TEST Citroën C5 Break 2.0 HDI BVA - konec nerovností v ČR

Píše se rok 2001. Citroën právě představil novou generaci kombi střední třídy s originálním, avšak rozporuplně vnímaným designem (alespoň zpočátku), mnoha drobnými vylepšeními i zásadními inovacemi typu pérování Hydractive 3. O rok později se C5 v provedení kombi i sedan relativně dobře prodává, ale stále sklízí dost posměšků především za ztvárnění přídě s kapkovitými světlomety.

V tuto chvíli nelze očekávat žádné zásadní změny (je příliš brzy), ale do hlavy vedoucích pracovníků se pomalu vkrádá myšlenka na facelift. Těsně před premiérou omlazeného modelu na autosalonu v Paříži v roce 2004 prožívá C5 méně radostné chvíle svého života. Prodeje na většině trhů stagnují nebo klesají a roli tahouna koncernu v střední třídě přebírá pohledný Peugeot 407.

Facelift C5 citelně pomohl. Z původně těžkopádného auta s podivínským výrazem najednou vyzařuje dynamika, auto působí svěžím dojmem, o který se před tím marně snažilo. Křivka prodejů míří nahoru, C5 se vrací sebevědomí a oslovuje i nové zákazníky. Do této situace přichází náš další test C5. Vybíráme si tentokrát luxusní provedení C5 Break Exclusive s dvoulitrovým naftovým motorem a šestistupňovým automatem.

Za pět minut dvanáct

Vnější křivky znám nazpaměť, přesto si musím znovu a znovu opakovat, že facelift zachránil C5 život. Nebýt důkladné rekonstrukce přídě, potácí se francouzský koráb někde na dně prodejních statistik střední třídy. Citroën zatáhl za záchranou brzdu za pět minut dvanáct. Stačily zakroucené bumerangové světlomety a přepracovaná mřížka chladiče společně s vylepšeným interiérem a C5 se může vesele prodávat dál.

citroen testy strednitrida Dokáži si přestavit, že toto auto bude na trhu i za rok či dva a nebude vypadat mezi mladšími konkurenty divně. Tvary interiéru v čele se zakroucenou palubní deskou již nespouští proud emocí, nutno však ocenit že kokpit i s několika křížky na krku nepůsobí zastarale. Na tom mají zásluhu rovněž kvalitní měkčené plasty, ze kterých sochaři Citroënu vymodelovali polovinu palubní desky a z části výplně dveří.

Expresivní přístrojová deska bohužel postrádá červeně vyznačené pole zásahu omezovače, na středové konzole se zase přemnožila tlačítka. Zorientovat se v houštině ovládacích prvků může trvat i několik dní. Chvála budiž naopak tomu, kdo poradil francouzskému výrobci osázet C5 takovou spoustou odkládacích ploch. Přihrádky nejsou jenom velké, ale také dobře přístupné.

Megaloman zajásá

Těla pasažérů hýčkají tradičně měkké sedačky s nevýrazným bočním vedením a velmi úzkou a tudíž obtížně využitelnou loketní opěrkou. Na zadních sedadlech si cestující vychutnají solidní prostorovou rezervu u kolen i nad hlavou. Za zadními sedačkami se rozprostírá širá pláň zavazadlového prostoru se základním objemem 563 litrů rozšiřitelným až na 1658 litrů.

Nakládací hrana osciluje okolo hodnoty 60 centimetrů v závislosti na aktuálním nastavení tlačítkem v zavazadlovém prostoru. Nejníže může nakládací hrana ležet ve výšce 51 centimetrů, nejvýše potom 67 centimetrů. Na šířku měří zavazadelník velmi slušných 1130 mm, na délku 1780 mm.

Benzín nebo nafta?

Kdybych měl jmenovat auta střední třídy ne-prémiových značek, ve kterých se vám může stát ta příjemná věc, že si spletete projev naftového motoru s benzínovým, nezapomenu zmínit C5. Naftový čtyřválec 2.0 HDI nepatří mezi motory nejnovější, od toho má Citroën 2.2 HDI biturbo, ale rozhodně se řadí mezi motory nejkultivovanější. Technické parametry staví dvoulitr PSA někam doprostřed.

Jednotka se zdvihovým objemem 1997 ccm poskytuje maximální výkon 100 kW při 4000 otáčkách a točivý moment 320 Nm dostupný od 2000 otáček. Tyto hodnoty v 1574 kg těžkém voze (s manuální převodovkou váží kombi o 42 kg méně) stačí na zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,6 sekund a maximální rychlost 201 km/h. Dynamika jízdy není na velké kombi vůbec špatná.

