Lamborghini Athon (1980): Kosmická loď budoucnosti

Athon byl vystaven na 58. ročníku autosalonu v Turíně v dubnu 1980. Vyrobila jej karosárna Bertone na podvozku Lamborghini Silhouette. Neprávem opomíjený Marc Deschamps, tehdejší šéfstylista stylizovaného „b“, odvedl vynikající práci. Tuto funkci mimochodem převzal po Marcellovi Gandinim, velmistr svého oboru na konci roku 1979 firmu opustil. Belgičan dodnes stojí ve stínu Nuccia Bertoneho, ale ten přece nikdy žádné auto nenavrhl! Deschampsova situace je podobná Leonardu Fioravantimu a Aldovi Brovarovemu u konkurenčního Pininfariny, Sergio, kterému mnozí jejich návrhy přikládají, byl také „jen“ manažerem...

Lamborghini v roce 1978 padlo a soudy na něj uvalily nucenou správu. Jeho osud, byť pod kontrolou švýcarských bratří Jean-Clauda a Patricka Mimranů, se vznášel v nejistotě. Je tedy trochu zvláštní, že v Turíně zvolili zrovna tato exotická „střeva“. S malosériovou výrobou se beztak ani nepočítalo, šlo čistě o stylistické cvičení, jenže u Bertoneho chtěli automobilce pomoci. Athon byl tedy hlavně marketingovou vábničkou, motoristická média jej neopomněla zmínit. A když se podíváme na konkrétní data tehdejšího objemu výroby, tak zjistíme, že v samotném osmdesátém roce opustilo manufakturu v Sant‘Agatě pouze 64 „zuřících býků“. Za dvanáct měsíců! Trocha reklamy tedy přišla náramně vhod...

Osmiválcový bůh

Své jméno dostal Athon po egyptském bohu sluce. Vyznával geometrické linie, které působily jako vytesané do kamene. Inu osmdesátá léta... Deschamps evidentně pokračoval v Gandiniho odkazu, celkový dojem umocňoval klínovitý profil. Otevřený speedster s „mrkačkami“ v ostré přídi však rozhodně nepostrádá půvab ani dnes.

Zcela sériový motor, atmosférický vidlicový osmiválec 2996 cm^{3 s výkonem 194 kW (264 k) v 7500 otáčkách byl uložen i přes relativně dlouhou záď napříč před zadní nápravou, mnoho místa tedy nezabíral. Dvouventilový celohliníkový agregát s klasickým devadesátistupňovým rozevřením válců a mazáním s mokrou klikovou skříní měl parametry 86 x 64,5 mm. Pracoval při kompresi 10,0:1, disponoval rozvodem DOHC a vačkový hřídel poháněl řetěz. Válce krmila čtveřice dvojitých karburátorů Weber 40 DCNF.}

Digitální věk

Uprostřed nenašla pohonná jednotka místo až později a dodatečně. Nejednalo se o nefunkční slupku jako v mnoha jiných případech, Athon se sám hýbal už od začátku a měl trochu nezvyklé proporce. Kabina byla posunuta hodně dopředu, našedlou barvu doplňoval matný kryt motoru s mohutným větracím otvorem na zádi. Dal se plně odejmout..Čelní okno bylo zatmavené aby ladilo s lakem karoserie, trojice úzkých koncových reflektorů se objevila v zadních rozích.

Interiér v hnědé kůži shlukem svých displejů prozrazuje jasně dobu vzniku, Athonu ale ve výbavě nechyběl ani telefon. Digitální přístrojový panel dodala Veglia. Místo klasických páček s ovladači stěračů, světel a zvukové výstražné signalizace je měl soustředěné vlevo vedle jednoramenného volantu. Proč za základ zvolili u Bertoneho zrovna Silhouette, bylo jasné, Lamborghini jiný roadster tehdy nevyrábělo. A navíc tak činilo v na tehdejší dobu poměrně velkých počtech, zatímco předchozí otevřené verze různých modelů (třeba Miury) byly opravdovými kusovkami. Sant‘Agata vybrala pro koncept jednu z testovacích mul (číslo šasi S155/01), která už absolvovala několik desítek tisíc zkušebních kilometrů, takže šlo o vyzkoušené auto.

Pětistupňová manuální převodovka posílala točivý moment 273 N.m/5750 min^-1 přes jednokotoučovou suchou spojku dozadu. Ocelový podvozek s rozvorem 2455 mm byl převzat bez úprav. Vpředu používal vzpěry McPherson a trojúhelníková ramena, vzadu měl vzpěry, obrácené lichoběžníky a vlečená ramena. Vinuté pružiny, teleskopické tlumiče a stabilizátory bychom mašli na obou nápravách. Do palivové nádrže se vešlo 80 l drahocenné tekutiny. Athon jezdil na patnáctipalcových kolech s pneumatikami 195/50 vpředu a 285/40 vzadu, čemuž odpovídala i šířka ráfků (8, respektive 11 palců). Kola byla od sebe vzdálená 1484, respektive 1532 mm. Nemohly chybět dvouokruhové brzdy, kotouče od Girlingu, všechny čtyři s totožným průměrem 278 mm.

Inspirace pro filmaře

Lamborghini dokonce jediný kus poskytlo k testu časopisu Quattroruote. Novináři v čísle z července 1980, kde článek vyšel, pěli ódy na jízdní vlastnosti, které se oproti výchozímu modelu i díky přesnému hřebenovému řízení nijak nezměnily. Auto bylo přitom kratší, neměřilo ani čtyři metry. Vytkli jen nedostatek tlumících hmot, žádné ostatně ani nemělo, stejně jako postrádalo střechu a boční okna. Ale zase si řev relativně malého osmiválce náramně užili!

Dramatické a nekompromisní stylistické linky Athonu se objevily na pozdější Jalpě, nástupci Urraca a Silhouette, opět navržené stejným studiem. Hlavně úplně totožná dvoudílná kola Campagnolo. Inspiroval i tvůrce snímků Tron, Robocop a Total Recall Stevena Lisbergera a Paula Verhoevena. Hrany ale na začátku poslední dekády starého milénia, kdy byl Total Recall dotočen, už nefrčely. Přesto se jako předloha pro futuristické stroje Athon hodil, protože prostě vypadal jako kosmická loď ze sci-fi filmu.

V aukci

Dlouhá léta byl součástí firemních sbírek Bertone a sem tam se objevil na nějaké výstavě. Jenže italská společnost se rozhodla před pěti lety svou kolekci konceptů prodat., protože na ni byl uvalen konkurz. RM Auctions nabídli tento dosud nerestaurovaný skvost na Concorso d‘Eleganza Villa d'Este v italském Cernobbiu 21. května 2011. Koupil jej švýcarský sběratel za 347.200 eur.

Bertone ani prodej vzácných studií finančně nezachránil, nenašel se žádný bohatý investor, a tak na slavnou karosárnu už jen vzpomínáme. Většinou pojízdné poklady ale žijí dále. Athon, stále v autentickém stavu, byl letos k vidění na stejném místě u jezera Como znovu, po pěti letech.