Ford Transit Custom 310 LWB: Silák bez nároků

U staršího provedení Fordu Transit bylo možné získat dodávku s technologií Econetic jen ve velmi omezených verzích. Transit Custom tyto úsporné prvky nabízí jako součást standardního vybavení v celkových hmotnostech 2700, 2900 a 3100 kg. To však není vše.

V základu či za příplatek

Proč takové rozšíření? Výrobce slibuje úsporu několika decilitrů paliva, což je samozřejmě podmíněno hojným provozováním Fordu v městském prostředí. Econetic v základní výbavě však není stejný jako součást výbavy na přání.

Econetic jako příplatkový prvek za 6100 korun bez daně zahrnuje jednak start-stop systém, vypínatelný omezovač rychlosti na 110 km/h a zdvojený akumulátor s řízeným dobíjením. Za dalších 1400 Kč bez DPH lze pořídit tzv. funkci řízeného zrychlení, která omezuje prudkou a palivově nejnáročnější akceleraci vozidla snížením točivého momentu motoru.

Pokud si však pořídíte Econetic již v standardním vybavení, máte navíc ještě pneumatiky s nízkým valivým odporem. Jak jsme již zmínili, standardní provedení Econetic dostanete s vybranými hmotnostními kategoriemi a motory, příplatkový spořící start-stop včetně dalších prvků lze získat například i k základní verzi nového Transitu Custom nazvané Leader. Pohled do ceníku však jasně napoví, že je lepší volit Econetic již ve standardu.

Nejsilnější jednotka

My jsme vyzkoušeli větší Custom s nejsilnější jednotkou 2.2 TDCi/ /115 kW. Na první pohled bychom jej poslali do dálkového provozu či na rozvoz těžkých břemen a nejlépe ještě s přívěsem. Silný agregát o výkonu 115 kW a 385 N.m není žádná láce. Proti výkonové verzi 92 kW/350 N.m připlatíte značných 45 000 korun bez daně, ve srovnání s úvodní motorizací 74 kW/310 N.m dokonce 82 500 Kč. Nejsilnější agregát tedy musím být z hlediska využití hodně opodstatnělý.

I když jsme custom naložili 500 kg zkušební zátěže, pořád z něj byla dodávková střela. Velmi slušný točivý moment 385 N.m agregát poskytoval v širokém spektru otáček 1700-2400/ min, proto jsme kromě rozjezdů nenechali ručku otáčkoměru překročit 2500 min^-1. Odměnou nám byla průměrná spotřeba 6,9 l/100 km, přičemž v dálničním úseku jsme tlačítkem Eco vlevo před volantem vypnuli omezovač na 110 km/h.

K naměřené spotřebě v testu je nutné ještě dodat, že vzhledem k mrazivým teplotám byl v městské části testovací trasy vyřazen z funkce automaticky systém start-stop. V návodu k vozidlu jsme také našli informaci, že samočinné vypínání a startování motoru funguje také do okolní teploty 35 °C.

Pokrok pro posádku

Ticho v kabině nám při dálničním tempu dodávalo klamný dojem, že jedeme pomaleji. Ano, ani při 130 km/h Custom nehlučel příliš a komfortem jízdy se dal hravě srovnat s většími osobními automobily. Čtyřválec točil na šestku optimálních 2100 min^-1, takže ani při plném dálničním rytmu nebrázdil vody za plochou částí křivky točivého momentu.

Na místě řidiče jsme ocenili všestranně seřiditelný volant. Sedadlo řidiče také obdrželo delší rozsah nastavení, u sedáku bylo možné regulovat sklon. V součtu se Ford dostal na špičku co do nabídky nastavení polohy řidiče.p/>

Elektronika z osobních verzí

Standardní vybavení všech Transitů Custom zahrnuje moderní stabilizační systém s ochranou proti převrácení, asistent pro rozjezd ve stoupání důležitý zejména u hodně zatěžovaných vozidel či souprav, brzdový asistent s funkcí varovného blikání směrových světel v případě jeho aktivace a redukci prokluzu předního kola při jízdě na nerovnoměrně adhezním povrchu. Kdo si objedná v továrně tažné zařízení za skromných 4000 korun, dostane také stabilizaci přívěsu spojenou s třináctikolíkovou zásuvkou. Vykradení nákladového prostoru při zastavení například na křižovatce brání automatické zamknutí vozidla při překročení rychlosti 8 km/h.

Ukazatel řazení

Po ujetí více než dvou stovek kilometrů jsme si všimli, že se na přístrojové desce objevila šipka doporučující přeřazení na vyšší převodový stupeň. Nastalo to v případě, že jsme na začátku prudšího klesání podřadili, abychom brzdili motorem (a dobíjeli akumulátor). Šipka byla natolik zřetelná, že řidič ji zaznamená, aniž by musel studovat přístrojový štít.

Oka nad podlahou

Snaha nabídnout u Customu více užitné hodnoty než v případě starší verze Transit vedla k umístění ok pro uchycení nákladu do boků nad úroveň podlahy. Tři dvojice se nacházely v oblasti sloupků vpředu, uprostřed a na konci nákladového prostoru, sedmé a osmé oko našlo místo nad podběhy kol.

Testované vozidlo v provedení Trend bylo za 2700 Kč bez DPH dovybaveno ochranou podlahy a obložením stěn překližkou. Zejména plastová vana na ložné ploše umožňující jednoduché mytí byla skvělá. Tento velice praktický prvek je také dostupný ve výbavě Base, ale za 5000 korun.

Majitelé Customu se mohou těšit na dlouhé servisní intervaly až 50 000 km/2 roky. Reálný počet ujetých kilometrů závisí například na délce tras a podílu jízd s nezahřátým motorem. V menu palubního počítače jsme po krátkých trasách po metropoli našli informaci, že 78 % jízd jsme uskutečnili se studeným motorem.

V náročném pražském tankodromu jsme však ocenili tuhost skeletu, který ani na kostkách nijak nevrzal, stejně jako plasty v prostoru pro posádku. Custom dostal z velké části ocel s příměsí bóru a vysokopevnostní materiály se na karoserii podílejí čtyřiceti procenty. To je vedle prodloužení předního převisu o 78 mm důvodem, proč Custom získal v nárazových testech Euro NCAP plné pětihvězdičkové hodnocení.

Plusy

• Tichý interiér
• Úsporný pohon
• Všestranně stavitelný volant

Minusy

• Pouze jeden stálý převod
• Velký cenový nárůst za silnější motory