídá realitě. To je sice pravda, ale na druhou stranu, jsou všechny automobily testovány za stejných podmínek, absolvují stejnou dráhu stejnými rychlostmi a nakonec je možné srovnat hodnoty získané na různých místech světa. Více o metodice měření spotřeby paliva naleznete zde.

U zrychlení jde zdánlivě o jednoduchý úkol. Zadání: zrychlit z klidu na určitou rychlost, při určitých klimatických podmínkách a určitým způsobem jízdy. Asi tušíte, že způsob jízdy závisí do jisté míry na umu řidiče, na tom jak přesně a rychle dokáže řadit, jak přesně dokáže určit správný okamžik na přeřazení atd. Jsme si jisti, že v té to oblasti mají testovací piloti automobilek minimální rezervy.

Závažnější je problém zatížení testovaného automobilu, právě zde je totiž zakopán pes. Automobil o určité pohotovostní hmotnosti je dále zatížen řidičem a užitečným zatížením. Jenže už ta pohotovostní hmotnost je velkou neznámou. Výrobce zpravidla k takovému testu vyšle automobil s co možná nejnižší pohotovostní hmotností, tedy s minimální výbavou. Standardy jednotlivých zemí a regionů se značně liší, takže na náročnější trhy se automobil, který zrychluje podle údajů výrobce, prakticky nikdy nemůže dostat, protože sériová výbava je rozsáhlá a zatěžuje podstatně už prázdný automobil. Například u nového Golfu činí rozdíl v pohotovostních hmotnostech plně vybaveného a „nevybaveného“ vozu asi 180 kg, což se při výkonu kolem 74 kW negativně projeví na zrychlení v řádu 1 až 2 sekund.

Pod pojmem užitečné zatížení testovaných vozů si také každá automobilka představuje něco jiného. Volkswagen a někteří další němečtí výrobci například testují automobily s minimální pohotovostní hmotností, zatížené 200 kg (posádka a náklad). Peugeot nakládá do vozů polovinu nejvyššího užitečného zatížení, Fiat naloží „řidiče a 30 kg“ atd. Rozdíly zatížení pak činí od několika kilogramů do desítek kg.

Dalším podstatným faktorem na cestě k dosažení výrobcem udávaných hodnot jsou klimatické podmínky (teplota, vlhkost, rychlost větru…), stav a materiál vozovky, kvalita benzínu, funkce elektronické kontroly trakce, zapnuté spotřebiče na palubě atd. Atmosféricky plněným motorům „vadí“ také řídký vzduch, takže už pár set metrů nadmořské výšky se odrazí na výkonu motoru. Zde mají výhodu přeplňované agregáty, jejichž výkon se změnou okolního tlaku vzduchu neměnný.

Švýcarský magazín Automobil Revue srovnal měření zrychlení Fiatu Punto 1.4 16V v reálném provedení (pohotovostní hmotnost+výbava+150kg) a s reálnými provozními podmínkami (500 m.n.m., 24°C) a ideálního exempláře (minimální pohotovostní hmotnost, ideální podmínky měření). Výrobce sliboval stovku za 9,8 s, realita 11,6 s. Hmotnost podle výrobce 960+řidič+30 kg není ve Švýcarsku prakticky dosažitelná (kvůli vyšší hmotnosti širší standardní výbavy), prázdné testované Punto mělo 1050 kg, při měření navíc vezlo dvoučlennou posádku a své vykonala také vyšší nadmořská výška. Postupným snížením testovací pohotovostní hmotnosti na 960 kg u tohoto Punta, byla nakonec výrobcem udávaná hodnota zrychlení dosažena.

Vliv aktuálního užitečného zatížení je pěkně vidět na dvou příkladech. 850 kg vážící Lotus Elise, stejně jako 1530 kg vážící Nissan 350Z, měli se 70kilovým spolujezdcem o 0,3 s horší sprint na 100 km/h. Zážehovému BMW 330i naměřili ve 230 m.n.m. čas potřebný ke zrychlení z 0 na 100 km/h 7,7 s, na jiném místě, s nadmořskou výškou 570 m.n.m. to bylo už 8,3 s. A pak věřte tabulkovým hodnotám…