Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ford Probe III: Věděli jste, že Sierra měla svůj předobraz? V tomto konceptu?

Tomáš Dusil
Diskuze (27)
Na výrazné zvýšení cen ropy v 70. letech odpověděli výrobci automobilů snahou o snížení spotřeby paliva. K tomu bylo zapotřebí mimo jiné výrazně zlepšit aerodynamickou účinnost aut.

Pod pojmen Ford Probe si většina automobilových nadšenců představí úplně jiné auto. A sice štíhlé kupé, vyráběné ve dvou generacích od konce 80. let do roku 1998. Technicky se však spíše než o Ford jednalo o Mazdu, neboť třeba druhá generace měla svoji paralelu v kupé Mazda MX-6.

Jenže jméno „Probe“ se ve spojení s Fordem objevilo už v roce 1979. Tehdejší autosalon ve Frankfurtu nad Mohanem hostil studii sportovního dvoudveřového kupé se třemi sedadly a rozměry na úrovni někdejšího mustangu. Vzhledem k doznívající ropné krizi se u ní inženýři zaměřili na výrazné zlepšení aerodynamiky karoserie vozu.

Dvakrát lepší!

Na sklonku 70. let výrobci aerodynamiku svých vozů příliš neřešili. Karoserie byly výrazně hranatých tvarů, což asi nejlépe dokazují ostrý přechod sloupků A do střešních oblouků, a dále různé technologické výstupky. Příkladem jsou vnější kliky dveří, okapní žlábky či skla dveří výrazněji vzdálená od obrysu karoserie. Aerodynamickou účinnost udává koeficient čelního odporu vzduchu označený Cx, který vyjadřuje vlastnost tělesa z hlediska obtékání vzduchu při jeho pohybu.

U průměrných amerických automobilů s karoserií sedan byl tento aerodynamický koeficient v té době značných 0,50. Koncept Ford Probe ale vykazoval pouhých 0,25, což je dnes hodnota nejaerodynamičtějších sériových automobilů. Původní koncept Probe dostal přídomek I, neboť krátce po jeho uvedení se představil Probe II. To už byl čtyřdveřových rodinný sedan s prvky karoserie převzatými z „jedničky“.

Z Ameriky do Evropy

Přesně po dvou letech od uvedení prvního konceptu Probe ukázal Ford na úplně stejném místě (autosalon ve Frankfurtu nad Mohanem) Probe III.

Obě předchozí studie vozu stejného jména vznikly v USA, naproti tomu Probe III bylo dílem evropského Fordu. Koeficient čelního odporu vzduchu se u něj podařilo ještě zlepšit, takže výsledné Cx rovno 0,22 je dodnes úctyhodné číslo. Pro srovnání, soudobá sériová Cortina vykazovala dvakrát horší. Celé to bylo výsledkem velmi pečlivého a zdlouhavého cizelování tvaru v aerodynamickém tunelu. Třeba přední nárazník byl součástí přední stěny vozidla. A třeba světlomety konstruktéři do přídě zcela zakomponovali. Tím se eliminovaly spáry karoserie, které obecně aerodynamickou účinnost výrazně zhoršují. Dalším prvkem jsou skla bočních dveří, posunutá co možná nejvíce k obrysu karoserie. Opět jde o prvek, který je u moderních aut zcela běžný. Jiné prvky, například zčásti zakrytá zadní kola, se u sériových aut nakonec neujala (snad s výjimkou některých citroënů)

Probe III byl z hlediska druhu karoserie liftbackem, přičemž tvar základního tělesa Ford o rok později použil pro revolučně řešený sériový model Sierra, nástupce Taunusu. Vzpomínáte na toto auto, které chtěla mít v 80. letech řada z nás doma? Jiné prvky studie Probe III naopak převzala od sériových aut. Třeba řešení zadní části se už rok před tím objevilo na sériovém Fordu Escort třetí generace, který jako první uvedl pohon předních kol a motory vpředu napříč.

Ani Američané však nezaháleli a v roce 1982 uvedli studii Probe IV, vycházející z „trojky“. Ještě aerodynamičtější Probe V vzniklo taktéž v USA a sice v roce 1985. Ta se údajně koeficientem čelní odporu vzduchu vyrovnala vojenským letadlům.

Tomáš Dusil
Diskuze (27)
Avatar - DaewooMaster
15. 12. 2017 17:57
Sierra vs Scorpio
Sierra se mi nikdy nelíbila, za to její větší brácha Scorpio, který jí byl v lecčemž podobný, byl krásný, i když měl určitě Cx horší... :-!
14. 12. 2017 23:04
Re: Ford Probe III: Věděli jste, že Sierra měla svůj předobr
A mělo by se připomenout AUDI 100, které vzniklo ve stejné době ze stejného důvodu, jako další snaha o lepší aerodynamiku. Nevypadalo narozdíl od Sierry v té době tak "revolučně" a mělo výrazně okna dveří při povrchu - tím se chlubilo, jak se to dobře povedlo (ale T77, 87, 97 v 30.ých letech už to měly!).

A měl by se připomenout především(!) Opel Kadet - "Vajíčko", jehož součin Cx.S = 0,570 (m2) nebyl dosud překonán (už následná Astra jej měla přes 0.65).
14. 12. 2017 22:56
Re: Dnešní aerodynamika
Zavřou a pak je z toho velká svislá čelní zavřená plocha. Navíc je ta "tlama" vydutá. Říkám: nechápu to.
A nechápu, jak může být u Mercedesů udávané Cx hodně pod 0,3.
14. 12. 2017 17:55
Re: Ford Probe III: Věděli jste, že Sierra měla svůj předobr
Vím. A taky jsem se díval jak vypadaly palubovky u konkurence z té doby. Tenhle Probe je katastrofa
Avatar - wakantanka
14. 12. 2017 16:04
Re: Dnešní aerodynamika
Mercedesy maju zaluzie a vo vacsich rychlostiach to zavru. Ale myslim ze to zacina u C.