TEST Fiat Tipo: První jízdní dojmy z Česka

Už tak nějak patří ke koloritu představování nových automobilů, že se hovoří o tom, jak je dotyčný vůz luxusnější a prémiovější, popřípadě sportovnější, než ten předešlý a veškerá konkurence. Na krátké tiskovce sedanu Fiat Tipo ale nejčastěji zaznívala formulka „value for money“, což mě popravdě trošku vyděsilo, protože zvenku je to velice pohledný sedan.

Tipu můžete vytýkat, že v sobě nemá vzhledově nic italského, vyboulená a na konci seseknutá kapota společně s tvarem světlometů silně připomíná BMW, možná by se designéři mohli zaklínat novou Giulií, ale to by na věci vlastně nic nezměnilo. Zbytek auta je taková sympatická, ale poněkud anonymní baculka, která se ale dokáže obléknout tak rafinovaně, že si toho ani nevšimnete a je třeba zvláštní, že ani na šestnáctipalcových kolech nevypadá nijak nepatřičně.

Ale ano, usednutí do interiéru opravdu způsobí trošku šok. Plasty dveří, spodku palubní desky a slícování, to je dost old school. Ventilační mřížky a prostor kolem ovladačů, samotné ovladače včetně pákového přepínače vnitřní cirkulace, to vše je prapodivné retro. Je to sice jen můj subjektivní názor, ale nelíbí se mi asi design masivní palubky jako takové a ani volant mně vzhledově moc nenadchnul.

Fiat Tipo má kompletní český ceník, základ s bohatou výbavou stojí 281.300 Kč

Příjemná jsou ale sedadla –komfortní, s dlouhými sedáky a lehkým bočním vedením. Bez ohledu na vzhled se volant dobře drží a má skutečně gigantický rozsah podélného nastavení. Tipo je snad první auto, kde jsem si jej nenastavil dozadu až na doraz. Hlavice řadící páky je možná až moc velká, dráhy jsou delší, jednotlivé kvalty dost daleko od sebe a nechybí tradiční lehký „vakl“.

Fiat se velmi chlubí prostorností svého nového kompaktu. To by bylo super, kdyby ji v Burse do aut nezapomněli namontovat. Místo toho použili zajímavou fintu. Palubka je tak masivní, že nejspíš nebudete kvůli výhledu chtít sedět až na podlaze, sedadla si trochu vyráčnujete nahoru a tím získají cestující vzadu trochu místa pro kolena a nárty. Ale nebude to zadarmo, v tu chvíli vám asi začne drtit pravou čéšku přechod středového tunelu do palubní desky, takže ještě rádi zase slezete dolů a dopřejete pasažérovi před koleny tak centimetr-dva, popřípadě lehký kontakt, pokud sedíváte více vzadu.

Nebojte se, zvykne si, když si totiž opře hlavu o opěrku, současně si ji opírá o strop a (naštěstí měkké) čalounění kolem dveřních otvorů je v tu chvíli vzdálený tak maximálně čtyři čísla. Ostatně ani kufr s 520 l, omezený vzpěrami víka není u kompaktního sedanu omračující hodnota, potřeby čtyř pasažérů ovšem určitě zvládne. Prostorností je prostě Tipo spíše průměr, ale není malé, což je podstatné.

Fiat Tipo: Sedan doplňují hatchback a kombi

Vyzkoušel jsem tři verze Fiatu Tipo, tak s kterou začít? Začněme s tou nejlepší, vybavenou turbodieselem 1.6 MultiJet o výkonu 120 koní a s točivým momentem 320 N.m. Jestli chcete auto, které na silnici působí velmi solidním, robustním a dospělým dojmem, je to právě tato verze. Sedan působí „těžce“ v tom dobré slova smyslu – jízdě nechybí jistá plavnost, v zatáčkách působí jistě, naklání se minimálně a je jen lehce nedotáčivý.