Když prudce sešlápnete plynový pedál, vůz se po chvíli váhání způsobeným rozmýšlením převodovky svižně rozjede. Výkon a točivý moment se ideálně prolínají, turboefekt potlačili konstruktéři PSA na minimum, což dohromady znamená téměř lineární nárůst síly bez rušivých vlivů. Za 4000 otáčkami jednotka pomalu ztrácí dech, ale úbytek síly není zbytečně rychlý.

citroen testy strednitrida „Od přírody“ kultivovaný motor se podařilo Citroënu v C5 výborně utlumit, takže v nízkých otáčkách budete muset skutečně pořádně napínat uši, abyste pod kapotou odhalili naftový agregát. V středních a vysokých otáčkách v sobě dvoulitr „hádéíčko“ nezapře, ale pověst tichošlápka si bezpečně hlídá i v oblasti zásahu omezovače. Kouzlo kultivovaného motoru jsem ocenil především na delších vyjížďkách.

Pro verzi C5 Break 2.0 HDI nabízí Citroën šestistupňovou manuální nebo šestistupňovou automatickou převodovku se sekvenčním způsobem řazení. Testovaný kousek dostal od importéra do výbavy šestistupňový automat, který se ve spojení s naftovým dvoulitrem ukázal v nejlepším světle. Změna převodů probíhá naprosto hladce, bez cukání a nepříjemných prodlev.

Automat správně volí převodové stupně ve vysoké rychlosti i při jízdě do kopce a z kopce, rychle reaguje na kick-down, sekvenční režim potom zážitek korunuje velmi rychlou a opět hladkou změnou převodových stupňů. Jediného zaváhání se převodové ústrojí dopustilo při potřebě prudké akcelerace z klidového stavu, kdy chvíli trvá než motor dosáhne zhruba dvou tisíc otáček a začne konečně svižně rozhýbávat vůz.

Kombinovaná spotřeba se pohybovala mezi 7 a 8 litry nafty na 100 km jízdy, opatrné zacházení s plynovým pedálem přiblížilo spotřebu sedmilitrové hranici, naopak dynamická jízda a jízda ve městě dovolila překročit osmilitrovou hranici.

Konec nerovností v Česku

S modelem C5 pokračuje tradice francouzských limuzín s měkkým charakterem odpružení a maximálním důrazem na komfort jízdy. C5 stojící na podvozku s hydropneumatickým odpružením Hydractive 3, které dělá z „cépětky“ velmi komfortní koráb s houpavým projevem. Záleží na preferencích řidiče, zda tomuto autu propadne, nebo nikdy nepřijde na chuť.

Nic mezi tím asi neexistuje. Pokud jde o překonávání a tlumení nerovností, nemá C5 konkurenci. Tam, kde v některých konkurenčních vozech nadskočíte a takřka se dotknete hlavou stropu, jak vás auto zespodu „nakopne,“ necítíte v Citroënu C5 téměř nic(!). Výtluk prostě projedete a zcela nevzrušení a nepobouření kvalitou některých českých vozovek (byť momentálně celkem vyspravených) pokračujete dál.

Přejíždět „cépětkou“ kolejnice a rozbité úseky je radost. Zní to šíleně, ale je to tak. Jakmile vás ovšem chytne závodní nálada, dejte si raději studenou sprchu. Nejde o to, že by mohutné kombi ztratilo stabilitu, ale náklony v zatáčkách a velmi, velmi odtažité řízení s extrémně účinným posilovačem jakékoliv sportování znemožňuje. Dokonce i v běžném provozu mně jakási vytrženost ze světa vezdejšího vadila.

Poněkud přeposilované brzdy nastupují pozvolna, ale v celé fázi brzdění mají dostatečnou sílu a hlavně nevadnou. Závěrem zbývá říci jediné: Chcete-li velmi komfortní, prostorné, bezpečné a technicky vyspělé rodinné auto, zavolejte do Citroënu a domluvte si testovací jízdu. Neprohloupíte.

Plusy

• velký vnitřní prostor
• kultivovaný a výborně utlumený naftový motor
• sladění motoru s automatem
• velmi komfortně naladěný podvozek
• dobře přístupný a dostatečně velký zavazadelník
• dobré aerodynamické odhlučnění

Minusy

• příliš účinný posilovač řízení
• mnoho tlačítek na středové konzole