Problém je trošku s čitelností, auto není při zaklekávání do zatáčky úplně upovídané a v řízení není cítit vůbec nic. Kromě účinku elektrického posilovače, jenž má překvapivě nevyvážený účinek – chvíli posiluje moc, pak zase málo a to i při konstantní rychlosti a stejném úhlu natočení.

Přitom dobře tlumí rázy od nerovností, tedy minimálně ty na naší trase, která vedla po až překvapivě kvalitních okreskách na česko-slovenském pomezí, uvidíme, co dokáže středočeská trojka nebo čtyřka. Občas si bouchne jen na větších nerovnostech a trošku hůř se s rázy vyrovnává zadní náprava, což cítí zejména pasažéři, sedící těsně před ní.

Motor je malinko hlučnější, ale má spoustu síly a ani v plném obsazení nebudete strpět nedostatkem dynamiky, řazení je na diesel překvapivě hladké a tedy i rychlé, problémy nejsou ani s přesností. U zkoušeného auta ale šel podivný hluk od brzd …a zápach, jakkoli jsme jeli vcelku normálně.

TEST Jízdní dojmy: Fiat Tipo chce být dobrý rodinný přítel

Jestli se chcete svézt spíše sportovně, pak určitě vyberte Tipo s benzinovou čtrnáctistovkou na 16“ kolech. Se sedmnáctkami si totiž vůbec nerozumí posilovač řízení a chová se ještě hůř, než u dieselu a na 17“ ráfcích je navíc už jízda docela tvrdá.

Tipo se 16“ koly je úplně jiný vůz, než ty dva zmíněné. Řízení je sice také lehké, ale lineární a vyvážené a auto reaguje na jeho povely naprosto precizně. Trošku se tu už šetřilo na tlumičích, při práci jsou hlučnější a nerovnosti tlumí o něco hůře, ale stále to není žebřiňák, ale vcelku příjemné svezení. Navíc zmizel pocit těžšího čumáku a sedan je v zatáčkách taková „motokára“, vykrouží jakýkoli oblouk a pokud máte alespoň špetku pudu sebezáchovy, s nedotáčivostí se nepotkáte.

Byla by s ním radost jezdit, kdyby měl motor alespoň charakter, když už nemá sílu. Tady je to tak 50:50. Pěkný zvuk bohužel u vozu se 16“ koly nekorespondoval s chováním, vysoké otáčky nepřinášely žádné řidičské uspokojení, 95koňový čtyřválec se 127 N.m byl plochý a bez charakteru. Jenže druhý exemplář nad 4500/min trochu ožil a do 6000 otáček projevoval sympatičtější snahu 1,2tunové auto rozhýbat. Na rozdíl od dieselu je ale řazení poněkud kostrbatější, neutrální poloha klade značný odpor.

Co se hluku na palubě týče, podběhy kol jsou odizolovány dobře, motor je slyšet, ale nikoli nepříjemně a v rychlostech nad tachometrovými 110 km/h beztak převezme vládu nad akustikou aerodynamický svist.

Když se na to zpětně dívám, možná to pro Fiat Tipo nevyznívá úplně na výbornou nebo chvalitebnou, ale situace se změní ve chvíli, kdy se podíváte do ceníku. Za 329 tisíc se auto nyní nabízí ve speciální verzi Opening Edition, v níž nechybí mimo jiné šest airbagů, zadní parkovací senzory, mlhovky, rádio se vstupy USB a AUX-in, Bluetooth, kožený volant a hlavici řadicí páky a elektricky vyhřívaná vnější zpětná zrcátka. A najednou to celé dává smysl, ostatně základ za 282 tisíc také má standardní výbavu, která spoustě zákazníků bez problémů vyhoví. Tipo tedy rozhodně není špatné auto, jen lehce podprůměrné a nabízí se za fantastickou cenu. A mám pocit, že přesně o tohle Fiatu šlo. Myslím, že až se objeví hatchback a kombi, spousta kompaktních konkurentů bude mít velký problém.